Jižní Kalifornie,  Pacific Crest Trail

9. DEN- nero day, nejdříve počasí jakoby se nechumelilo, nakonec jsme zmokli durch, motel, stydíme se🙈

Včerejší předpověď nelhala, i když to ze začátku vypadalo, že jsme udělali špatné rozhodnutí nikam dnes nechodit, ale pěkně postupně…

V noci náš stan velmi statečně odolával neskutečnému náporu větru, Martin musel několikrát za noc upevňovat kolíky, aby nám naše obydlí neulétlo…a to jsme stan ještě odpoledne přesunuli do rohu mezi stromy, aby nás chránily…Ostatní hikeři na tom byli hůře, ti byli na otevřeném prostranství..

Ráno jsme měli budíka na 5h20, abychom vyšli co nejdříve a do 12h00, kdy měla přijít všemi obávaná bouře, jsme chtěli mít někde už stan postavený…Při bouřkách, a to nejen tady, je velmi důležité postavit stan na bezpečném místě, jinak to nemusí dobře dopadnout.. Akorát, že přes noc se předpověď ještě zhoršila, tak jsme dlouho debatovali, co dělat… Mezitím jsem si odskočila do koupelny, kde jsem našla chudáka Ellie se všemi jejími věcmi plnými písku…její stan to v noci nedal…😪😪. Od 2h00 seděla v koupelně a čekala na ráno…Ptala se nás, co budeme dělat a ačkoliv to při pohledu na jasnou oblohu vypadalo praštěně, tak jsme se klonili k variantě- najít si na dnešní noc pokoj…Popřály jsme si hodně štěstí a doufaly, že se ještě někdy potkáme..Musím říct, že na to, že je Ellie asi tak 55 let, tak frčí jak fretka👍.

Rychle jsme se tedy oba chopili svých mobilů a hledali pokoj…Ceny nás rychle posadily zpátky do písku🙈, hrůza, kolik tu ti lidi vydělávají?? Naštěstí jsme měli štěstí a našli pokoj za 120$ asi 4 míle za Julianem. Tak jo, jde se balit…Po nočním větru jsme měli písek naprosto všude, myslím, že ho budeme klepat asi tak sto let…V 9h00 jsme ale už stáli na silnici a stopovali do Julianu…Zastavil nám pán, který nás vezl už dvakrát😂, prý ještě nikdy nikoho tolikrát nevezl, no zase si nás budeš aspoň pamatovat😂, cestou nabíráme ještě jednoho hikera, který má tak malý baťůžek, že se za ten svůj raději schovám a dělám, že nerozumím😂.

V Julianu jsme kolem 10h00 a co budeme dělat jako do 14h00? No tak když musíme, tak musíme🙈:

Zatím jsme tu spíš přibrali😂 a jestli se za týden nedejbože vrátíme domů, tak to abychom chodili běhat dvakrát denně😂. Hospůdka je to ale moc sympatická, strávíme v ní asi hoďku a půl:

Kdybychom neměli v nohách přes sto kilometrů, tak bychom naše cestování mohli nazvat tour de hamburgers😂🤩, ale tak něco jsme už ušli🙏🙂.

Ve 12h00 jsme se pěšky vydali do motelu, ačkoliv nám několikrát projíždějící zastavovali a nabízeli odvoz…Jeden pán nám dokonce zastavil a nabízel jídlo🙂, ostatní nás zase vesele zdravili😍, PCT hikeři tu jsou velmi oblíbení.

Do motelu to máme cca 9 km, akorát do začátku deště, cesta je po silnici, ale kolem krásných farem…Druhá strana kopce a po poušti ani památky🙂:

Jako doma😍

Do motelu dorazíme už za deště lehce po 14h00 a i přesto, že je check in až v 16h00, tak se nad námi pan recepční slituje a pokoj nám předá🥳. Máme radost jako malé děti a běžíme do tepla😍:

Děkujemeeeeee😍

Dnes jsme ušli tedy cca 10km, proto nero day- jdete jen část dne, co na tom, že na opačnou stranu😂. Na pokoji hezky v teple objednáváme jídlo z Amazonu- vyjde nás podstatně levněji, než kdybychom se pořád zásobili po cestě. Dále probíráme batohy a vyhazujeme mrtvou váhu- věci, které jsme týden nepoužili, prostě nepotřebujeme.

Do koše tedy letí- deodorant🙈, který jsem sice použila, ale to bych se s ním musela otírat od hlavy až k patě a to asi tak 17x denně a ještě půlku bych musela preventivně sníst😂. Dále tenisový míček, který měl procvičovat naše chodidla. Procvičujeme je dost i bez něj😂. A nakonec půllitrovou dezinfekci- máme totiž ještě dvě menší🙂 No a hned je místo na další blbosti😂.

Zítra má dle předpovědi také pršet, ale méně, tak už snad opravdu vyrazíme..zatím to vypadá, že si tu válíme šunčičky😂🙈, ale na naší obranu- před námi je obávaná hora Jacinto, kde je nyní ještě hodně sněhu na to, aby byla bezpečná…Někteří borci už jí dali, ale my chceme jít hlavně bezpečně🙏.

A jako důkaz, že jsme se rozhodli dobře, přikládám foto parkoviště u motelu, ven nás dnes už nikdo nedostane😂:

Zítra se tedy budeme vracet cca 25 km, snad stopem, do Scissors Crossing, kde se napojíme zase zpět na trail… Více názvů pro líné dny než zero a nero neexistuje😂🙈, takže prostě musíme, i kdyby padaly trakaře🥳.

10. DEN- káva do postele a pak zase hurá bágl na záda😍, kaktusové království, celkem 91 mil
8. DEN- zero day, Julian a jak je to s tou lopatkou🤣; stále stejně mil🤣

2 komentáře

  • Lucie Křížová

    Tour de hamburgers mě pobavila… My, co vás bedlivě sledujeme, si to určitě nemyslíme! Myslím, že jste už ušli víc, než jeden Amík za celý život… Dávám vás za vzor i ve třídách, protože tohle dobrodružství nelze nesdílet! Držíme pěsti, všichni! ❤️

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *