39. DEN: Zpátky na trailu, Etna🩷, nádherné výhledy😍, jeleni a chřestýš🙈; míle 1550.8

19. 8. 2024

V půl 7 nám zvoní budík, abysme ten velkolepý návrat na trail nezaspali, ale teda vstávat se nám úplně nechce🤣🙈.
No ale nedá se svítit, musíme zase něco ukrojit🏃‍♂️.
Včera jsme si všechny věci alespoň snesli na jednu hromadu, abysme to balení dnes měli jednodušší👍. My bychom si i zabalili, ale úplně dospod dáváme spacák a pod tím jsme ještě dnes v noci spali. Jo, je to dost divné co🤣, zaplatíme si hotel, abysme spali pod spacákama🤣. Jenže do Ameriky ještě nedorazila jedna celkem praktická vychytávka- peřina🙈🙏. Na posteli vždy najdeme jen divný potah a prostěradlo😳. Pod tím se prostě spát nedá🙈. Jednak se o ten hadřík přetahujeme a druhak je pod tím zima😅. Takže spacáky používáme i na zero dnech.
Posnídáme zbytky jídla, které si s sebou nebudeme brát, zabalíme si, vykoupeme se a vydáváme se na autobus.
Zastávku máme hned před okny motelu, takže to nemáme nijak daleko, zamáváme panu majiteli, pak zamáváme na přijíždějící autobus, aby nám náhodou nezapomněl zastavit🙏, a už se vezeme do Etny😍:

Nejdříve autobus projede všechny kouty Yreky🙈, strávíme v ní ještě aspoň 30 minut, to pana řidiče unaví, takže na konci Yreky zastaví a že 15 minut pauza😅🙈. A to svou jízdu začal v Yrece🤣. To by nás taky unavilo🤣🙈.
No takže aspoň využívám veřejných toalet😅😅, abych pak po cestě nemusela řešit čůrání🙏.
V cestě po pauze pokračujeme krásným údolím, které je plné rančů, pastvin a luk, na kterých se pasou kravičky.
Jsme trošku nervózní, ostatně jako vždycky, co nám nový úsek připraví🙏. Doufáme, že vše proběhne v pořádku a hlavně bez zranění🙏.
V Etně jsme se s Paulou, která nás odveze na trail, dohodli, že nás vyzvedne v půl 12, abysme měli čas si Etnu projít a trošku užít🙂.
Jakmile tam dorazíme, tak je nám jasné, že by stačilo 10 minut a prošli bysme ji tam i zpět dvakrát🤣.
Je to opravdu titěrná vesnička😅🙈, která nás ale i tak hned nadchne a přenese do dob minulých🙂:

Na hlavní ulici se nachází centrum, ale většina podniků je tu zavřená. Paula nám doporučila pekárnu, tak se k ní vrhneme a ta má zrovna hádejte??🤣🙈, v pondělí také zavřeno🙂🤣.
Jediný otevřený podnik je kavárna, kam se nakonec na chvilku posadíme.
Nejdřív se ale usadíme do parku, kde se nasvačíme:

Pak zbytky obalů vyhodíme do koše a jdem si dát jedno kafíčko na půl😍.
No a jak Etna vypadá?:

Paula přijíždí na čas a jede s ní její manžel, asi má o ní strach, nikdy nevíš, koho si do auta posadíš🙏. Naprosto tomu rozumíme🙏.
Na trailu jsme cca za 45 minut, děkujeme moc, zaplatíme ji 35$ a rozloučíme se🥰:

Paula bydlí cca 3 míle od Etny a kvůli požáru, který tu už více jak měsíc město ohrožuje, byli také na 14 dní evakuováni😰. Tu hrůzu, co tu místní obyvatelé musejí zažívat, když se bojí o své domovy, si nedokážeme vůbec představit😰.

Z parkoviště se vydáváme po půl 1 a rovnou do mírného kopečka:

Stoupání není nijak náročné, ale je pravda, že zase musíme trošku hledat styl a tempo🙂. Na zero se tohle všechno rychle zapomene🤣🙈.
Jakmile vystoupáme nad hranici lesa, tak se nám ukáží krásné výhledy, které jsme hodně dlouho neviděli😍. Je to prostě neskutečná nádhera a my si den moc užíváme🩷:

Po předvčerejší bouřce se celkem ochladilo, takže se jde příjemně a ani z nás tolik neleje🙂😅. Martínek jde první a dvakrát se prudce zastaví🙈😳. Vždycky se hrozně leknu, začínám se skoro vyvlékat z batohu a utíkat🤣🫣🏃‍♂️. Pokaždé jde ale naštěstí jen o jelena, takže jen v úžasu stojíme a zíráme na to krásné zvíře😍🥰:

Kolem 14h00 začínáme mít hlad, ale nějak tu nikde nemají vodovod🤣😳🙈. Dle Faroutu by dva zdroje vody měly brzy být, ale když k nim dorazíme, tak tam jako když plivne🤣. No tak nic, k obědu bude tyčka a teplé jídlo si uděláme až večer🙏. Najdeme si pěkné místečko na sluníčku, užíváme si čokoládovou tyčku a to, že nemusíme mít na zádech bágly🙏. Najednou ale slyšíme, jak někde teče voda😳. Jdeme obhlédnout okolí a zjistíme, že sedíme přímo u potůčku🙈🤣. No tak jo, teď sme doobědvali tyčku, na další jídlo už místo v žaludcích nemáme🙏. U vody je ale také na papírku něco napsaného😳. Jdeme blíž a dozvídáme se, že tam pod kameny někde bydlí chřestýš😳😳. No tak to je něco pro mě, rychle se dávám na útěk, aby po mně chřestýš neskočil, že mu tady čučím do koupelny🤔🙈.
My vodu na dojití na kempoviště máme, takže se s chřestýšem o tu jeho přetahovat rozhodně nebudeme🤣🙏:

Dneska se krom krásného nenáročného trailu plného jelenů stala ještě jedna událost🤩. My potkali za jedno odpoledne tolik hikerů jako za CELÝ minulý úsek ne🤣😳😳😳.
Nemůžeme tomu uvěřit, že tu jsou nějací lidé🤣, my už mysleli, že sme prostě na jiném trailu🤣🙈:

Na kempoviště dorazíme po druhém mírném stoupání v 17h00 a komenty na Faroutu opravdu nelhaly- můžeme se kochat krásnými výhledy na všechny strany🥰:

Trošku tu fouká, tak se převlékneme do pyžam, péřovku dáme navrch a jdeme si dát dál od stanu oběd🙈.
Hlad máme pořádný, ale na zákusek po nudlích se šunkou, která zbyla z města a avokádem, už chuť moc nemáme🤣🙈:

Těšíme se, až se nám zase žaludky vrátí do původních rozměrů🙏. A taky, až nebudeme muset jíst nudle🤣
Pak si zopakujeme každovečerní kolečko, abysme nevyšli ze cviku- pytel, méďuláci, zuby a v 19h00 spát🥱🙂:

A hádejte, co si Martínek v Etně skoro koupil?😍:

Možná se pro jednoho z těch krasavců vrátíme🙂😍🥰.