59. DEN- asi šel kolem ušák🤣, srnka si klepe na hlavu🤣, dnes nero day a tady jako maj záchody?🤣🙈; celkem 766 mil

17. 5. 2022

Ráno se budíme a spacáky i stan jsou mokré…Spaní u vody je ohromná výhoda, ale občas se stane, že balíte mokrou výbavu, nám to ale nevadí🙂, počasí má být pěkné, až na tu odpolední přeháňku, ale snad to nebude taková trága🙂.

Vylejzám ven ze stanu a v tom to uvidím😳😳…Bože, to je určitě od medvěda, musel tu být v noci, tohle tu včera nebylo😳🙏, to bych si nastopro všimla🤔, vždycky koukám, kde je jakej boban🤣:

Martínek mě uklidňuje, že to byl určité kůň, tak já mu teda věřím, no, nic jiného mi ani nezbývá, že🤣. Kůň se tu prostě v noci procházel, to je přeci běžné🤣.

Šerpa vstává s námi a chodí bezradně kolem své zásobárny na 14 dní a koumá, kam má nacpat všechny ty věci🙈, nenápadně se hlásím, že naši méďuláci už začínají být hladoví, že mu klidně ulehčíme🤣. Přecijen jsme už 4. den na cestě, takže se zásoby tenčí🤣, já mám prostě neustálý hlad, o jídle se mi i zdá🤣, Martínek je na tom lépe, asi ještě čerpá ze zásob z Čech😍.

Nakonec to tam narve, takže my máme smůlu, ale jídlo samozřejmě ještě máme🙏, jen jsme chtěli trošku pomoct🤣.

Snídaně opět nemá chybu, akorát na sobě pozoruju, že se něco děje…Poslední dny se probouzím nějaká nateklá, hotová krasavice🙈, asi nějak špatně snáším nadmořskou výšku, nebo nevím, snad jsem nechytla nějakej svrab🤣🤣:

Po snídani vyrazíme ukrojit cca 6 mil do základního kempu pod Mt. Whitney😍. Nasazuju rolničku, zase jsme široko daleko sami, takže jistota je jistota, a jak si tak pochodujeme krásným lesem, tak potkáme srnku, která na nás nevěřícně kouká, co to jako děláme za kravál v 7h00 ráno a úplně vidím, jak si klepe na hlavu🤣🙈. Ani se nehne, nikam neuteče, tak nás to trošku rozhodí, možná ta rolnička takhle nebude fungovat ani na medvědy😳🤔🤣🤣. Trošku jsme se na tuhle důležitou část výbavy spoléhali, že nás zachrání před hladovým chlupáčem, a ona je všem spíš asi k smíchu🤣🙈:

Ještě si srnečka počká, až přejdeme suchou nohou potok, pak se otočí a odkráčí to vykecat u snídaně všem medvědům v okolí🐻🤣😄😄:

My nebudeme raději čekat, až se seběhne celý les a vysměje se nám a dáme se do strmého stoupání směr Mt. Whitney kemp😍:

V kempu jsme kolem 13h00 a nestačíme se divit😍, tak tady jste všichni hikeři, hurá, nejsme v téhle nedotčené divočině sami🙏.

O místo pro stan není nouze, můžeme se klidně stěhovat každou hodinu🤣:

Opět jsme tu bez signálu, ale dle oblohy soudíme, že opravdu nějaká ta přeháňka proběhne, tak uvidíme, co z toho bude🤔.

Vzhledem k tomu, že máme volné celé odpoledne, tak se pouštíme do opravy vybavení…Méďulákům se v báglech nelíbí, tak se snaží prokousat ven jako!😡😡, teda, akorát jsou s vámi problémy, rákosku na vás🤣:

Opravujeme i stan, když v tom začne sněžit😳😳🤔, no tak sníh, ten zrovna tak potřebujeme🙈, naštěstí je celkem teplo, tak na zemi nezůstane a za hoďku je po🙏🙏. Využíváme tedy zase pěkného počasí a jdeme obejít kemp…Najednou uvidíme něco, o čem na trailu také jen sníme😍😍, opravdový záchod🤣🤣🙈, jsme v šoku a ihned si běžíme pěkně posedět😂, žádné hrabání díry a balancování nad ní, abyste do svého dárečku nespadli😂🤣🙈:

Večeři děláme brzy, chceme i dříve zalehnout, ráno nás čeká vstávání ve 4h00, potřebujeme vyjít co nejdříve…Spousta hikerů jde na východ slunce, vstávají tedy kolem 1h00, ale my nechceme jít za tmy, přecijen terén nebude úplně jednoduchý🤔.

Loučíme se s méďuláky, pac a pusu na dobrou noc, ukládáme je do bezpečné vzdálenosti od stanu, pytel s nádobím a kosmetikou odnášíme do bear boxu ( železná bedna, kam můžete schovat i méďuláka, někdo to tak dělá) a zahrabáváme se do spacáků plni očekávání už v 19h00🤩, snad se nám ten zítřejší výstup vydaří🙏: