39. DEN- že by puma??🙈, Hiker town a hurá do pouště Mojave🥳; celkem 529, 5 mil

27. 4. 2022

Zase jsme spali jako mimina přes 10 hodin🙈🤣, super, už jsme unavení tolik, že usínáme skoro hned🙏. Něco nám sice opět večer chodilo kolem stanu, ale už nás to nevzrušuje, dokud to není u nás doma, tak dobrý🤣🙈.

V noci mě ale přecijen vzbudil divný zvuk, jsem mega vyděšená ze včel, dokonce se mi o nich zdá, že se probouzím a uvnitř je usazený celý roj🙈, nesmím si to tolik brát, proč by šly zrovna k nám domů, je tu hroznej smrad, tady by nikdo a nic nevydrželo😆😆. Martin zavedl pravidlo, že ještě větší smrad dovnitř, ať odeženeme nezvané hosty, no tak jo, ponožky, holky naše, pojďte do tepla, tady se vám bude moc líbit🤣. Praní počká, potřebujeme teď vaší spolupráci🤣.

Ráno Martinovi říkám, že jsem v noci slyšela divný zvuk, něco jako puma, shlédli jsme video, abychom si její zvuk naposlouchali🤩 a tohle jí bylo podobné…Martin si lokne kafe a s klidem říká, jojo, v komentářích na FarOutu píšou, že sem chodí puma, ať si dáváme pozor😳😳. Opět mu děkuji, že mě této informace večer ušetřil, aspoň jsem se dobře vyspala🙏.

Pak začneme balit a Martin, že jde pro vodu…No, být tu sama, to se mi úplně nezamlouvá🤔, začnu si tedy zpívat- Na Okoř je cestaaaaaaa, jako žádná zeeeee staaaaa, roubená je KAKTUSAMA🤣🤣. A je mi hned lépe, nebojím se přeci žádný pumy, že jo👍.

Oblékáme si hikovací věci a já zjišťuji, že se mi kalhoty nějak vytáhly😳, noční košilka je taky nějaká větší a dokonce i čepice😳, bože, zmenšuje se mi i mozek, to brzy teda🤔🤣🙈. Snad zase doroste🙏. Je pravda, že mnohdy nevíme, jaký je den, natož kolikátého, tady se dny počítaji nějak jinak…vlastně vůbec, tady se jede na míle🤣😍.

Vyrážíme před 7h30 a to jsou zase výhledy😍:

Značka, že máme zůstat na trailu, jinak nás zastřelí, nás trochu vyděsí, ale ok, pravidla jsou pravidla🤣, ani o krok uhnout, jinak je po nás🙏:

Kolem 10h30 přicházíme do známého Hiker town, kde můžeme i zůstat, ale majitelé to tu neumí moc dobře prodat, tak nás to moc nepřesvědčí…Není tu vlastně nic, jen pěkné westernové městečko, jako atrakce na fotky dobrý, majitelé ale zvláštní🤔, paní neumí anglicky, má jen jeden zub a padá jí jídlo z pusy, to nic proti nikomu🤣, ale uvařit si od ní nenecháme, ještě by nám tam něco přidala🤣. Pan domácí mě celkem děsí, když mi nabízi pokoj s televizí, takže tady možná ani nedoporučujeme se zastavovat…

Naštěstí zrovna paní majitelka odjíždí do Neenach Café, nabírá nás do auta a tady strávíme asi hodinku, koupíme si brambůrky a oříšky a cpeme do sebe kalorie..Je tu obchod, a dá se tu dobít vše, co je potřeba🙏🙏. Venku příšerně fičí, tak plánujeme, co dál…Pokud bude takhle fičet i v poušti, tak v noci ani nepostavíme stan…Ale nesmíme fňukat, prostě to riskneme.. A hlavně máme na pátek už rezervovaný pokoj v Mojave- změna plánu, do Tehachapi se nejde, Mojave je dle komentářů lepší🤩😍. Takže dnes se musí jít dál…Jediný problém je ten, že do Tehachapi nám přijde balík z Amazonu, no nějak to také vyřešíme.

Ve 14h00 to balíme a vyrážíme do slavné pouště Mojave a to je vám teda mazec. Sice fičí a je trošku opar, tak tolik nevnímáte slunko, ale ta pustá nekonečná rovina🥵🥵…To je na budku vám říkám🙈, v 16h00 zastavujeme a dáváme oběd a pak zase šlapeme až do 19h00.

No a protože jsme v poušti, tak si otvírám svůj zvířecí seznam a doufám, že ti kojoti se budou držet v noci hodně daleko…🙏🙏. Ponožky jdou pro jistotu s námi do stanu🤣: