Stezka Českem- Etapa 14, DEN 5: kouzelný Hardegg a ukončená 14.etapa😍🩷: celkem 110 km

18.9.2026

V Čížově v pohádkové chatičce se spalo zase krásně😍. Nakonec jsem v kempu sama nebyla, opodál stál rakouský karavan se sympatickým manželským párem a už za tmy přišly normálně čtyři stezkařky😍. Taky tady jste😍. Mají s sebou stany, tak se hned pouští do práce. Vypadá to ale, že je staví poprvé, tak chvilku přemýšlím, že bych jim pomohla, ale nakonec to zvládnou🙂. Stejně mi to ale nakonec nedá a jdu se jich zeptat, zda by nechtěly ohřát vodu v konvici a to nadšení byste měli slyšet🥰. Jsem moc ráda, že jim mohu pomoct aspoň takhle málo 🙏, je totiž už celkem zimička❄️.
S dobrým pocitem na srdci pak mohu klidně spát a spím až do rána😍.
Ráno se probouzím do zimy, tak se snažím být rychlá, abych se trošku zahřála🙏. Včera večer mi vlastně ještě praskla žárovka ve světle, takže asi podruhé na trailu jde do akce čelovka🙏. Jsem ráda, že ji nakonec netáhnu zbytečně😁, i když se světlem by to bylo lepší 😅.
Včera mě ani nenapadlo hledat v obci obchod, abych si koupila ovoce do kaše, tak mám dnes snídani malinko chudší🥺🤦‍♀️, ale zase to mám jen 14 km do Vranova, tak myslím, že hlady neumřu😁.

Na trail se vydávám v půl osmé, holky se začínají ve stanech teprve šmrdolit, tak na ně mávnu a vydávám se ukončit etapu Podyjí💚🩷:

Dnes se podívám trošku do Rakouska, tak doufám, že mi tam budou fungovat mapy😅. I přesto, že mám vše stažené a mělo by to v offline režimu fungovat, tak někdy to prostě nefrčí🤦‍♀️. Naštěstí se ještě podrobněji podívám na mapu a ke své úlevě zjistím, že půjdu po české straně Dyje🙏, tak bych nemusela v Rakousku bloudit🙏🙏😁.
Po asi půl hodince mrazivé chůze se dostanu nad městečko Hardegg, kde se nachází překrásná vyhlídka 😍💚:

Městečko se teprve probouzí a řeka Dyje, od které stoupá mlha, mu dodává podzimní nádech🩷:

Zase to tu mám celé pro sebe, tak si to moc užívám😍, ale nemohu se zdržet dlouho, protože dnes musím stihnout autobus z Vranova, abych se dostala domů.
K této vyhlídce se musí jakoby zajít ze Stezky, je to 5 km okruh, a po něm se zase napojím u Čížova, odkud to je už jen 10 km do mého cíle☀️:

Zase jdu krásnými lesy a zase je tu všude rozryto, až si fakt myslím, že se ta prasata na mě domluvila a naprosto přemnožila😵😵🙈🙈. Moc doufám, že na žádné nenarazím, snažím se proto dělat hluk, ať o mně vědí, že tu dnes ťapu já😅🙏. S nikým se o trail dělit nechci a nepotřebuju🤣. Už mi ani nevadí, že nikoho nepotkávám, už jsem si prostě zvykla🙂:

Na jedné z vyhlídek potkám školní družinu, která je komplet do jednoho otrávená 😅, tak si taky vzpomenu na sebe před 25 lety, jak jsem byla líná 😅. Kdo by to byl řekl, do čeho se jednou pustím🙏🙈.
Postupně trail klesá k Dyji a já se ocitám na kraji Vranova, kde dnes končím své putování💚:

Do odjezdu autobusu to mám hodinu, najdu desetikačku, kterou si šetřím do poslední chvíle, abych se vyčůrala těsně před odjezdem😅. Čeká mě dlouhá cesta a ve vlaku je čůrání dosti nepohodlné🙈. Vždy se bojím, že se celá počůrám, jak se ten vlak kymácí🤣. Nemusím domů přijet smradlavá a ještě k tomu pochcaná😂:

Autobus přijíždí přesně, s ním se dostanu do Znojma, odtamtud dalším busem do Brna, pak totálně přeplněným vlakem do Pardubic, tak sedím za pětikilo na zemi😂 , a v půl 7 už se vítám s Martínkem 💚: