11. DEN- dnešní hodiny dějepisu proběhly bez přitomnosti komárů🙏, ale za to s kancem🤣; celkem 286 km

15. 7. 2022

Ráno hned po probuzení Martínkovi oznamuju svůj původní záměr- udělat za den padika😆🙈, na což mi odpoví, že jsem se snad pomátla🤣, ale ujišťuji ho, že padika pokoříme jindy, ať nemá strach…🙈.

Včerejší komáří půlmaraton se totiž bohužel neobešel bez následků🙏, ráno se budím s další bolavou částí těla🥺, už mě toho bolí nějak moc🤔. Kroutím nad mou bolavou holení hlavou, mažu léčivou mastí a doufám, že si noha uvědomí, že mi je teprv 37 a že toho chci jestě tolik naťapkat🤩. Takhle se sypat po 1.300 + téměř 300 km po ČR🙏.

Mast zabírá, tak se dopajdám na snídani, kde do sebe Martínek cpe pěkně párečky a vajíčka, to aby mu to před komáry pěkně utíkalo🤣, očekáváme je totiž i dnes🙏. I dnes jdeme kolem slepých ramen řeky, takže předpokládame, že i tady se dnes budou komáři ženit😄🙈.

Já si uzeninu k snídani raději odpouštím😆 a baštím tři😳 rohlíky s marmoškou🤣. Zase ten hiker hunger?? Se nás drží už pěkně dlouhou dobu jako🤣.

Dnes vyrážíme nestandartně o hodinu a půl déle🙈, takže někdy kolem půl 9. Procházíme kolem místního muzea, kostelíčka a skrze celý Lanžhot po Stezce směr Pohansko, kam je to cca 8 km.

Celou dobu čekáme, kdy to přijde, bundy máme pro jistotu připravené🙏 a ono nic😳😳. No super, to jsme moc rádi🙏, nevím totiž, kterou část těla bych jim dnes nastavila, žádná už totiž po včerejšku není bez štípanců🙈. Občas nějaké bzum uslyšíme, ale když není komár v hejnu, tak si na nás netroufne🥳🥳:

Asi za hoďku a půl přicházíme na Pohansko, kde se nachází opravený zámeček a ukázka stavení, ve kterých tu naši předci žili….

Po krátké pauze se zvedáme a jdeme pokračovat směr Břeclav…Bohužel dnešní rychlost na medaili není, ale jsem ráda, že aspoň noha trošku šlape🙏. Za cca 11,5 km od dnešního startu jsme v Břeclavi, která nás překvapí svým krásným zámkem😍, který ale i tak ještě potřebuje pár oprav:

Tak ju, ale kde máme toho kaňoura🤣, kterého jsem vám v nadpisu slíbila?😍

V Břeclavi se totiž nachází….

…místní pivovar, který čepuje naprosto luxusní kančí kousek😍. A že jsme těch druhů pivek už okoštovali🤣, tohle se ale řadí na přední příčky👍. Opravdu doporučujeme a až tu budete, tak se na jedno zastavte🤩.

Po jednom kanečkovi každý a frčíme dál…Čeká nás totiž nádherná Lednice se svým honosným zámkem😍. Jakmile se napojíme na cestu, která do Lednice vede, tak je hned znát zvýšený provoz…Cyklisté využívají pěkného počasí a nevěřícně na nás hledí, co tu blázni šlapeme tu rovinku a nejedeme taky na kole🤣.

Jako kolo by bodlo, ty rovinky tady jsou masakrální, nekonečné😅😅, ale to by byl podvod si to ulehčit na kole, nehledě na to, že bysme ho s našimi batůžky určitě rozsedli🤣.

Do Lednice přicházíme před 15h00 a já poslední kilometry opravdu trpím🥺, beru druhý prášek na bolest ale ten nezabírá ani trochu😪. Tohle dál nepůjde, nemohu jít na nefungujících práškách, bolest je čím dál větší, takže vyhodnocujeme situaci, že si koleduju o malér a že budu muset zajít k doktorovi😪🙏.

Jedinou mojí malou nadějí je fakt, že mě před lety ošklivě pokousal pes, který mi nohu skoro rozcupoval, a jizva mě někdy při dlouhém běhu bolí🙏. Takhle bolest je ale jiná, vystřeluje mi i do kolene a kotníku, tak nevím, nevím…

Lednický zámek je ale úchvatný, trošku mi zlepšuje náladu😍:

Po pokochání hledáme spojení zpět domů, abychom dali do kupy mou tělesnou schránku, bude to asi trvat trošku déle😪🙏. To se nám ten výlet sem kvůli 40 km vyplatil🙈🙈.

Nacházíme perfektní spojení- v 15h30 odjezd busem z Lednice do Břeclavi, tam přestup na vlak směr Kolín, v Kolíně přestup vlak směr Poděbrady, v Poděbradech výměna typu dopravního prostředku zpět na bus směr Jičín-dnes poslední možnost- a v Jičíně také poslední možný bus cca 2 km od našeho domečku🤣. Ve 21h00 budeme doma🤣🙏. A to nesmí být žádné zpoždění🙏. Tak šup, nasedáme🏃‍♀️.

Lednice-Břeclav= paráda🥳; Břeclav-Kolín= mega hlučný koncert ožralých německých fotbalových fanoušků přímo v našem vagóně😳🤔, nikdo jim nic neřekne, všichni se jich bojíme, ještě nám jednu přihrají🤔, a tak jsme rádi, že vystupují v Brně🙏.

Kolín-Poděbrady= zpoždění 10 minut, takže asi nestihneme poslední bus do Jičína🙈, paráda, to sem zvědavá, kde si v Poděbradech usteleme🤣. Na vlakáč přijíždíme 2 minuty před odjezdem busu. A prej, že musíme utíkat😳, no to je mi jasné, ale to nezvládnu ani kdybych se hodně snažila. Martínek tedy běží napřed, aby si lehnul před autobus, aby na mě počkal🤣🙈. Počká, nemá na vybranou🤣. Celej bus mě pozoruje, podívejte na ní, to je ta pajdavá😆. A tak ať😝😝.

Nejsem ale sama, na koho se čeká..Venku stojí ještě jeden pán a prosí řidiče, aby počkal na jeho kamaráda debila🤣 (jo, opravdu ho takto pojmenoval😃), že mu dá dvacku🤣. Řidič se na něj podívá a zeptá se, zda je ten debil ožralej🤣. Dvacka mu odpoví se zakolísáním hlasu, néééé🤣, a pan řidič mu odpovídá, že to je dobře, že se mu včera jeden ožrala pos….v autobuse😆🙈.

Ano, i takto je povolání řidiče zajímavé🤣, škoda jen, že jsme se nezeptali, na které to proběhlo sedačce🤣🙈.

V Jičíně jsme akorát včas, abychom stihli poslední bus k nám domů🙏. Pajdáme od zastávky skrze louku a doufáme, že mi někdo, kdokoliv, dá nohu a záda do pořádku, abysme se na Stezku brzy vrátili🙏🙏: