Spousta zařizování v Medfordu, jeden den do návratu na trail🙏
22. 6. 2023
První noc v Americe byla celkem dobrá, Martin usnul asi v 19:30, což bylo našeho původního času půl 5 ráno a okamžitě začal svou chrápající serenádu, umocněnou neskutečnou únavou, takže byla přede mnou další bezesná noc🙈. Ale za chvíli mi bylo jasné, že i já budu tentokrát dobře spát, potřebovala jsem totiž napsat první článek, ale během psaní jsem asi pětkrát usnula🤣🙈, dopsala jsem ho tudíž už v polokómatu, takže jsem si ráno nebyla jistá, zda bude bez chyb🙏 . Občas ale nějakou chybu najdu, to když je víc času a já si zpětně články kontroluji. Proto mě prosím omluvte, pokud na nějakou narazíte🙏😆.
Ještě než jsem usnula, tak se vedle nás ubytoval tatínek a dle řevu dítěte jsem usoudila že byl samotný bez maminky. No to sem si opravdu moc přála mít takovou společnost 🙈. Hele jako my nespali 42 hodin🤔🥱, koukej si to řvoucí děcko nějak zklidnit!! Za chvíli slyším, jak pouští sprchu a řev holčičky se ještě zvětší 🙈. Usoudím, že ji pán strčil pod studenou vodu, a že to asi zabralo🙏, za chvíli je po řevu a já usínám, jak kdyby mě do vody hodili🥰.
Ráno se ani budík ještě nestačí probudit a my jsme vzhůru v půl šesté. U nás doma je už odpoledne, takže šup vstávat, takhle vyspávat, že se nestydíme🙈, kdepak, nestydíme se ani trošku, máme na to vyspávání nárok🙏.
Nejdříve se dohadujeme, co budeme dělat, včera jsme nebyli v kondici řešit další plány…dnes by to sice chtělo to kafe, aby se mozky nastartovaly na 100%, ale když není, nevadí, zkusíme je nastartovat později ve městě.
Rozhodneme se, že tu zůstávat nebudeme a zkusíme vše zařídit cestou na trail…po snídani, stejná jako včerejší večeře, se pustíme do balení báglů 🥰, tak zase po roce se ukaž 🤣. Chvíli bojujeme, až jsme celí zmožení, tak se rozhodneme, že to dobrý nápad, vracet se na trail už dnes, s tak velkým deficitem spánku, není 🤣, a měníme plán – v klidu jít do města, dát si VELKÉ kafíčko, vyřídit, co je potřeba, vrátit se na motel, připravit méďuláky, a vydat se svěží na trail až zítra 🙏, uf to jsem ráda, že se ještě budu moct tak 4x osprchovat🤣:
Na netu hledáme, kde se nachází potřebné obchody a zjistíme, že ranní ptáčata tady opravdu nejsou 🤣, všude se otevírá nejdříve v 10:00, takže se ven vydáváme po 9 s jasným prvním cílem – kafíčko ❤️. Zpočátku moc úspěšní nejsme, až nás zachraňuje Starbucks, který jako asi jediný otevírá v 5:00🙏:
Po kávičce se jde do AT@T zařídit americké telefonní číslo. Ani si nepřipouštíme, že by to nešlo, a tak můžete hádat, nešlo 🙈. Obsluha překlimatizované pobočky nám oznamuje, že zrovna simky došly 🙈. Ale že je mají nedaleko, jen 6 km🤔, jasný a my si zrovna s sebou nevzali auto🙏, jasné že je pro nás 6 km úplný nic, ale my budeme mít narvané bágly nákupem a méďuláky, a k té druhé pobočce vede jen dálnice 🙈, no nic, pořešíme potom.
Chceme mít aspoň něco vyřízené, takže se vydáváme do obchodu REI, kde potřebujeme koupit něco proti komárům, méďuláky, lepší jídlo pro hikery, plyn na vaření a pak ještě něco, co nás napadne tam. Ujme se nás milá obsluha, která nám ušetří spoustu času, a zase se tu přesvědčujeme o neuvěřitelné ochotě, hrozně moc děkujeme 🙏:
Tak tady jsme byli úspěšní 🙏 a jde se na nákup jídla. Máme letos velkou výhodu, že nemusíme pobíhat jak potrefené husy všemi uličkami, ale že jdeme skoro na jistotu. Nemusím ani studovat složení, jen to rychle prolétnu, kdyby jej za poslední rok změnili. Nákup nás na 7 dní vyšel na asi 60 dolarů:
Tak to bysme měli, začínáme mít trošku hlad, ale nedá se nic dělat, jde se dál. Zjišťujeme, že druhá pobočka telefonního operátora je v jiném městě🙈, je to jen těch 6 km, ale cesta pro pěší žádná, tak chtě nechtě objednáváme odvoz tam i zpět a v motelu jsme dosti zplavení kolem 13:00.
Něco zobneme, na burger není ještě nárok 🤣, a pouštíme se do přípravy jídla a balíku s léky a hygienou navíc na poslání před nás na trail :
Je to tam😍, krom nutely a hořčice 🙈, ale to můžeme dát mimo, když to má svůj vlastní obal, snad🤣🙏.
Pak nás ještě napadne, že si každý svého méďuláka označíme…
Martin si na něj lepí velkého méďu, nádoba na fotce vpravo, a já chytře označuju ťapičkami méďulákovo víčko🤣🤣🙈, ano sem opravdu chytrá🙈, to mohu vymyslet jen já 🤣. Ale omluvou pro mojí neskutečnou blbost je určitě ještě ten časový posun🙈, aspoň v to doufám🤣.
Toť k dnešku, něco jsme nachodili, povozili si prdelky 2x v Subaru, připravili bágly a zítra ráno nás v 9:00 vyzvedává trail angel, který nás doveze na trail😍. Snad proběhne vše v pohodě a bez komplikací, to si hrozně moc přejeme🙏.
Přikládám i pár fotek z celkem pěkného městečka Medford, odkud je také na každém rohu cítit travka🤣:
PS: Úvodní fotku tohoto příspěvku vyhrály Martínkovi nohy, ano, takto tu v našem motelu byla uklizená podlaha🤣, ale na trailu ty nohy budou ještě horší, takže si stěžovat nejdu🤣. Mohla bych jim ale, jak se správně uklízí, aspoň rychle ukázat 🙏, mají se ještě čemu učit 🤔
PS2: Zkusíme letos natáčet i denně videa a dávat na youtube, nebude to pravidelné, nahrávání zabere dost času, ale postupně tam chcem dát všechna videa z letošního PCT❤️, první už ale můžete shlédnout zde:
Jeden komentář
Kristyna
Mějte pěkný vandrovaní krajinou a nepiš blok na úkor spaní 🙂 však to neuteče, my si to přečteme později. Těším se na další čtení.