Stezka Českem- DEN 20 a 21: návrat na trail a ukončení třetí etapy ✅️🩷; celkem 385 km

11.8.2026

Zero den doma jsem si opravdu moc užila🩷. V neděli, když jsem přijela ze Stezky, přijela i moje maminka, která mi připravovala samé dobroty🥰. Starali se o mě spolu s Martínkem, až bych si na to rychle zvykla🥰🙏. No zvykla sem si hodně rychle a zpět na Stezku se mi skoro až nechtělo🤣. Ba ne, chtělo a moc🩷, ale byla jsem moc ráda za jeden den volna, protože už cítím, že nohy jsou unavené🙏. Taky aby ne, když už naťapaly skoro 400 km🫣😍😍.
V pondělí jsem si zařídila vše potřebné na úřadech, vyprala si a dokoupila jsem si jídlo na další úsek🥦🥦🥦, připravila jsem věci i Martínkovi, protože se ke mně na pátou a šestou etapu přidá a já se už vážně nemohu dočkat🩷💚. Zase poťapeme spolu, moc mi na Stezce chybí😪.
Všechny traily jsme spolu šli, tak aspoň spolu zvládneme kousek toho krásného českého😍.
Na trail se vracím v úterý 11.8. Ještě pořád je u mě maminka, takže mě ráno odváží na vlak a při dojemném loučení ukápne i pár slziček😪:

Zpátky na trail musím do Jítravy, kde jsem v neděli skončila, takže beru vlak do Liberce a pak bus na můj start🩷. Ve vlaku se mi začne chtít samozřejmě čůrat😆, jenže wc zabere někdo, nevím kdo😡😡😡, a až ho potkám, tak mu hodně vynadám😡😡. Prostě tam asi usnul, takže nikdo jiný nemá za hodinu a půl cesty šanci🤦‍♀️. Musím jako opravdu nutně, takže v Liberci vyběhnu z vlaku úprkem, jděte mi všichni z cestyyyyyy🙏🙏, za 10 minut musím stihnout bus i s tím čůráním🙏🙏. Rychle lovim desetikačku, skoro přeskakuju tu točivou tyč💪, vykonám hodně naléhavou potřebu a úprkem běžím stihnout bus🤦‍♀️🙈.
Uf, to bylo fakt těsný 🙏. Doufám ale, že toho někoho z toho wc ve vlaku dostane někdo pryč🙏.
V Jítravě jsem za půl hodinky a navazuju přesně tam, kde jsem před jedním dnem skončila 😍:

Z Jítravy to mám na konec třetí etapy 13 km, tak se jdu do toho pustit🙏. Vychazím teda v domění, že jen 10km, ale chybička se vloudila, takže to dnes bude trošku víc 🤦‍♀️. S pozdním startem k tomu, 11h00, mám teda co dělat 🙏:

Ještě v Jítravě posvačím zásoby z domova💚. Babička mi upekla na cestu mé oblíbené karásky🩷, děkuju moc babičko, ty opravdu bodly🩷, a s o 150 g lehčím batohem se vydávám dokončit tu krásnou třetí etapu🩷:

Jak nemám moc času studovat dopředu trasu, tak jsem ani netušila, že Stezka nevede přes Kryštofovo údolí😪, což mě moc mrzí, protože ani tady jsem ještě nebyla a moc jsem se těšila 🩷. Tak třeba někdy jindy s Martínkem 🩷. Úsek do Chrastavy moc záživný není, tak si povídám sama pro sebe🤣. Mluvím si o trase, o krpálech, o tom, jak už mě bolí nohy🙏, o tom, co mě čeká a taky o jídle 🍉. To bude doma salátů😍, to bude péče o nožky🙏. Zaslouží si péči velkou, protože už ušly skoro 400 km🥰🥰.

V Chrastavě parkuju svůj loďák ve 13h, u pana Vietnamce si kupuju kolu na osvěžení😍 a moc se tu nezdržuju, protože tu jsou divnolidi🤣🤣:

Z Chrastavy se vydávám směr Špičák a tuším, že to nebude zadarmo🤣. O rovince si tady mohu nechat jen zdát🥵🤣:

Brzy se dostanu do Jizerskohorských bučin a moc si tu nádheru užívám 😍. I když výstup na Špičák nebyl úplně nutný 🤣🥵. No leje ze mě jak z vola obecnýho, ale popasuju se s výstupem na jedničku💪. Dobrá sem, nefňukám moc🙏, jen už se těším do postele😁😅:

Dneska jedu první třídu, od 11h00 mám pod Špičákem 28km💪, a teď uhnout ze Stezky na ubytování do Oldřichova v Hájích🙏. Cítím zase pravou holeň, ten sestup mi moc nechutná🤢. Zjistím ale jednu supr věc- když z toho kopce běžím, tak se to i dá😅. Takže si běžím směr Oldřichov s 13 kg na zádech a nahlas se směju, jakej sem pošuk😁🤦‍♀️.
Do Oldřichova přiběhnu po 31 km v 17h00, u pana Vietnamce si koupím brambůrky a rohlík 🥰, najdu ubytování, a jsem fakt moc ráda, že jsem to dnes takhle rychle zvládla😍😍🙏: