Stezka Českem- Etapa 14, Den 2: mlha i za rohem☃️😂, rovinka, Dyje a soukromá degustace burčáčku🥰🍇🍇, celkem 40, 5 km

15.9.2026

Noc na sýpce byla zase boží, ale připadala jsem si jak pod palbou😅. Co deset minut se odněkud ozval takový výstřel, že jsem vždy vyskočila, snažila se zorientovat, kde jsem, s kým jsem, co tady dělám 🤣, a až po chvilce mi došlo, že se mě nikdo nesnaží zneškodnit, že to se jen vinaři snaží uchránit svou úrodu před ptactvem🙏🙏. Všude ve vinicích jsou totiž plašiče ptactva, o kterých si musím nastudovat, jak fungují😅. Nerada bych, aby mě nějaký zítra zasáhnul🤣.
V noci toho moc nenastuduju, vlastně si na to celkem i zvyknu, a ráno vstávám v 6h30, abych ty plašiče mohla jít okouknout😅😍.
Ráno proběhne klasické kolečko, snídaně to chladné mlhavé ráno malinko zahřeje a na cestu se vydávám lehce po půl osmé😍:

Propletu se z vesnice a napojuju se na cyklostezku, kde kvůli mlze nevidím skoro nic😅. Mlha je až za roh a já čekám bubáky🙈. Dobrou zprávou je, že mě ani ti bubáci nemohou vidět, když já nevidím je🙏, tak mě to malinko uklidňuje😅🙈:

Dneska půjdu celý den po rovině podél řeky Dyje a kolem pěchotních srubů, akorát teda nebudu mít moc výhledů😅🤦‍♀️:

Jak si to tak v té husté mlze ťapu, tak pořád slyším jen různé zvuky zvířátek a představuju si medvědy, vlky a podobné potvory😳😳. Občas nějaké větší zvířátko vyplaším a to jsou úprky, já i to ono😅. Aspoň mi to rychleji odsejpá, když občas popoběhnu🤣:

V půlce dne, po cca 15 km, nacházím krásné místečko u řeky, dokonce se už i vyklube sluníčko☀️🌷 a já si užívám svou svačinovou chvilku😍:

Vzhledem k tomu, že mě ale každý večer čeká spousta práce- praní, studování trasy, vaření, dělání videí a psaní článků, tak se zbytečně moc nezdržuji a po svačině se vydávám hned dál🙏. Terén je stále stejný, stále rovný, a já vyhlížím nějaké kopečky🙏😍😍. No ještě si na ně budu muset počkat😅:

Asi na 20. kilometru jsem v obci Hrádek, kde si dávám další pauzičku, a přemlouvám nožky, aby tu rovinku za mě odťapaly 🙏. Fňukaj, frfňaj, a já jim slibuju, že večer je pořádně vyperu😅. Dneska sou nohy i boty na žmach, takže tuším, že ani merino ponožky dnes nezaberou😫😫. Z bot se stalo koupaliště, které jen tak neuschne😅🤦‍♀️. A puchýře už se hlásí o slovo😅. Jo a taky vlk🤣🤷‍♀️, je vlhko, takže se potím všude možně 🙈. Ještěže mám kalciovku🙏.
Po dvaceti devíti kilometrech se dostávám k Jaroslavickým rybníkům a obdivuju tu neskutečně velkou vodní plochu😳😳. Všude kdákaj kačeny a občas vidím i hopnout kapříka😍:

V cíli dne jsem po 33 km (zase o 4 km víc, nechápu proč 🤦‍♀️a už neřeším 🤷‍♀️), ve 14h15 a říkám si, že jako fakt frčím 😅. Jsem moc ráda, že mám volné odpoledne na všechny hikerské činnosti🙏😍. Ty vždy zaberou dost času, takže volám pánovi z ubytování, jestli by pro mě neměl pokojík dřív🙏.
Jasně, pojďte, klíček je zavřený v krabičce, prozrazuje mi kód🙏🩷, a běžte dovnitř a užívejte😍😍. Tak teda joooo, moc děkuju pane z vinného sklípku, kde mám dnes ubytování😍😍🩷🩷:

Sklípek nacházím brzy, dávám rychlou sprchu, peru propocené oblečení a vracím se do města na nákup ovoce a zeleniny😍🍌🍊🥦🥒.
Pan majitel přijede v 18h00 a to vám je tak veselá kopa, že mi ihned zlepší už tak dobrou náladu 🩷😍.
Připraví pro mě soukromou degustaci ve vinném sklípku🍇🍇, ochutnám různé druhy burčáčku🩷 a uléhám s úsměvem na tváři, že hodní a milí lidé na světě ještě jsou🙏💚🩷.