Stezka Českem- DEN 3: Vysoký kámen, lidi jsou čuňátka, kabel a spousta Stezkařů🤩; celkem 78 km

24.7.2026

Ještě včera večer jsem si byla venku na vzduchu protáhnout záda a dala jsem se do řeči s panem majitelem. Tak milého a ochotného člověka jsem dlouho nepotkala🙏. Říkám mu, že je škoda, že jsem tu v den, kdy má zrovna zavřenou hospodu🙏 a on na to, že mi psal zprávu, že mi uvaří 😍😍. Jdu do kolen, ve svém volném čase by mě chtěl učit guláš 😍😍. Děkuju mu hrozně moc, guláš už umím🤣, a že v žaludku už je ten napůl tvrdý kuskus😁. Dodávám ale , že toto se vidí málo 🍀, víc tolik dobrých duší na cestě 🙏🩷.
Pak už si jen ještě jednou ošetřím vlka, protože nějak ten první zásah ještě nezabral😅🤦‍♀️. Blbý je že ta kalciovka je bílá, tak sem zvědavá, jestli budu zítra chodit s bílou prdelí jak srnečky🤣🙈. Před spaním ještě do sebe hodím čtyři cherry rajčátka, která jsem si spolu s rohlíkem koupila na přilepšenou, a pak přemlouvám místní data, ať pohnou kostrou s nahráváním videa🤦‍♀️, to je doba bože🤔. Dohraju to ve 22h30 a upadám do kómatu 🙏.
Noc mám ale bohužel dost neklidnou, něco tu vrže, jednou mám dokonce pocit, že někdo vkročí do pokoje a já vyskočím a křičím 🤣🤦‍♀️. Ty blbče jeden, uklidni se a koukej spát 🙏. Budík je ale nekompromisní, ty prevíte, nemůžeš mě nechat se vyspat?🙏, posouvám ho o 10 minut a pak se vydávám do práce. Jsem moc ráda, že nemusím balit stan, penzione, děkuju ti moc😍. Nasnídám se, pěkně kaše s banánkem, až mám co dělat 🤣. Včera málo, dnes moc🙈, tobě se Andreo nic a nikdo nezavděčí viď😡:

Pak sbalit bágl a v 7h15 sem na značkách 😍:

Čeká mě výstup k Vysokému kameni. Jdu poprvé v životě sama takhle brzy ráno lesem a já se nebojím 😳. Jako ne tolik🤣, jen každou půl minutu se otáčím i za sebe, ale nikde nikdo, jen krásný probouzející se les💚:

Asi za hodinku a půl jsem u Vysokého kamene a poprvé od startu mám nádherné výhledy 😍:

Ale co to vidím dole? Hromady odpadků😭😭😡🙈. Lidi, vy jste neskuteční, přijít na tak krásné místo a odhodit tu plechovky🤦‍♀️.

Z Vysokého kamene mé kroky vedou do Kraslic, kudy Stezka prochází:

Před Kraslicemi vidím divnou postavu🤔😳. Takový starší shrbený pán, co se ke mně řítí od ovcí, hned jak mě spatří 😳. Já samozřejmě zpozorním…Mluví řečí, kterou nedokážu identifikovat🙈, a pořad mi ukazuje na hodinky🤔. Říkám mu, jojo 16 km jsem už dnes ušla a usmívám se, hrdá sama na sebe😍😍. Jsem taky moc ráda, že ho to zajímá🤩. On něco drmolí a ukazuje na slunce, v tom mi dojde, že chce vědět čas🙈. Ukazuju mu, že je 10h20, on se ukloní a poděkuje mi😍. Je mi ho líto nějak, poslali ho do práce bez hodinek😪, to bude mít dlouhý den😪. Pak si všimnu i jeho potrhaného oblečení a chtěla bych mu dát něco k jídlu, ale nevím, zda by ho kuskus se zeleninou bez vody rozveselil😪.
Ukazuju mu, že si ho vyfotím s jeho ovečkama a to se nedá popsat ta radost v jeho očích😍😍. Já mám normálně v těch mých slzy…Podařilo se mi mu vykouzlit úsměv na tváři 🩷, a to mě hrozně moc potěší🩷:

Loučíme se, posílám mu vzdušný polibek, on mně také, a ještě dlouho slyším jeho veselý smích za svými zády🩷. Ohlédnu se, pasáček se dívá na slunce a asi vypočítává, kdy mu skončí šichta🙏☀️.
V Kraslicích si Stezkaři mohou dokoupit jídlo, je tu spousta obchodů, anebo dát něco dobrého k jídlu v restauracích. Já tu mám od mého nejmilejšího andílka dárek v alzaboxu🙏😍. Rozbil se mi kabel od nabíječky k mobilu. Jsem si toho vědoma, protože ho různě ohýbám podle toho, jak zrovna za chůze nabíjím z powerbanky. Martínek mi včera večer psal, abych mu ho vyfotila, aby objednal ten správný, a dnes by na mě měl čekat právě v Kraslicích, kam přicházím v 11h00. Hned mu píšu, jak je na tom kabel? Odpověď je bohužel ještě záporná 😭, ale když přijdu do centra, tak najdu, aniž bych chtěla, alza box😍. Jsem tak nadšená, že si před něj sednu a čekám na pana alzáka🤩🤩. Ten dorazí pět minutek po mně a já už se na něj vrhám, ať ho do boxu ani nedává, a dá mi ho rovnou🙏🙏. Ten kroutí hlavou, že takhle to nefunguje, tak čekám 20 minut, až všechny boxy naplní🤔:

Je mi divné, že do žádného ale nedal malou krabičku, když v tom dostávám zprávu od Martínka, že kabel je v alzaboxu🤔🤔.
Volám mu, že alza lže, že pán tam dával jen velké balíky😭😭. Martínek mi ale prozrazuje, že můj malý balíček je v boxu u Billy🙏🙏. Děkuju mu moc, mám to po Stezce, tak balím saky paky a za chvíli se s kabelem mazlím😍😍:

Nezdržuju se moc, v Bille koupím banán a kaiserku na zítra a frčím strmým stoupáním na Bublavu🙏. Kopec je to výživný, a já si u něj, jako již od rána, povídám sama se sebou😁. Co taky jiného dělat🤔. Už jsme probraly to, že mám už jen tři kaše, ale ty tu po cestě určitě neseženu, takže koupím vločky. K těm ale potřebuješ cukr, Andreo 🙏. No jo, to máš pravdu, co navrhuješ? Hele budeme prosit v restauracích, jestli nám nedají ty v pytlíku od kafe, pět stačí👍. Ty jsi ale hlavička🩷.
Připadám si trochu jak blázen, ale co byste dělali vy?😁:

Další činnost, ve které se postupně zlepšuju, je identifikace různých hoven, které po cestě přeskakuju. Poznám ale jen ty kravské, až narážím na jedno dosti čerstvé, a to je něco na mě😫😫. Doufám, že ty krávy máte pořádně za ohrádkou🙏🙏.
Kolem 13h00 jsem na Bublavě a nestačím říkat ahoj😍😍. Tady je tolik lidí a tolik Stezkařů🙏. Někteří teda dělaj, že mě neviděj🤔, většinou dámy…ale co, vnucovat se vám nebudu😝:

Z Bublavy to mám do Přebuzi, kde je můj dnešní cíl, ještě 13km, tak si po pivečku, které fakt bodlo🙏, střihnu ještě tuhle štěrku, která ale už moc bolí 😭😭🙏:

V cíli jsem po 37km v 17h00 a zjišťuju, že jsem si něco udělala s lýtkovým svalem.  Bolí mě fakt moc a kulhám. Ve sprše ho nejdřív nahřívám a pak mu dám ledový šok🙏. Snad jedno z toho pomůže🙏.
V hospůdce pode mnou si dám hranolky a do postele si obleču vše, co mám🙏. Netopí samozřejmě, a je tu dost zima🫣. Ale jsem mega ráda za postel a horkou sprchu, to je pro mě po dnešku nejvíc🙏☀️☀️⛰️.