Tour du Mont Blanc- DEN 1 (Les Houches-Les Contamines, 16 km)

Ne není to sen😳🙈, opravdu se ráno v kempu v Les Houches balíme na příštích 10 dní do našich pidi batohů🙈, proboha, nemohli jsme koupit větší? Kde se stala chyba, jako? V kufru auta přehazujeme věci ze strany na stranu a snažíme se vše vměstňat do nehorázně malého prostoru😅. On ten batoh není roztahovací? Co to použili za matroš? Bojujeme ze všech sil, nesouhlasně se vzdávám čtvrté mikči, tyrkysové😢, promiň holka, vyvětrám tě příště😘😘, a v autě nechávám i krémík na obličej a deku😂😂😂🙈.

To bychom měli, jsme zralí na sprchu, sluníčko už peče, jak o život a to jsme ještě ani nevyšli😁. Jedem, jinak nikdy nevyjdem. V Les Houches parkujeme auto na parkovišti, kde ho snad můžeme příštích deset dní nechat, zkontrolujeme, zda nám nic nechybí, myslím, že to vážně nehrozí, a vyrážíme🥳.

Jak frajeři, pohoda džez, vůbec to není těžké jak kráva, dvě, tři, DVACET!!, hlavně se usmívej, ať namotivujem ostatní🤫🥰.

Chvilku bloudíme, ale pak najdeme slavné nástupní schody a vydáváme se vzhůru😍…Po pár desítkách metrech bychom dali sváču… vyhrabeme plastové krabičky a zahryzneme se do řízku😁, no to přeci na netu psali, že kalorie jsou důležité, ne?😳 Najednou Martínek vyhrkne “Lez už” , to jako už? Teď jsme si sedli🙈. Pak ukazuje směrem odkud jsme přišli a já pochopím, že si název městečka trochu počeštil😂 Les Houches se francouzsky vyslovuje “lezuš”🙈.
Protože je nám jasné, že s touto zátěží na zádech to nemůžeme ujít, tak do koše odhazuju půlku chleba, odpočítávám si přesně 10 bezlaktozových sušenek, zbytek letí za chlebem a odsypu půlku pytle pohanky. No vida, hned je to lepší😍.
Pomalu stoupáme vzhůru až se vydrápeme na Col de Volza a kocháme se překrásnými výhledy😍:

• 

Když dostaneme chuť na pivo, tak zjistíme, že v hospodě je soukromá akce, polkneme na prázdno a přes Bionnassay pomalu klesáme do údolí.. začínáme mít vážnou debatu o tom, co budeme dělat, tohle nemůžeme ujít😢. Do Contamines dorazíme po urputných 8 hodinách chůze a já naskočím do prvního autobusu, a je mi fuk, že nemám lístek a je mi fuk, jestli jede do kempu, hlavně už mě nenuťte chodit prosím🙏. Bus nás u kempu ( Camping Le Pontet) naštěstí vyhodí a ja běžím zjišťovat na recepci odjezdy busů zpátky do Les Houches. Když se vrátím ke stanu, tak Martínek řekne, že to přece nemůžeme vzdát, vždyť jsme to dali na fejsbuk!😳😳 no jo do háje! Co teď?

Jediná možnost je pečlivě probrat bágly, naházet nepotřebné věci do pytle a nechat je na místní recepci s tím, že si je po návratu vyzvedneme. Jdu tuto možnost ověřit, paní se na mě směje, uf, asi nejsme jediní, kdo to takto na začátku přepísk😂🙈. Hned máme lepší náladu a vaříme véču- kuskus s tuňákem:

A po celém dni se cítíme jak po boji, usínáme těměř okamžitě, ráno nás čeká další boj- vytřídit věci z báglu, abychom to zvládli v pohodě ujít🙈🙏.