32. DEN- nebojíme se vlka nic, jde se dál🏃‍♀️; celkem 399, 3 mil

20. 4. 2022

Včera v noci jsem usnula až v 1h00, takže se ráno budím jak vyvoraná myš…Ani Martin neměl klidné spaní, také na něj ten zážitek dolehl…Několikrát jsme se v noci budili a nemohli se zorientovat…

Budíme se až v 8h00, ohmatávám zraňenou nohu, bolí, ale chodí🙏, takže si holka nebudeš vymýšlet a půjdeš dál🤣. Ještě v posteli se bavíme o včerejšku, Martin mi ještě prozrazuje, že ten chlápek chodil celý v černém, nosil černou kapuci a přes obličej měl modrou masku. Děkuji mu, že mě alespoň této informace v noci ušetřil, tohle vědět, tak jim tam asi znečistím silnici😂🙈.

No a co budeme dělat dál? Přeci se nenecháme odradit, pro to jsme sem přeci nejeli👍, rozhodnutí je tedy rychlé- žádný zero day, jdeme dál😍. Děláme si snídani, sprchujeme se ještě jednou a v 9h30 nás majitelka lázní- úžasná Mama Sita- odváží do města.

Ve městě se musíme za ten včerejšek odměnit…Opět jdeme do již vyzkoušeného Grizzlyho a dáváme si luxusní omeletku😍, hned máme lepší náladu a více energie, po včerejším úprku nás bolí naprosto každý sval na těle🥵:

Vzhledem k tomu, že jsme si včera nachodili přes 30 km a na cestě před námi je neschůdný terén, tak stále volíme variantu, že tuto část přeskočíme a napojíme se na již bezpečném úseku…Objednáváme tedy uber, který nás převeze přes sníh a přes další uzavírku trailu, trail je uzavřen kvůli ochraně žlutých žab…

Na trailu jsme kolem 14h00 a ještě ukrajujeme pár mil. Jde se příjemně, není takové vedro a my se zase dostáváme do našeho tempa🙏:

Již k večeru na nás ještě čeká trail magic a ta cola nám opravdu skvěle bodne🙏, moc děkujeme😍. Ta vajíčka k snídani byla totiž dost těžká a my cítíme žaludek ještě teď:

Dnes to balíme kolem 19h00 hned u vody a jsme rádi, že si můžeme konečně lehnout…Bolí nás úplně každičký sval na těle, hlavně ty břišní😳 a ještě stále cítíme únavu ze včerejška…Snad nám bude zítra zase hej😂.

Usínáme kolem 20h30 a doufáme, že nebude foukat…🙏.