Stezka Českem- DEN 10: nádherné pastviny💚, otrávená voda a ještě větší teplotní brutál🥵😅, celkem 254 km

31.7.2026

Dnes se mi poprvé nechce ani otevřít oči, dělám, že neexistuju, dělám, že žádnou Stezku nejdu😅. Budík mi to ale nevěří a protivně zvoní podruhé😡. Seš prťoun protivnej ti řeknu😝.
Nedá se svítit, to včerejší vedro byl jen takový předkrm, dnes tě, Andreo, doslova vyžďímu z kůže🤔😫😅.
Od probuzení do sebe leju vodu, co se do mě vejde, ať se trochu zavodním🙏. Sice teď zprávy nesleduju, není čas 🤦‍♀️, ale mám takový tušení, že meteorologové doporučují dnes nevylézat🙏. To jen já mám v plánu 25+ kiláčķů, magor fakt😁.
Vše proběhne dle plánu, jen ta voda se mi nějak nezdá🙏, tak divnou chuť sem snad nikdy nepila🤔. Není čas zjišťovat její zdroj, sedmá už odbila😳🤦‍♀️😅.
V pozoru jsem v 7h15 a už teď cítím ten hustý a horký vzduch🥵. To jsem zvědavá, jak tohle přežiju 🙏.

V noci jsem se moc nevyspala, kolem 23h00 přišel takový vichr, že to lomcovalo doslova s celou budovou🙏. Někdo navíc dole nechal otevřené dveře a ty bouchaly tak, že jsem s každým jejich bouchnutím na posteli nadskočila🤦‍♀️.
Vydávám se na dešní nový den krásnými loukami a pastvinami směr Adolfov a od samého rána se kochám a to mi vylepší i ten spánkový deficit😍, jo a taky trpím vedrem😵😅:

Během dne si s Káťou posíláme zvukové zprávy, abysme věděly, kde se zrovna nacházíme a jak se cítíme 😁. Sice spolu nejdeme, ale tohle sdílení všeho hrozně moc pomáhá 🩷.

Za Adolfovem procházím místy, kde tuším divoká prasata, tak se mám na pozoru😁🙏. Jednou něco velkého vyplaším a i já jsem mega vyplašená😅. Bylo to určitě prase, jsem si jistá 😳. Ale neběží za mnou nic, tak si oddechnu😅.
Nahoře u lesa potkávám Stezkaře, se kterými se už pár dní různě předcházíme. Dáme se do řeči a oni se mě ptají, kde jsem spala. Říkám Komáŕí Vížka🙂, oni se na sebe podívají a prý jestli jsem tam pila vodu 🫣. Jasně že jo, a 2 litry táhnu i s sebou😍. Pyšná sama na sebe, že vždy dobrovolně na záda přidám 2 kila navíc 😅. Oni mi ale oznamují, že ta voda z chaty není pitná 🫣🫣. Zvedá se mi žaludek, je pravda, že ta chuť divné vody se mi od rána vrací 😭😭.
Najednou se rozčílím, to není přeci možné, aby tam neměli pitnou vodu jako🤔😳😳😡. Na pokoji o jedovaté vodě nebyla ani zmínka🤦‍♀️.
No budu to muset nějak pořešit, Petrovice jsou ale ještě daleko a vedro začíná gradovat🥵.
Jediné, co mě uklidňuje je to, že jsem jí pila už včera večer a zatím žiju🙏.
Nicméně už ji pít nehodlám 😡.
Dojdu na kraj Adolfova, kde je spousta chatařů…Líná huba…Dobrý den, dobrý den, jak vám mohu pomoct? Neznámému sympatickému pánovi převyprávím se slzami v očích celý příběh a on hned vyskočí a ochotně mi vodu vymění 😳🩷.
Božínku, opravdu moc děkuju, neznámý anděli💚. Jste moje záchrana 🙏.
Do Petrovic se doslova doploužím, ale necítím se otrávená 🙏. Zapluju k jednomu Vietnamcovi ze sta, vyberu si toho, co má nejméně květin 😁, protože doufám, že by mohl mít nějaké pečivo? Nemá😪😪, ale má aspoň chlazenou fantu, tak ji popadnu a v jediném stínu, který najdu, ji vypiju na ex😍:

Hned za Petrovicemi vstupuji do chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a jsem ráda, že mám těch kilometrů před sebou už méně, než těch, co jsem už dnes ušla🙏. Peče úplně brutálně, nechápu, že je to vůbec možné 🥵:

Vyrubu si to do obce Rájec a tam odpadnu, doslova🙏:

Házím na zem tyvek a snažím se nezhebnout, svět se mi doslova točí před očima🤢. Čekám v této vesnici na každém rohu karton vychlazené vody Rajec😍, ale asi tu byl někdo dřív a nic ostatním nenechal😫😫.
Uf, už jen kousek do kempu v Ostrově, kam se doploužíme s jazykem až na zem🥵. Káťa se ke mně připojila právě nad obcí Rájec, tak jsme ty poslední km šly spolu😍:

V tomto kempu ( U Císaře) jsem původně chtěla spát ve stanu, abych ho využila, když už ho s sebou táhnu přes 250 km😅 😁🤦‍♀️.
Jenomže předpověď mi zase nepřeje, tak se nedá svítit 😅, přemůžu se a budu v pokoji v suchu😍. Co mám dělat no😁.
Tuto bouřkovou předpověď jsem věděla, ale v tom všem, co vše musím ujít a stihnout, jsem už nestíhala udělat rezervaci, tak jsem poprosila svou sestřičku Danielku, která mi na cestě na dálku takhle moc pomáhá😍🩷. Děkuju Danielko, jsi můj anděl🩷 .
Udělala jsem nakonec moc dobře, cena pokoje byla jen o 50 Kč dražší než stan😅😳😳🤦‍♀️, takže jsem nemusela řešit večerní kroupy, které se tudy kolem 18h00 prohnaly🙏.

Kemp je to mezi horolezci velmi oblíbený, hospoda večer doslova praská ve švech🫣🫣, takže ani dnešní noc se vůbec nevyspím😅😅😁. Třeba někdy doma😅💚.