Stezka Českem- DEN 40: Pustevny💚, ovečka🩷 a zásadní rozhodnutí😪; celkem 917 km

31.8.2026

Ubytování v Horském hotelu Radegast zatím na Stezce vyhrává první místo 🩷:

Sice mi ještě jedna noc zbývá, ale myslím, že to první místo mu už žádná jiná nevezme😍.
Jak jsem včera říkala, spala jsem tu pouze s jednou paní, které zítra začíná pracovní týden, a noc neměla vůbec chybu😍.
Taky jsem se hrozně moc těšila na to, že si budu moct trošku přispat, protože mě zítra čeká kratší den🙏.
Jo houby s voctem😅, nemáš šanci, Andreo😝😝.
V 5h15 přesně mě začne otravovat moucha🙈😫😫 a to se vážně nedá 🙏. Ty mrcho jedna okřídlená, můžeš mi laskavě vysvětlit, co se ti na mně tak líbí???
Snažím se jí usmrtit pantoflem, ale nemám absolutně žádnou šanci 😡, ta moucha je malá a hrozně rychlá😡😡.
Nemá cenu se pokoušet spát, tak si vyhledám něco o mouchách😂.

Takže:

• moucha na vás hledá potravu, chutná jí lidský pot nebo odumřelá kůže
• přitahuje jí teplo
• přitahuje ji lidský pach
• a tohle je hodně zajímavé- má krátkodobou paměť, takže si nepamatuje, když ji odeženete, tak se hned vrátí zpět🫣

No tahle moje moucha je absolutně bez jakékoliv paměti, takže je u mě nasáčkovaná pořád🤦‍♀️🤦‍♀️.
Nakonec sem asi po dvouhodinovém boji úspěšná, moucha padne 🥳🥳, ale ihned ji střídá asi její máma 🤦‍♀️.
O mouchách toho vím až až, tak vstanu, pobalím věci a v 8h15 jdu dolů na snídani 😍:

Paní je hrozně moc milá a ochotná, doplňuje mi i vodu, takže s sebou na cestu mám necelý litr🙏. Děkuju hrozně moc🩷, skoro bych paní chtěla obejmout😍🩷.
Na cestu se vydávám po půl 10 a nejdříve mířím na Pustevny, kam se hrozně moc těším 🩷:

Na Pustevnách to po 30 minutách chůze parkuju na kafíčko a kofolu😍. To sem toho teda už ušla😅:

Pustevny jsou další překrásné místo, kam se chci jednou vrátit🩷, podívejte:

Je tu i krámek se suvenýry, tak mě napadne si něco ze Stezky přivézt domů 😍🩷. Chvilku vybírám, až to nakonec vyhraje😍😍:

Hned mi přiroste k srdci a já jí vymýšlím jméno😍. Ovečka se mnou doťape až do finále🩷.

Za Pustevnama se trail začne zase ukazovat a dává mi pořádně zabrat🥵. K tomu všemu je tu strašně moc much, které mi nedají pokoj😡😡. Už vím, že se na mě chtějí nabaštit potu, protože jsem splavená jak myš😅🤦‍♀️:

Dávám si chvilku pauzu, kontroluju houby, nula😫😫🙈 a pak rychle mizím směr Čeladná, jinak mě tu ty brebery ukoušou🤦‍♀️.

Cestou dolů do města, kde mám dnes ubytování, se mi ještě ukážou nějaké krásné výhledy 😍:

A do dnešního cíle přicházím před 13h00.
Ubytování mám na chatě Dukla, která se nachází na samém okraji, ale chci se podívat do města a něco si koupit k jídlu. Zrovna přijíždí autobus, tak do něj skočím a už se vezu😅. Původně sem si to chtěla dát pěšky procházkou, ale ještěže jsem zvolila tuto variantu, protože to je vám taková dálka, že bych to šla půl dne😳😁.
Jakmile si nakoupím, tak hledám bus zpět a když jde okolo manželský pár, tak se pro jistotu ujišťuju, že jsem na správné zastávce🙏.
Tato milá dvojice neváhá ani minutu a nabízí mi odvoz k ubytování a já zase nemám slov, jak jsou dnes lidé ještě neskutečně ochotní🩷🩷💚.
Na ubytku jsem ve 14h00 a paní mě hned ubytovává😍.
Takhle brzy jsem neměla hotovo ani nepamatuji, tak po jídle si dávám i kafíčko venku na lavičce, u kterého udělám zásadní rozhodnutí🙏.
Vzhledem k tomu, že jsem v místě, kde byl před týdnem spatřen medvěd😪, tak přeskočím 50 trailových kilometrů😪😪.
Toto rozhodnutí bylo velmi těžké a prala jsem se s tím několik dní😪.
Vymýšlela jsem různé varianty, stále svá rozhodnutí měnila, až nakonec zvítězila ta malá bojácná dušička, protože proč jít nebezpečí naproti🙏.
Je mi jasné, že tam ten medvěd nesedí a nečeká na mě na pařezu, může být už kdekoliv jinde, ale já se nechci zbytečně stresovat🙏😪.
Je mi to opravdu moc líto, ale tak to to cítím🙏.
Takže zítra se společně vydáme na poslední kilometry po severní větvi a dojdeme na nejvýchodnější bod republiky🩷💚.