9. DEN- co to chodí kolem stanu jako🤔, a jak je to s tím vchodem🤣, rovina a zase rovina🙈; celkem 244, 5km

10. 7. 2022

Včera večer jsme to zapíchli za minutu dvanáct🙏, postavili jsme stan, zabydleli jsme se, každá věc z báglu byla umístěna na svoje místečko😍, tak to mám ráda, pořádek musí být👍, uvařili jsme to již zmíněné chilli con carne a ten, kdo hádal, že ze stanu ráno vystřelím první já🤣🙈, tak vyhrál😆🥳.

Jó, tohle con carne od Adventure Menu má fakt grády, kuchař se asi při přípravě zasnil a ujely mu prsty🤣, no aspoň nebudu muset kopat cat hole další dva dny😆🙈.

V noci pršelo, takže máme vše vlhké, ale už jsme si zvykli🤩. V noci jsme ale moc nespali, kolem stanu nám pochodoval nadrženej srnec a békal na celej les🙈. Z druhé strany lesa mu odpovídal asi jeho nejlepší kámoš a vypadá to, že si stěžovali na vetřelce, který si postavil stan v jejich revíru🤔. Hele kluci, my se tu jen vyspíme a zase půjdeme dál🙏. S Martínkem to ani nehlo, jeho chrápání naštěstí srnce drželo dále od stanu, ale já jsem díky békání a chrápání nespala skoro vůbec🙈.

Ještě večer jsme tradičně probírali, kdo kde bude spát…Já chci spát vždy na opačné straně, než je vchod🤣, blbý je, že stan má vchody dva, úplně stejné, z obou stran😆🙈…Ale ten pocit, že spíte dál od vámi zvoleného vchodu, je k nezaplacení🤣. Například dnes v noci jsem byla hned klidnější, že kdyby se k nám srnci přišli podívat, tak by určitě šli hlavním vchodem a Martínek by je hned zpacifikoval😄🙏.

Ráno vstáváme v 5h00, dnes musíme dát v rekordním čase cca 24 km, vařím luxus kašičku a oboum nám hrozně moc chutná🤣:

Vyrážíme lehce po 6h00, nikde nikdo, takže jsme svědky ranní porady asi třiceti srneček😍, v životě jsem jich tolik neviděla, a tolik srnčích miminek😍…Snažíme se být co nejvíc potichu, abysme je moc nerušili a užíváme si nádherného lesa😍:

Za chvilinku se ocitáme ve vesnici Mlýnky, kde je i vodní nádrž…Vše je ale takové zarostlé a neupravené, takže se nam to tu úplně nezamlouvá🤔, mají tu ale spoustu kontejnerů, tak aspoň vyhazujeme odpadky, tohle je v Čechách super, nemusíte je nosit dlouho, každý den na nějaký ten koš narazíte👍:

Sice je pod mrakem, ale začíná se dělat zase teplo, takže se probouzí opruzeniny a potničky🤣🙈. To abyste tomu rozuměli…Já se snažím co nejvíc ulevit lopatkám, takže si batoh spouštím co nejvíc na zadek, ten můj totiž unese asi tak tunu🤣👍…A jak se potím, tak mé šortky nemají vůbec šanci se pod tím báglem usušit🤔, takže jdu celý den v mokru…no a pod šortkami to je hotová hitparáda🙈, pravidelně obsypavám své hýždě pudrem, ale ty dělají jakoby je to vůbec netankovalo🙈, snad jim to nezůstane napořád🙏🙏.

Dolnomoravský úval na této stezce vede jen a jen po rovině a to je fakt masakr🙈🙏. Nevím, co je lepší, zda kopce, nebo tohle rovné peklo🤣:

Za cca 10 km přicházíme do Sudoměřic, kde zase narazíme na krásné modrobílé baráčky😍:

Cesta do Hodonína pokračuje 14 km rovinou, takže jsme rádi, že není zas takové vedro, které slibují na přístí týden🙈. Během ťapkání jsem ale ve svém živlu, naší rychlost držíme mezi 5 km/h- 5, 2 km/h, tak to mám ráda, být co nejrychlejší 🤣🤣🙈, takže jsme v Hodoníně kolem poledne, a tak stíháme dřívější vlak směr-zero day v hotelu s názvem DOMA😍😍.

Propočítali jsme to totiž, a jízdenka domů nás vyjde levnějc než hotelový pokoj, takže si aspoň vypereme a poňuňáme s naší kočičí láskou❤:

Po pěti hodinách cestování jsme doma a doufáme, že zero day pomůže na mé lopatky, které si stěžují čím dál tím víc🥺.

Nejdříve je pořádně naložím do teplé koupele, pak dostanou horký zábal a kostivalovou mast a to by bylo, aby nebylo🙏, holky, ještě musíte holt chvilku vydržet🙈🙏, já se na další kilometry na Stezce totiž hrozně moc těším😍❤ a nehodlám se jich vzdát🤩, i když nás čekají teď jen nekonečné rovinky🙈🙈.

Ale Mikulov a Pálava😍, to je dostatečná motivace🤩❤, třeba díky ní zvýšíme svou rychlost na 5,3 km/hod🤣…to bych si opravdu moc přála, pokořit další osobní rekord🤣🤣.