49. DEN- Zpět na trailu…a zároveň na posledním úseku🥰… míle 2634,2

10. 8. 2023

Noc u úžasné paní Mary dostává známku nejlepší😍👍, bylo teploučko, tak jsme spali jako v postýlce😍.

Ráno ale, asi v šest hodin, nad námi začne něco krákorat🤔, my si můžeme přispat a ty nás prďolo budíš jak kdybysme už měli vstávat🙏. Ani nás nehne, schováváme si hlavu znovu do spacáku a spíme až do půl sedmý🤣. Ta potvora se přesunula na jiný strom a dělá takový kravál, že po ní asi něco hodím🤣.
Vyhrabu se teda ven, oblezu všechny stromy, ale to zvíře si se mnou hraje na schovku🙈. Zrovna nemusím hledat méďuláky, ty jsou dle instrukcí paní domácí v kuchyni na polici, a já si tu hraju na babu se zaseknutým piskajícím mončičákem😺😛.
Vydržím to jen chvilku, začínám mít hlad a chuť na kafíčko, tak jdu do kuchyňky, abych nám jedno uvařila. V kuchyňce mě ale mile překvapí vůně čerstvé kávy, kterou nám paní domácí připravila, tak neodolám, naleju si ji do hrnečku a chvíli se posadím na židli😍, hrozně moc děkuju 🥰. Užívám si svou civilizační chvilku, pak naleju kafíčko pro Martínka a jdu ho vzbudit🙂.
Mončičák se ale po mém odchodu zase objevil a Martínka vzbudil místo mě🤣, takže to mám dnes bez práce. Vypijeme si kafíčko spolu u stanu a jdeme zpět do kuchyňky udělat si kaši.
Po jídle proběhne sprcha, přerovnání méďuláků, zabalení stanu, fotografování ve veselých šatech, které paní půjčuje těm, co si u ní nechávají vyprat😍 a vydáváme se do města na druhou snídani😍:

Roses ještě balí své věci, ale on nás dožene🙂. U obchodu se rozvalíme na lavičku pod střechou, trošku se honí mraky, tak kdyby chtělo pršet, ať se nemusíme stěhovat, kupujeme si 2l džusu, bagetu, Martin sýr, já rajčátko, Martin ještě višňový koláč a jdeme si nacpat pupíky😍. Ještě před námi pár mil je, celkem 60, tak ať máme dost energie🙂. Roses dorazí chvilku po nás, také si kupuje bagetku a když dojíme, tak Martin, že zkusí stopovat.
Zase jsme trošku nervózní, zda se do Harts Passu zvládneme dostat, když v tom přijíždí auto, z něj vyskakují hikeři, kteří už došli do cíle👍, tak nemeškám, vrhnu se na řidiče a ptám se, jestli nepojede ještě dnes do Harts Passu. Ano jedu hned, chcete vzít?😍🙏 Takové štěstí zase🥰🥰, dva jednodeňáci si vyjeli do Harts Passu udělat menší okruh, když v tom se z lesa vynořili hikeři, kteří je požádali o odvoz. Tito pánové byli tak milí, že je svezli 50 minut dolů do Mazamy a nás vezmou zpět😍😍. Neskutečná ochota, i po dvou měsících jsme mile překvapeni🥰.
Pískáme na Rosese, ten do sebe hází dva jogurty naráz🤣 a už se vezeme dodávkou na trail😍.
Naši řidiči mají svá trail name- Good- Looking a Handsome😍, Krásný a Krásný🤣, celou cestu si skvěle povídáme, tak nám ta hodinka rychle uteče😍:

Na trailu v Harts Passu jsme ve 13:35 a nejdříve hledáme bear box, kam chceme schovat koupené pivko pro Honeymoon, Jirku, se kterým jsme se potkali po více jak měsíci. Pivko balíme do papíru, píšeme na něj jeho jméno, já nás jdu zapsat do registru, když v tom tam vidím jeho jméno a vzkaz pro nás: Byl jsem tu ve 13:00😳😳, neeeeeeeee, my se prošvihli o půl hodinky😥. Je nám to hrozně moc líto, Jirko, tolik jsme si přáli, aby sis pivko u monumentu vypil🙏🙏:

Pivko bereme tedy s sebou😥, Jirka dostal povolení pro vstup do Kanady, takže se tudy už vracet nebude… Doufáme, že si tedy pak jedno společné dáme doma v Čechách😘.
Po zapsání do registru si nás všimne paní rangerka a zkontroluje nám permity, máme vše v pořádku, tak můžeme vyrazit na náš poslední úsek😍…, a já už mám na krajíčku…😥.

Pocity máme všelijaké, těšíme se, až budeme v cíli❤️, ale zároveň víme, že nám trail bude hrozně moc chybět, i když někdy při rubání kopců hodně trpíme a někdy i hodně nadáváme🤣. Moje záda mají ale jasno, už odhoď, moc prosíme, ten bágl, jinak to už moc dlouho nedáme🙏😥, slibuji jim, že teď už to bude opravdu brzy…
Výhledy, které se nám naskytnou, jsou zase pohádkové, kocháme se, co to jde a těšíme se, jak si poslední úsek užijeme😍, jen moc prosíme už bez medvědů🤣:

Dnes je v plánu jen 9 mil, zbylých 30 mil tam a 30 zpět jsme rozdělili do 3 a půl dne, abysme v Harts Passu byli v neděli odpoledne, odkud nás vezmou dolů do civilizace🤣 kamarádi Rosese.
Šlape se nám celkem dobře, Martínek si pochvaluje nové botičky, staré si nese na batohu jako suvenýr😆, a botky jsou rády, že už si své míle odťapkaly🙏. No a my jsme rádi, že nakonec tak dlouho vydržely🙏. Moje botky už přesluhují, ale na hranici a 30 mil zpět to snad ještě zvládnou🙏.

Dneska to máme bez oběda, jsme ještě napucnutí bagety z Mazamy, takže na vybrané kempoviště dorážíme v půl šesté.

Roses tu na nás už čeká, mezitím našel ukryté kempoviště s nádherným výhledem, takže stavíme stany, bereme péřovky, celkem přituhlo🥶, vaříme večeři, studenou😆, neseme si totiž ještě jednu bagetku, takže Martin ji dojídá se sýrem a já s hořčicí🤣, a celkem brzy zalézáme do spacáků, protože je fakt velká zima🙏.
Zítra nás čeká jen asi 15 mil k jezeru, kde bysme se možná chtěli i vykoupat, tak uvidíme, jak nám vyjde počasí…, koupel by to i po půl dni vážně chtělo🙈🤣🤣.