46. DEN: Opičí dráha🐵, rozkvetlý trail🌼 a kalifornsko- oregonská hranice😍🩷; míle 1693.1

26. 8. 2024

Noc nad parkovištěm a s hikerem opodál neměla chybu🥰🙏. Vyspali jsme se krásně a spali bysme krásně i dál🙏, ale víte co? Dneska nás čeká zase nádherný den, 20 mil k tomu, a třešínkou na hiker dortu bude přiblížení se kalifornsko- oregonské hranici🥰. To se vstává úplně samo😍. Jo, normálně jindy se vstává samo🤣, ale to nesmíte mít v nohách přes 850 km🤣.
Budík zvoní jak na lesy a my se po včerejších ani ne 20 km probouzíme z totálního kómatu😅🙈. No jo, únava je znát každý den víc a víc🙏. Obdivujeme všechny, kteří jdou trail už z Mexika👍a jsou to vážně borci👍.
Nakonec se vyhrabeme až v šest hodin, venku teprve začíná svítat, takže to není úplně na škodu🙂:

V noci jsem ale špatně spala😫, chtělo se mi hrozně moc na záchod🙈. Jenže….Chodit čůrat za tmy, když víte, že tu je puma, to si doslova koledujete o krk🙈🙏. Ano čtete dobře, víme z komentů na faroutu, že tu někde je, a musím říct, že to je zvláštní pocit🙈. Večer jsme se vyčůrali těsně před spaním, ale dost jsme se i před spaním napili🙏, takže se mi chtělo na záchod dost i v noci🙈. To bych se ale radši počůrala, než jít ven a uvidět tam svítící oči, jak se ke mně pomalu přibližují🫣😳🙈. I ráno jsem vedle křoví měla radši oči na šťopkách🤣. Akorátže je pravda, že když už by se puma rozhodla zaútočit, tak vy šanci nemáte😰. Takže moje oči na šťopkách jsou prostě jen pro pocit, že  bych prostě jen věděla, kdy to přijde🤣🙈.
Etienne ještě spí, takže se snažíme být co nejvíc potichu, a na trail po tradičním kolečku vyrážíme v 7h00😍, a dobrá zpráva je, že puma nás nechala být🙏🙏🫣. Děkujeme moc🙏🙏🙏:

Dneska nás čeká hotová opičí dráha a to nám nožky moc poděkují🤣🙈. Po požárech, které tuto oblast v posledních letech zasáhly😰, je tu tolik popadaných stromů, že si připadáme jak v Oregonu🤣. Jenže my už jsme od Oregonu opravdu kousek, takže to tak vlastně má být😅🤣. Od prvního dnešního kroku nožkám dáváme opravdu zabrat a ty nás opravdu moc hubují🙈. My jim s každým krokem domlouváme, že to už je OPRAVDU VÁŽNĚ poslední letošní úsek😅🙏, že nám už mohou opravdu věřit🤣:

V těchto podmínkách se jde hodně špatně a hodně pomalu, ale nám to nevadí🙏, k trailu to patří. I nožky to po chvíli pochopí a nesou nás statečně dál a dál ke kalifornsko- oregonské hranici🥰🩷. Ty jo, sice jsme měli v plánu projít severní Kalifornii celou, ale i bez těch cca 300 mil jsme viděli takové krásy tohoto úseku, že na něj budeme navždy s úžasem vzpomínat🥰:

Obídek netradičně proběhne mimo vodní zdroj😳. Vody máme dost, takže si můžeme po 10 mílích dovolit uvařit na „louce“ s krásným výhledem na Shastu a voní nám k tomu kravský hnůj🤣🙈 a moje botičky🤣🤣🤣:

Od rána slyšíme kravičky a jejich zvonečky a od rána taky čekám, kdy na ty rohatá zvířátka narazíme🫣😳🙈. Včera jsme potkali hikera, který nám prozradil, že jich bude na následujících několika mílích opravdu mraky😅🤣🙈. Tak to se moc těším, s kravičkama jsem velká kámoška🤣. Zvoneček už je v pozoru a uklidňuje mě, že to spolu zvládneme😍. Věřím mu, zvládli jsme spolu i medvědy, je to můj nejlepší kamarád🤣🩷.
Akorátže kravičky ne a ne se objevit😳, čekám je za každou zatáčkou a ony dělají caviky a chtějí mě překvapit tam, kde bych je nečekala🤣🤣. Jo vy jste ale vynalézavé holky, na to vám neskočím ale😅.
Co se týče obídku, tak nečekejte žádné zásadní změny🤣🤣. Kuchařka jsem jako vyhlášená😍, ale na trailu se musím hodně krotit😅, aby nám ostatní hikeři nezáviděli🤣🤣. Držím se tedy při zemi a podávám chudou klasiku- nudle, tuňáka a hořčici🤣🙈. A náhodou si moc pochutnáme, až je to k neuvěření🙂. Hlad je nejlepší kuchař, na trailu se to potvrzuje každý den🙂😅.
Po obědě se vydáváme dál a kocháme se nádhernými výhledy😍 a krásně rozkvetlým trailem🩷. Podzim už se hlásí o slovo🍁, je to vidět na kytičkách, jak se barví do podzimních kabátů:

Ještě dnes musíme ujít asi 10 mil, tak žádný zdržování a makáme, makáme🤣. Náš dnešní cíl je chatička, kterou dobrovolníci svépomocí opravili a my se na ní moc těšíme😍. Může se spát buď ve stanu před ní, nebo v ní…My máme radši své soukromí, takže bysme si rádi postavili domeček před ní🥰.
Cestou k chatičce procházíme úbočím kopců, které nám nabízí překrásné výhledy na Shastu a my si uvědomíme, že kolem Shasty jdeme přes 100 mil😳🥰. Shasta je neaktivní sopka a její stáří se odhaduje na 600.000 let😳🙏.
Je to druhá nejvyšší hora Kaskádového pohoří (4317 m) a je to sedmá nejvyšší hora Kalifornie. Shasta je významným duchovním místem původních obyvatel Ameriky, a i my cítíme kouzlo této hory na míle daleko🩷:

Neustále k ní pohledem vzhlížíme a toužíme na ní vystoupat😍. Možná jednou, až se sem vrátíme dojít přeskočené míle🥰.
Těsně před chatičkou překračujeme potok, který je cítít po kravičkách🙈, vodu tu tedy nebereme, protože u chatičky by měl být pramen🙏. Když v tom najednou to slyšíme a i vidíme😳😳😳😫. Motorkáře, kteří jedou na svých strojích touto krásnou krajinou a naším směrem😳😫😫🙏. Martínek hned kontroluje mapu a zjišťuje, že cesta k chatě je slepá🙏, takže k ní snad nejedou🙏🙈. Neeee, nebojte se, že se z nás stali úplní asociálové🤣🙈, ale na trailu víme, že jednodeňáci jsou občas spíš problém😫🙈.
Akorátže těmto motorkářům je úplně jedno, kam vede cesta, takže k chatičce dorazí, zabírají ji a my máme smůlu😰😰. Zrovna k ní odcházíme a vidíme je, jak si u ní dělají mejdan😫😰. Tak si smutně sedneme asi 0.2 míle od nich a dáme si večeři- chleba a sušené maso🙏.
Nechceme kolem nich projít ani, nikdy nevíte…Je tu dost lovců, kteří střílejí nejen do zvěře, ale i do značek, takže nechceme riskovat😰.
Blízko místa, kde jsme se usadili, je ale místo na stan, takže při nejhorším zůstaneme tady🙏. Když v tom slyšíme startování motorek🙏, takže banda odjíždí🙏🙏.
Odvážíme se dojít k chatičce, kde zjistíme, že je to rozpadlá kůča plná myší🤣. Před chatkou je svah jak blázen, kde si stan postavit nejde🙈, takže chtě nechtě musíme jít dál🤣🙈:

Martínek ještě nabere 4 litry vody, je 19h00, skoro se stmívá a já si vzpomenu na pumu, která byla 20 mil zpátky🙏. Ale…. kdo se bojí, nesmí do lesa, že jo🤣. Takže jdeme najít náš dnešní nocleh a nebojíme se vlka nic😝🤣.
Akorátže se stane jedna věc, která dnes nebyla vůbec v plánu- během našeho hledání bezpečnějšího místa pro domeček projdeme kalifornsko- oregonskou hranici😍😍🩷.
Je 19h30 a my stojíme na hranici dvou států, které jsme prošli pěšky🙏. Brečím jak malá holka🩷🩷, nejsem schopna slov🙈…Děkuju ti hřebenovko🩷, že tu můžeme být a že můžeme šlapat po hranici dvou států, které jsou tak úchvatné😍🩷🩷:

Zapíšeme se do registru a pokračujeme ještě kousek dál, kde by mělo být místo na stan🙏. Na vrchol dorazíme po 20h00 a už se stmívá🙏. Neztrácíme moc čas, pořád v zádech cítím tu pumu🙏🫣, takže rychle stavíme stan. Martínek ještě zvládne vyhrabat díru🤣🤣 a ve 21h00 už ležíme v teple v Oregonu a jen pár mil k našemu cíli…🩷: