Stezka Českem- DEN 1: Přesun na západ a prvních 10 km ze Stezky😍

22.7.2026

Budim se před budíkem, protože jako fakt nutně musim🙈. To včerejší bublání v břiše přerostlo v něco nečekaného, až si říkám, že tohle všechno sem včera teda rozhodně nesnědla🤣.
Od samého rána mám pocit, že se nemohu nadechnout🙏, nervozita na mně leží jako balvan, sundejte ho ze mě, prosím🙏.
Takhle nervózní jsem nebyla ani před našimi třemi cestami do Ameriky, ale je to tím, že tentokrát jdu sama, bez Martínka 😪.
Od rána krom nervozity taky tajně natahuju🙈, snažím se být nenápadná, ale v koši se kupí kapesníky a ty mě později prozrazují🤦‍♀️.
Ty magore jeden, co sis to vymyslela za hovadinu??, jo před třemi měsíci hrdinka, teď posraná až za ušima 🙈, vyžer si to teď, tak se ukaž, jaká jsi odvaha😝😝 🤣🤣 . Tohle mi někdo od rána mluví v hlavě, já poskakuju nejdřív po pravé, a pak hned po levé noze a snažím se ten hlas vyklepat🤔😵.
Nepodaří se, doloknu své druhé kafíčko, dám si sprchu, a snažím se přestat klepat🙏.
Nepřestanu a s přibližujícím se odjezdem na vlak se to spíš zhoršuje 🤦‍♀️. Prosím Martínka, aby se mě ptal na různé věci, zda mám 🙏. Prý není potřeba, mám toho až až🤣🤣🙈.
Ještě v předchozích dnech jsem musela myslet na logistiku, jedu vlakem ze Staré Paky do Pardubic a tam přestupuji na vlak směr Cheb. Druhý vlak má za poslední týden každý den cca 30 minut zpoždění, to mi vážně hraje do karet. Potřebovala bych stihnout vlak ve 13h40 z Chebu do Aše, abych stihla v rozumnou denní dobu dojít k nejzápadnějšímu bodu a pak po té samé cestě zpět do kempu v Aši. Nechce se mi hned první den řešit pochod za tmy🙏🙈.

Hledám různé možnosti a chci mít víc variant, abych se nemusela stresovat. Najdu náhradní vlaky a busy a bohužel mi to vychází, že bych byla na Z bodě někdy po půl 6 večer a to se mi úplně nechce. Začínám panikařit, beru do ruky itinerář cesty, jestli by nešlo přespat někde blíž, jenže to by mi pak nevycházelo zamluvené ubytování na další dny😫. Nebo jako vycházelo, ale byla by to kilometrová darda🙏. Najednou mi padne oko na to nejkrásnější hikerské slovo🙏- trail angel😍😍, i tady jsou🙏🩷.
Neváhám a hned kontaktuji paní Milenu, která je ale bohužel po operaci, ale je neskutečně moc ochotná a radí mi, jak v případě toho, když mi ujede vlak a bus, postupovat. Prý v Aši naproti kinu stojí taxíky a hikery k nejzápadnějšímu bodů vozí 🙏. Děkuju moc milá Milenko a přeji vám hlavně pevné zdraví 🍀.
Pak mě napadne ale ještě požádat trail angely přímo z Krásné, požádám je o to samé a anooooo😍😍, kolem 15h00 až 15h30 můžeme 😍. Skvělé, moc se uklidňuji, že Stezky strach mám, ale z toho cestování asi větší 🙈.
Je čas vyrazit, je 7h00🙏. Ňuňám se s mojí kočičí lásečkou, celou ji vonudlim a pak už není zbytí…
Na nádraží v Pace vonudlim i Martínka🩷, to aby si s Montýskem nezáviděli a pak už se s úplně malou dušičkou vydávám někam hrozně moc daleko…naposledy si zamáváme🩷 a pak už je to jen na mně🙏:

Kéž by, moc prosím, vše proběhlo v pořádku bez žádných zádrhelů nebo nedejbože nebezpečí.
V Pardubicích jsem včas, ale helemese🤔🤔, kdo by to byl řekl🤦‍♀️, vlak z Bohumína má 35 minut zpoždění 🙏. Tak jo, ještěže mám plán B🙏. Ty vado, seš dobrá Andreo😍. Miluju se🤣.
Píšu andělům tuto novinku a ti mi dávají vědět, ať se ozvu z Chebu🙏. Miluju moc i vás😘:

Cesta ubíhá až moc rychle🤣. Říkala sem si, co budu v tom vlaku čtyři hodiny dělat. A já jsem na místě skoro okamžitě 🙈🙈, neeee, nechte mě si tu ještě chvíli, prosím 🙏🙏🤣. Ještě to musím dojíst🙏😍😍:

Sice malinko ztrátu stáhneme, ale když vystupuju z vlaku, tak navazující vlak je pryč o dvě minuty a bus má do odjezdu minutu jednu🤦‍♀️. Zkusím se rozběhnout s tím svým velbloudem na zádech, ale bohužel, hrká v něm, až to vypadá, že mě pozvrací😭. Autobusu vidím už jen zadek🤦‍♀️. Tak si to nechte😝😝, mohli jste dostat 46 Kč😝.
Nic, další jede za 30 minut a v Aši mě vyzvedává anděl, kterému jako poděkování jednoho dávám 🩷:

A pak je to tady🙏, z hluboka se nadechnu a vyrážím vstříc velkému neznámému🙈, ty kráso já se dost bojím 😫😫.
K Z bodu je to kousek a já po cestě od něj pár lidí potkávám 🙏, bože, děkuju za ty dary😍. U Z bodu jsem asi za půl hoďky a začnu brečet🙈, já to dokázala, ušla jsem dva kilometry a našla to, co jsem znala jen obrázků 😍. Pro mě ohromný úspěch, pro ostatní samozřejmost, ale já krom toho že sem fakt mizerná kuchařka, tak mám i totální orientační nesmysl🤦‍♀️.
U Z bodu je rodinka, vyfotí mě, děkuju moc a jdu teď už po Stezce zpět do Aše:

Počasí je krásné, není vedro ani zima, tak si ještě v přetrvávající euforii poskakuju😍😍. Kdybych věděla, že to zítra skončí 🤣🤦‍♀️.
Procházím zaniklou obcí Újezd a zbytky jejího hřbitova, světe div se, ani se na tom hřbitově nebojím😅🙈:

Poté procházím obcí Krásná, kde je i nová útulna, zdarma, pro Stezkaře, moc děkujeme😍:

Až se nakonec po 10 km dostávám zpět do Aše, kde po menším zakufrování nacházím i kemp 🙏. YEEEEES!!! Dobře ty!! Chválím se ještě asi hodinu a dávám si jedno zasloužené😍. Zasloužené hlavně proto, že se dnes večer neobjevil v televizi titulek, že se hledá pošuk s hrbem na zádech, který se může pohybovat kdekoliv🤣🤣:

Do řeči se se mnou dávají ostatní hosté a zvou mě na panáka🤣🤣. Nene, děkuju, jste moc milí, ale mě toho dnes ještě hodně čeká🙏.
Kolem 19h stavím stan a znovu se chválím 😍🤣:

Původně jsem si říkala, že sprchu dnes vynechám, protože mám zítra penzion, ale pak sem si říkala, že mýt si nohy v umyvadle ve společných umývárkách by nebyl dobrý nápad🤣, ješetě mě vyhoděj a já budu muset…do Aše🤣. Vlezu tam celá a zůstanu tam snad půl hodiny🙏🙏, bože, dekuju ti za ty dary🙏. Stříkám na sebe vodu za všech možných úhlů a asi tu zůstanu celou noc😅. Pak už mi to přijde blbý a taky se začnu bát o můj stan😳😳, tak běžím zpátky a dávám si tousta k večeři😍.
Do večera pak tvořím video a usmívám se u něj 😍. I kdyby nakonec dopadlo to, co všichni říkali, že to nedám, protože já velká posera🤣, tak tohle za to stálo🩷🩷.
Usínám, sama hiker tady🤔🤔, za zvuků NAPROSTO NESKUTEČNĚ HLASITÉ hudby, která ne že se line, ale přímo vybuchuje z nějakého auta, co sem přijelo asi jen tak na cigáro 🤦‍♀️🤦‍♀️.