Tak kdo uhádne naše plány pro rok 2024 🤩🤩

31. 12. 2023

Ahoj kamarádi, nebojte se, blog stále žije, právě jsme ho zaplatili na další rok🤣🤣. Delší dobu jsme se sice nehlásili,  ale už je zase na čase vás seznámit s našimi plány❤.

Rozhodnutí být section hikeři bylo nakonec to nejlepší rozhodnutí, jaké jsme udělali 😍, už potřetí se totiž můžeme těšit na trail, plánovat další míle, nakupovat novou výbavu a vůbec nechceme ani myslet na to, až to PCT dokončíme 🙈, pro co budeme pak žít?🤣. Myslím, že vám ale mohu prozradit malé tajemství….až dojdeme PCT celé,  tak….Amerika nemá jen jeden trail, že?

Takže ale postupně…návrat domů byl krásný, dojemný, setkání s rodinou bylo veselé a plné lásky a dobrého jídla😍, tolik jídla, které jsme v prvním týdnu do svých zcvrklých žaludku nacpali🙈, to dalo dohromady možná celý měsíc sneděného jídla na trailu🤣.
Můj žaludek se ale naštěstí s „normální“ stravou za asi dva týdny konečně srovnal, takže jsme konečně trošku ušetřili na toaleťáku🤣, jak já ráda šetřím🤣🤣.

Návrat do reality už tak veselý ale nebyl…museli jsme přeci začít chodit do práce🙈 a to vám byl slušnej šok, ze kterého se doteď vzpamatovat nemůžu🤣🙈. Trail nám přirostl k srdci tolik, že se stal naším domovem…stejně si někdy přijdu jak blázen, když jsme tam, chci domů, když jsem doma, chci na trail🤣.
Já si našla novou práci, 3 km od baráčku, takže velká výhoda🙏, akorát, že se ze mě stala mzdová účetní, což jsem nikdy nedělala, takže jsem pár večerů se vzpomínkou na krásný bezstarostný trail probrečela.
I Martin se hodně pral…také chtěl být tam.. ve stanu a prožívat dny, kdy nevíte, kam dojdete, kde večer složíte hlavu, jestli vyjdete s vodou a jestli zase uvidíte medvěda…ten také začal dělat úplně něco jiného…když změna, tak pořádná, že? Takže ze svého koníčku si zařídil živnost a s motorkami trávil víc času, než se mi líbilo🤣.

Byla a jsem ale šťastná, že odešel z korporátu a je pánem svého času a je prostě doma. Uvědomili jsme si, že naše cesta má smysl…tahle cesta vám otevře oči a ukáže správný směr❤, a my měli to štěstí a našli jsme ho…
Letos jsme došli k symbolickému cíli, na hranice s Kanadou, ale ještě nám přeci zbývá třetina trailu a ta se musí dokončit…🙏.
Plán je tedy jasný, musí se začít trénovat a to pořádně, čeká nás to nejkrásnější z PCT, kráska Siera a severní Kalifornie a tam musíme přijít připraveni👍. Každý o té přípravě ale máme jiný názor🤣, Martínek do sebe cpe horem dolem dobroty, aby přibral🍔🍔 a já běhám horem dolem, abych naopak z toho jídla nepřibrala a udržela si fyzičku🙏😍.

Den D se konal 14.11.😍, v ten den jsme žádali o svůj třetí permit v pořadí😍, jo, už potřetí pojedeme do Ameriky, možná, místo abysme dostavěli baráček, tak zase pojedeme bydlet do stanu 🤣, no jo, takoví jsme blázni🙈.
Monty už naše pomatení radši nekomentuje,  nemá už totiž slov, ale slíbila nám, že tu bude na nové páníčky hodná, nebude je kousat, nebude na just čůrat mimo záchůdek🤣🙈 a počká tu na nás❤.

Jde se tedy na to, získání permitu letos probíhá jako vloni, musíte se v určitém termínu předregistrovat a v den žádosti o permit vám přidělí čas…modlíme se, ať máme štěstí, vloni jsem permit nedostala, dostalo se na mě až před půlnocí a to už bylo vše rozebrané, měla jsem pak štěstí, když někdo permit uvolnil🙏🙏. Letos při nás trail opět stál❤, můžeme se nalogovat lehce před devátou, a to víme, že místa ještě budou🙏.
Vybíráme si v klidu datum a nemůžeme uvěřit,  že náš sen ještě neskončil, my můžeme zase začít plánovat, hrabat se ve výbavě, obdivovat nová trička a ponožky🤣🤣 a odpočítávat dny do odletu🥰, bože jak my se těšíme až se nemůžeme dočkat😅🥰.

Přátelé, těšíme se i na vás, až pošlapeme spolu❤, s vámi všemi se nám totiž ťape nejlépe❤.
Děkujeme vám všem za podporu, kterou cítíme i na takovou dálku a za pár měsíců se na trailu zase potkáme🤩.