5. DEN- včelaři , chlupatej strejc, Lucifer a konečně výhledy😍; celkem 85, 23 mil

27. 6. 2023 BOHUZEL BEZ FOTEK, MAJI TU TOTALNE POSTIZENOU WIFI😂, DOHRAJI, JAK JEN TO BUDE MOZNE

Dnešní noc u Christi’s Spring byla dobrá i děsivá 🤣, spali jsme tam spolu s dalšími pěti hikery, takže jsem byla relativně v klidu a usnula jsem celá seštípaná, hlavně na tom zadku🙈, ihned po ulehnutí. Chození na malou chlapům v tomhle komárově závidím 🤣🙈.

Ještě večer přišel jeden hiker, kterej dělal takovej hluk, že sme ho podezřívali, že je to medvěd, kterej se za hikera vydává 😠. Už sem chtěla vylízt a něco mu říct, ale ta mračna komárů mě zastavila, víc štípanců už nepotřebuju, tolik rukou na drbání zas nemám 😆.

V noci mě vzbudily strašlivé pomalé těžké kroky, vsadím cokoliv, že chodil kolem medvěd, zvuk tomu odpovídal🙏. Byla sem strašně vyděšená, ale nechtěla sem dělat paniku, tak sem si přikryla hlavu spacákem a představovala si, že ležím třeba v karavanu🥰🙏, kam na mě nikdo nemůže. To něco se prošlo kolem a za chvíli odešlo.

Ráno no jsem se svítáním hned utíkala zkontrolovat méďuláky, které jsem naštěstí našla ve svých postýlkách🙏.
Ještě k méďulákům- pět dnes tady nocujících hikerů, včetně nás dvou, méďuláky mají 🙏, takže je natáhneme zbytečně, je vidět, že jsou i ostatní opatrní 🙏.
Na trail vyrážíme po klasickém kolečku v 7:00 a procházíme krásným zeleným probouzejícím se lesem🥰:

Bohužel ty potvory bzučivý už vstaly taky😡 a chtěj se procházet s námi 😡, od šéfa dostaly asi úkol- kdo nasosá nejvíc a nebude zabit, ten dostane prémie 🙈. Od rána máme tedy přes hlavu síťky a vypadáme jak včelaři 🤣.

Zastávky na vydýchání se řídí dle toho, kde jsou tihle malí zmetouři, občas jsou naštěstí místa, kde nechápeme, proč, ale nejsou, tak tam se v našem úprku můžeme vydýchat🙏.

A taky vypadáme jako vopice🤣, zase si připadáme jak v cirkuse, hop sem hop tam, a dneska nám k tomu všemu nasadili ještě síť na hlavu🤣, musíme se sami sobě při tom únavném přelézání stromů smát 😆🤣:

Cele dopoledne tedy cvičíme jak o život, až dojdeme na hřeben, kde je to ještě horší, co se týče popadaných stromů. Po požáru, který tu pohltil všechny stromy, je to smutný pohled😥, takové krásné místo to bylo. A v tom ucítíme známý smrad, cože i tady? Chvíli chodíme kolem toho smradu trávy, když v tom ho spatříme – chlupatej strejc pudl- poodle dog bush 🙏. Ihned si dáváme větší pozor, kam šlapeme, popálený být od něj opravdu nechceme🙏:

A tady dojde i k mému prvnímu zranění🙏. Čučím po ptákách, zakopnu a už házím tlamu🙈, kolenem narážím na pahejl větve a skoro si překousnou jazyk🙈, jo taková já jsem frája, a zase je to ta noha, kde mám rozedřený kotník z obou stran, ještě chvíli a ta noha ode mě uteče 🙈😥.

No, tak to by stačilo, je čas na oběd. Vytahuju svou kuchařku a vařím specialitku- ramen nudle zahuštěné bramborovou kaší a ochucené tuňákem, Martin se moc těší 🤣:

Pauzu máme asi 45 minut, Martin musí chodit ještě ke komářímu jezeru filtrovat vodu.
Po obědě se vydáváme dál, čeká nás přechod Lucifer a Devil Peaku🙏. Na faroutu se v komentářích dočteme, že je to hodně strmé, kluzké, ne úplně bezpečné. Tak jsme na to zvědaví 🙏.

Konečně se ale objevují nádherné výhledy🥰, na to jsme se moc těšili:

Lucifer Peak projdeme skoro suchou nohou, bez větších potíží. Devil Peak už je tvrdší oříšek, sněhu je tu tolik, že to lidi dolů sjíždí po zadku🤣, no tak jo, proč ne 🤣. Nasazujeme nepromokavé kalhoty, aby to dobře jelo a jdeme na to🥳. První jede Martin a když vidím tu rychlost, tak se začínám trošku bát🙈. Zvládnul to ale bravurně, zezdola na mě volá, že chytil zadkem jen jeden kámen 🤣. Tak to je paráda, to jsem hned klidnější 🤣.
No nahoře tu zůstat nemohu, tak sedám a rozjíždím svůj bob🤣. Řítím se ze srázu neschopná jakéhokoliv řízení svého vozidla🙈, přede mnou se v mlze ze sněhu, jak se snažím trošku nohama brzdit, najednou objevuje smrček přímo v mé dráze letu 🙏. Snažím se na sebe upozornit řevem, ale smrček se ani nehne🙏, nedá se nic dělat, volant tady nemám, promiň hochu, roztahuju nohy, aby to bolelo co nejmíň a. .. smrček přežil a moje všechno taky🤣. Parkuju smykem vedle Martina a jsem ráda, že jsem své vozidlo uřídila🙏.

Po skvělé bobovačce dojdeme k poslednímu zdroji vody na dalších 19 mil a rozhodneme se tu zůstat…a zase v komárově 😂🙈.

Vaříme naše nejoblíbenější jídlo na trailu🥰- dušené hovězí se zeleninou s ramen nudlemi a usínáme za doprovodu různých zvuků lesa kolem 21:00.:

Kdybychom věděli, že za rohem něco číhá…😳🤣🙈.