58. DEN- dá se medvědovi něco hodit?🐻🙈; konečně mám také kamaráda FarOuta😍; celkem 760 mil

16. 5. 2022

Noc bych oznámkovala na jedničku s hvězdičkou🤩, žádní čipmani, žádné myšky, žádní medvědi hrající kuželky🤣, prostě paráda, jen trošku zimička, už je znát, že spíme vysoko kolem 3.000 m.n.m., ale péřovka to jistí🙏. Stejně je to jiný pocit, když víte, že kolem máte lidi, to pak prostě doufáte, že medvěd zaťuká v noci u nich🙈🙈, ale nikomu bych to nikdy samozřejmě nepřála!! On není vůbec na lidi zvědavý, když dodržují základní pravidla, co se jídla týče, ale když vidíte, že stejně většina hikerů jí u stanu, tak si pak někdy vlastně říkáte, jestli není lepší spát někde sami…Obě varianty mají prostě svá pro a proti…

Klasika, ráno jsou všichni pryč🙈, naštěstí každý se svým méďulákem🙏, kam ale pořád všichni tak spěchají? Oni nesnídají, všichni vylezou ze stanu a mají na zádech už sbalený bágl🤔, oni s ním snad i spí🤣. Stejně mě to vždycky rozhodí, ale teplá snídaně mě zase vrací do pohody😍.

A jak si tak dneska snídáme, tak slyšíme divné bručení a bavíme se, co uděláme, až na nás chlupáč jednou vybafne🤣🙈. No jedno vím jistě- nejdříve se na místě po….a pak Martínka napadne, že bude určitě stačit, když mu něco hodíme🤣. No už to vidím, jak nám začne méďa aportovat🤣, na to je celý nažhavený🤣🙈. Navíc teda vůbec netuším, na co by měl asi tak chuť?? Ovesná kaše, tortila, műsli tyčka??🤣🙈. Nutelu mu nedám ani za nic ale, to vím naprosto jistě!!😛😛.

Jinak se ale snídaně nese v romantickém duchu, no posuďte sami😍:

Jinak jsem se vám zapomněla ještě pochlubit- když jsme byli v Ridgecrestu, tak mi Martínek koupil vlastního navigátora, kamaráda FarOuta😍, protože už jsem mu lezla na nervy svým neustálým ptaním, kdy bude voda, jaké je převýšení, kdy bude ten tentsite a KDY UŽ TAM KONEČNĚ BUDEM??🤣 Takže teď si vše mohu hlídat sama a mohu mu do trasy ještě více kecat svými postřehy, které se na FarOutovi dozvím (hikeři tam totiž přispívají svými komentáři, i díky tomu jsme se například dozvěděli o roji agresivních včel u jednoho kempoviště v poušti a raději tam nespali🙏, anebo i my sami jsme přispěli svými postřehy, aby to pomohlo ostatním..).

Po snídani se opět natěšeni vydáváme vstříc novému dni, já chytrá jak rádio, páč jsem celé ráno u snídaně studovala trasu🤣, tak si teď nejsem jistá, čím jsem štvala, nebo budu štvát Martínka víc🙈:

Hned ráno si pěkně střihneme stoupáček a bohužel se začínají ozývat záda🤔, méďuláci jako dobrý na medvědy, ale trošku víc se nažraly a naše záda protestují😪. No nedá se nic dělat, lup po jednom ibalginu každý a jde se dál, snad zaberou brzy🙏. Horší je, že nás hrozně pálí lopatky, tak snad to není nějaký začínající zánět🙏.

Kolem poledne přicházíme ke Cottonwood passu, kde chytáme signál a píšeme si po dlouhé době s rodinami❤, hned po passu přicházíme k nádhernému jezeru, kde dáváme oběd a proběhne i tradiční hygienické kolečko🛀🛀:

Také konečně kontrolujeme počasí a zjišťujeme, že zítra, 17. 5. 2022, má na nejvyšší hoře, Mount Whitney, odpoledne sněžit😳❄❄, což by nás chytlo zrovna při sestupu😳🙏🙏, takže měníme plány- nemá cenu dojít do kempu pod Whitney dnes, a uskutečnit výstup už zítra, ale zvolníme a dojdeme tam zítra kolem poledne, odpo dáme relax a výstup proběhne až pozítří. Takže se můžeme dnes loudat a více se kochat Sierou😍:

A jak se blíží večer, tak se zase začínáme porozhlížet po lidech🤣, zase nikde nikdo, až najednou potkáváme jednoho old fashioned hikera, který šel trail asi tak před 20 lety a nechal si původní vybavení, zdá se😳, to nás neskutečně fascinuje, jeho bágl má asi tak 200 kilo a on se usmívá na všechny strany a vůbec neřeší bolest zad🙏👍. A my si tady hrajeme na ultralight hikery, řešíme značku a váhu vybavení, bože můj🙈.

Tenhle hiker má náš obdiv a navíc chce bez zásobování dojít až do Mammoth Lake😳😳, to je cca 14 dní jídla proboha😳😳, my teď táhneme na 7-8 dní a máme toho plný brejle a bůhví co ještě🥵. Pro nás je to odteď PAN ŠERPA, smekáme kloboučky👍. A bereme si ze setkání velké ponaučení- hike your own hike- je to jen tvůj hike, je jedno, kolik ujdeš, a s jakým vybavením, je to jen tvá cesta, záleží jen na tobě, jakou si ji uděláš…Pane Šerpo, jste jednička👍.

Zakempíme společně u potoka a do večera studujeme výstup na Mount Whitney, hrozně moc se těšíme, ale máme i respekt, bude to naše první čtyřtisícovka🥳, výš jsme ještě nikdy nebyli…:

Usínáme plní očekávání, jaká ta nejvyšší hora asi je, a co si pro nás připraví…Pan Šerpa je nám ještě víc sympatický❤- večeří v bezpečné vzdálenosti od stanu..Máváme na sebe přes cestu a přejeme si klidnou noc…