29. DEN- království jménem Goat Rocks❤️; nejhezčí den na trailu, zranění😥; míle 2282, 1

21. 7. 2023

Ráno se už ani mně nechce ze stanu😤, čeká tam na mě celé vojsko komárů a já už jich mám naprosto plný zuby😡😭. Preventivně si aplikuji repelent na ona místa, nehodlám štípance pochytat ani tam, ani tam😂. Čůrání je tedy za běhu, ale nechytnu žádnej ďobanec🙏, takže na komáry dělám tůdle nůdle a kdybych byla víc odvážná, tak na ně i vystrčím ještě jednou zadek😂.

S dobrou náladou a síťkou na hlavě jdu vysvobodit pytel s nádobím ze stromu, hlavně si dát pozor, aby se tam nezaseklo lano🙏, uf, mám pytel i lano😍, pak snesu méďuláky a jdu připravovat snídani.
Komáří flotila se slítává ze všech stran a já lituju, že sem s tím zadkem nebyla víc odvážná, třeba by je odradilo tohle vočumování a voďobávání😡. Já na ně ale vyzrála dnes dvakrát, mám nepromokavé kalhoty, tak si to zkoušejte, jak chcete, doufám, že si zuby vylámete😛😛.
Snídaně hotová, budím Martina a pak už klasika, vše sbalit, nafiltrovat vodu a vydat se lesem plným komárů vstříc dnešnímu dni..Kdybychom hned ze začátku věděli, jak bude nádherný❤️.
Nejdříve jdeme asi 6 km po rovince, a pak začne 10 km stoupání. Je to ale vesměs v lese, takže z nás zase tolik neleje.

Dnes chceme být co nejdřív nahoře v Ciscus Passu, takže sváča proběhne netradičně až na 11 km, kdy už nám oběma kručí v žaludku fest😂. Zblajzneme ji jak drobeček, proč ty tyčky dělají tak malé🤔🤣, a frčíme do kopce dál. Proti nám jdou SOBO hikeři (jdou na jih, my na sever) a říkají nám, že dnes zažijeme ten nejkrásnější den🥰. O to rychleji utíkáme a ve 12:00 jsme v průsmyku, kde zůstaneme stát jak opaření. Takovou nádheru jsme po těch všech lesích plných komárů nečekali😍:

Poslední stoupáček je natolik výživný, až se i mému zraněnému kotníku zatočí hlava, neustojí náročný terén a já padám😥, sedřu si levou nohu tak, že mi až vyhrknou slzy😥. Nemohu ale fňukat dlouho a nechci, aby Martin viděl, že bulím, ona je ta bolest trošku ovlivněna i hroznou únavou, takovej slaboch🙈🫣, takže se zvedám a šlapu dál🙏.
Za průsmykem je to snad ještě hezčí, koukejte, bolest jakoby najednou žádná nebyla🥰:

Je tu tolik potůčků a zákoutí, že si tady uvaříme oběd a po dlouhé době u něj nemusíme běhat, plácat se lžícema a nadávat🤣:

Vůbec se nám odtud nechce, ale asi po 40 minutách musíme frčet dál, ještě nám zbývá cca 15 km a slušné stoupání po kozích hřbetech:

Druhá část dne je výživná, terén je nerovný, plný kamení a nám už se motají nohy🙏. Když vystoupáme na první asi z pěti vrcholů, které nás ve druhé půlce dne čekají, tak doslova nemáme slov…před námi se objeví sopka Mt. Rainer a my jen stojíme, koukáme a obdivujeme toho velikána:

Po malé pauze, kdy fotíme a natáčíme, abychom měli vzpomínku na jeden z nejkrásnějších výhledů❤️, se pouštíme do přechodu sněhového pole, které se mi bohužel vymstí😥. Ani si nemyslím, že bych byla neopatrná nebo nepozorná. Je ale pravda, že ke konci dne už člověk té pozornosti moc nemá, takže když už jsem skoro ze sněhu pryč, tak poslední krok… a levá noha (ta dnes již zraněná), opět neudrží stabilitu, vytáčí se ven a s křupnutím zapadá pod sníh do kamenů. Jak jsem to vůbec nečekala, tak si nedám pozor a pravou nohou padám na špičatý kámen a narážím si o něj celou holeň😥, okamžitě mi vyhrknou slzy, teď už před Martinem brečím a prosím, ať mě z té šlamastiky vytáhne🙏. Noha chvíli vzdoruje, ale podaří se a mně se úlevou a bolestí udělá až zle😥. Chvíli to rozdejchávám a chladím sněhem, ale musíme jít dál. Zůstává tam po mně krvavá sněhová kaluž, tak lituju ty, co jdou po nás🙈:

Naštěstí to není tak hrozné, jak se na první pohled zdálo, asi se to vybarví a udělá se modřina, ale na šití to není, tak jsme rádi🙏.

Ještě nás čeká několik strmých stoupání, na noze mám pocit, jakoby mi byla malá kůže, ale na kempoviště nakonec pomalu dojdeme a rychle stavíme stan:

Konečně máme místo s výhledem, sice tu trošku fouká, ale stan přežil kalifornský vítr, tak tohle snad dá🙏🤣.
K večeři se podává tortila, klobáska, hořčice, olej, tortila, nutela, arašídové máslo, oříšky, čoko tyčka🤣, jojo, zítra dorazíme do White Passu, tak můžeme všechno zblajznout🤣.

V posteli jsme ve 20:00 a s úsměvem na krásné dnešní výhledy usínáme.

Dnes má moje maminka narozeniny, tak ji na dálku přeju vše nejlepší a doufám, že se brzy shledáme❤️. Vše nejlepší k narozeninám, mamiku můj milovanej❤️, mám tě moc ráda❤️.