50. DEN- to byl zase fičák🙈 a Andrejova horúca flaša😍, dnes nejmíň mil🙈; celkem 683

8. 5. 2022

Dobré zprávy, jídlo na stromě se osvědčilo😍👍, stále na něj žádný ušáček nedosáhnul🙏, jen tak dál, nechte naše jídlo na pokoji, to vám říkám pěkně nahlas😂.

Noc byla zajímavá- v noci nás budí šramot, vyskakujeme, jsme v pozoru, připraveni bojovat na život a na smrt🤓, pomalu otevíráme vnitřní část stanu, jen kousíček, aby nás to něco nevidělo a co to proboha…??😳. Tady mají imunní myši jako? Imunní na totální smrad😳😳, dvě si totiž lebedí v mých botách a nehodlají jít pryč🙈, no holky odvážné, ještě chvíli a garantuju vám, že pojdete🤔🙈. Nechápu, co se jim na mých smradech zalíbilo, ale raději je vyháníme, nechci je mít na svědomí🙏. Botky pro jistotu balíme do pytle, nevím, zda se do nich hodlaly zahryznout, ale čekat na to nebudeme😂.

Ráno vstáváme v 6h00, posnídáne s Andrejem, probereme plány na dnešek a dohadujeme se, že nejdýl v Kennedy se setkáme. Vyrážíme lehce po 7h15 a….to neuhodnete…fouká jak o závod😡, na samotném vrcholu to s námi zase cvičí, no jo, bágly už jsou o dost lehčí, nemá nás co kotvit🙈, výhledy jsou ale zase parádní:

Celý den se modlíme, abychom chytli signál, dnes je Den matek, chtěli bychom svým maminkám popřát a chtěli bychom je vidět, říct jim, že je máme moc rádi… Tohle je na trailu moc těžké, strašně se mi stýská😪😪, po rodině, domově, Montýskovi😪. Signál za celý den nechytneme, musíme to dohnat později…Maminky to pochopí určitě❤.

Dneska nás dohání Energizer, pamatujete na něj? Ten, co zpíval něco jako Kukurača a bylo to hrozně otravné😂, ale nakonec se z nás také stali přátelé, je s ním vlastně sranda🤣, ale Andrej je prostě Andrej, na toho nikdo mít nikdy nebude🥰…:

Kolem 13h00 přicházíme ke zdroji vody, tady fičí míň🙏, děkujeme za to, aspoň je chvíli klid…Obědváme, mejeme nožky a zadky v potoce🤣🤣, pereme fusky, dáváme kafčo, taková pohoda😍😍..takhle dlouho jsme ještě přestávku neměli…Dnes to vypadá totiž, že se musíme před větrem ukrýt už na kempovišti za 2 míle, jinak nás v noci odfičí někam do háje dalekýho🙃, takže není kam spěchat:

Asi v 16h00 se zvedáme a docházíme ty 2 poslední míle, kempoviště má zase svého ducha😅😅, to je prostě Amerika, mi řekněte, jak se doprostřed lesa tohle dostane🙈, silnice kolem žádná😅:

Stavíme stan a vyhlížíme Andreje, doufáme, že bude kempovat s námi…A taky že jo, byl nám v patách, přišel minutku po nás😍, zase je sranda, tlemíme se zase jak děcka🥰, a pak nám Andrej prozrazuje velké tajemství- je strašná zima, blíží se ochlazení, tak je to znát…Klepeme kosu a Andrej, ať si ohřejeme vodu, nalejeme do flašky a strčíme mezi stehna😍, že bude hned teplo😍. Jaktože nás tohle nenapadlo??? Rychle si připravujeme zázračnou meducínu a to je vám taková paráda, že si libujeme blahem😍: