Tour des Écrins- DEN 5 a 6 (Le Monetier-les-Bains- Vallouise/ Pont des Places, 22 km)

Ráno musím dvakrát promnout oči, jestli tu není nějaká kráva🤔, pak se musím ujistit, že to, že nad sebou nemám namrzlý stan, je fakt pravda😳🥳. A nakonec se podívám z okna a zaraduju se, že ten déšť, který venku doslova řádí, je na nás tentokrát krátký💪😝.

Hodíme sprchu jen tak pro dobrý pocit, rozložíme mokré věci v našem pidi pokoji a plánujeme si dnešní den. Nic velkého, hlavně jíst a ležet a litovat chudáky, kteří musí být v tomhle nečase venku😢.

Zajdeme si do města na oběd, koupíme véču na večer a pereme, sušíme a plánujeme druhou část trasy:

V DEN č. 6 se budíme plní energie a očekávání, co nám druhá půlka treku nadělí, abychom nevyšli ze cviku, tak si vaříme na plynovém vařiči přímo na pokoji kaši, určitě by pro to na recepci měli pochopení🙈, dojídáme zbytky melouna a oliv a v 9h00 už se vydáváme na další výstup, naštěstí dlouho lesem, sluníčko ještě boj nad mraky nevyhrálo, ale už se občas ukazuje, takže nám není takové vedro🤭.

Zhruba po dvou hodinovém výstupu se ocitáme mezi sjezdovkami a lanovkami a směřujeme dál do sedla l’ Eychauda ( 2.425m). Už při výstupu jsme předběhli sympatický francouzský pár, se kterým se dáme později do řeči. Bohužel na nás toto místo nezapůsobí dobře, všude je znát činnost bagrů a těsně pod sedlem najdeme do skály vysekaný obrovský rezervoár na vodu. Raději se co nejrychleji přes sedlo přehoupneme a štrádujeme si to zase dolu. Počasí nám zase přeje, tak si v údolíčku dopřáváme zasloužené pivečko. Kdo mohl tušit, že když číšníkovi řeknete “ jedno velké prosím”, tak vám přinese sedmičku🙈. Po takovém výkonu a výdeji energie to s námi zamává natolik, že i Martínek začne s našimi novými přáteli, kteři asi místní poměry znají a byli při objednávce opatrnější, mluvit francouzky také😂. Tak hurá, konečně to není jenom na mně🤭😂.

Omámeni sluníčkem a vyšším procentem alkoholu v místním pivu se pokoušíme přemluvit nožky, aby nás dnes donesly do cíle😁. Musíme totiž dorazit do městečka Vallouisse a vlastně kousek za něj, kde je neoficiální kemp za pár euro. Vzhledem k tomu, že jsme se za poslední dny koupali až až, tak se přece najednou nezačneme rozmazlovat😂.

Městečko Vallouisse na nás působí dost rušně, takže najdeme obchod, koupíme pivko😂🙈 a jdeme si ho vypít ke krásné říčce. Potkáváme dvě Češky, o kterých se ještě zmíním😊, ty to zakempily v ofiko kempu. My si po dopití plechovky ( nebojte, už to nebyla sedmička😂), a po schlazení nohou hodíme bágly na záda a frčíme do kempu.

A pak nastává již zažitý scénář-Martínek levou zadní rozbíjí spaní, já klohním večeři hodnou Polreichova ocenění, přepírám fusky, meju nádobí, Martínek koumá zítřejší trasu, nasadit pýžo a rychle do hajan…

Jak jsem včeřa říkala, že tahle televize tady je stokrát lepší, tak dnes jsme si pustili rádio.. při šplouchání vln v potoce usínáme a doufáme, že ráno budeme rychlejší než támhleti hikeři😂. Když já tak nesnáším být poslední🙈.