55. DEN- zpátky na trailu a se dvěma méďulákama k tomu🤩🙈; celkem 706, 6 mil
13. 5. 2022
Ráno pomalounku otevírám oči a přesvědčuju se, že ještě ležím v posteli a před sebou mám plnou ledničku jídla🤣, rychle vyskočím z postele a utíkám do motivační sprchy, strávím tam asi hodinu, až na mě Martínek musí ťukat, že jako musí fakt nutně🤣. Dobrá tedy, ještě musíme stihnout snídani a další dvě sprchy zvládnu ještě před odjezdem na trail🤣.
Oba dva jsme děsně nervozní, přecijen jsme před dvěma dny odjížděli z Kennedy značně nejistí, zda chceme pokračovat….Od rána se tedy střídáme na záchodě🤣🤣, nervozita stoupá…Ještěže zrovna kolem chodí paní uklízečky, kterým si říkám o další toaleťák…Paní sice nerozumí, mluví jen španělsky, a tak jí to ukazuju názorně🤣🙈. Já věděla, že se domluvíme holka🤣🤣, dává mi radši dva, asi je jí trapně a nechce už vidět mou znakovou řeč🤣. Děkuji ji muchas gracias a jdeme s Martínkem pokračovat🤣🤣.
Pak se dáváme do balení a když vidíme náš pytel s jídlem, tak se nám dělá mdlo..Tohle do bear canistru, který je od Kennedy Meadows povinný, nemůžeme prostě narvat🙈🙈. Uvidíme, jak to tam našlapeme.
V 11h00 nás už vyzvedává Laura, trail angel, která nás odveze do KM. Laura je asi 60 letá paní, která má 5 adoptovaných dětí😳🥰, a už 10 let se stará o hikery. Jezdí sem a tam i 5x denně, doma pro hikery vaří, pere…Neskutečné, moc ji obdivujeme❤, přiznává, že toho má někdy plný brejle😪.
V KM jsme asi ve 12h30 a vyzvedáváme si bear canister…Tato věc je u hikerů velmi nepopulární😡, je strašně těžký a jídlo do něj musíte pečlivě rovnat, aby se ho tam vešlo co nejvíce, což není úplně jednoduché🤔🙈. Abychom si na sebe od začátku zvykli, tak barely přejmenovávám na MÉĎULÁKY❤❤, a vida, hned jsou z nás kamarádi😍:
Ještě pro vysvětlení- jaká je funkce méďuláka?- medvěd vám nesežere jídlo🤣, resp. nemá šanci se do barelu dostat. Má totiž speciální zavírání a já zjišťuji, že se do něj také nedostanu🤣🙈, ok, jídlo mi odteď bude muset přidělovat Martínek, doteď to bylo naopak🤣😂.
No a jak dopadl méďulák? Narvala sem tam všechno🤣🥳🙏, to by bylo, aby nebylo🤣, nerada vyhazuju jídlo🙈. Ještě dojíme poslední zbytky jídla z města a pak už se vydáváme zpět na trail😍, jsme plni očekávání, já doufám, že má znovu nalezená motivace je jako fakt opravdová🤣..a oba dva doufáme, že nás nesežere medvěd🙏🙏, méďula, neméďula, nikdy nevíš🤔🙏🙈.
Hned jak se ocitneme zpět na míli 702.2, kde jsme skončili, tak nožky pádí jak o závod, trail nám moc chyběl….Krajina se mění před očima, už žádná poušť, bože můj, děkujemeeeeeee😍😍:
Asi za 4 míle přicházíme ke krásnému mostu a rozhodneme se tu zůstat…Stanování u vody je k nezaplacení, nemusíte ji řešit a hlavně táhnout další tunu na zádech😍😍:
No a ode dneška se v naší domácnosti zavádí nové pravidlo- jíst jen venku mimo stan a bez odmlouvání…🤔😀😀 Ve stanu nesmíte jíst kvůli pachové stopě, i kdyby vám jídlo ukáplo na oblečení, tak by to medvěd mohl ucítit a přijít v noci na slovíčko🤣🙈, ach jo, to tam je utírání špinavé pusy do rukávu🤣. Naštěstí je teplo, takže je večeře u vody i romatická❤🤣:
Usínáme ve 20h30…A v rádiu hrají něco jako Vltavu…🥰❤.
3 komentáře
Lucie Křížová
Krásný fotky, jak ty meďuláky nesete? Na báglu?
Lucie Sepekovská
Tak jste to nevzdali… ať Vám teda ťapky pěkně šlapou i dál. WOW. Těším se na fotky z dalších úseků.
Andrea Hakenova
Děkujeme moc Luci❤