3. DEN- zero day, čekání na Martinův oficiální start; Lake Morena, stále 20 mil😄

Vzhledem k tomu, že Martin má oficiální start až zítra-23.3., tak jsme dnes museli zůstat v Lake Morena, kde může bez long distance permitu bez obav kempovat. Mohli bychom kempovat ještě o cca 7 mil dál, ale tam zase není takové zázemí. Tady jsou sprchy, wc, voda a pro nás PCT hikery to stojí jen 5$ ( normálně se platí 29$ za osobu😳) a obchod, kde se i vaří.

Ráno tedy nespěcháme a pozorujeme ostatní, jak se balí a vlastně možná trošku závidíme, že mohou šlapat😍. Nicméně víme, že nám den volna neuškodí. Nohy i záda vesele tleskají🤣. Po snídani popadnu věci na vyprání a jdu přemlouvat kohoutek v umývárně, aby tekl déle než asi tak půl sekundy🤔. Chápu, že se tu musí šetřit vodou, ale tohle mě naprosto vytáčí😄. Dvoje ponožky a spodní prádlo peru 45 minut. Na trika kašlu, na to nemám nerva🤣.

Martínek se zatím snaží zprovoznit náš web, bohužel přes data nám nefunguje, tak budu možná muset psát články jen na wifi😪. Uvidíme.

Kolem 12h00 se zvedáme a vydáváme se procházkou k jezeru. Jak jsem říkala, že je tu zakázané pít pivo kdekoliv, tak v jezeře je zakázáno se koupat🤣🤣. Ale pak se dočítáme, že je to zdroj pitné vody, tak to ok, nohy máchat tedy nebudeme🤣.

Cestou zpět ke stanu narážíme na varovné značky, pozor na chřestýše a na PUMY😳😳. Proboha, tady v tom vedru přeci pumy nemohou být ne?? Hned myslím na to, kde asi zítra budeme spát a začínám sbírat kameny na obranu, jak na ceduli doporučují, co dělat, když tuto kočičku potkáte- házet po ní kameny a řvát😳:

Celý den si opakujeme, že jsme fakt rádi, že máme permit teď na březen. Je tu fakt k padnutí, alespoň tady dole, uvidíme, jak to bude vypadat výš. I přes to, že jsme namazaní padesátkou, tak vypadáme jak rajčata🤔🙈. Asi si vyrobíme k plachetkám ještě nějaký náhubek🤣.

Kolem 16h00 odpoledne se rozhodneme dát po 3 dnech sprchu…nejdříve ji absolvuje Martin, prej paráda👍. Tak to se moc těšim, beru vše potřebné a jdu na to…sprcha funguje na čtvrťáky, vhazuju dva a to se budu mít😍, budu se čachtat celé 4 minuty. Ještě před tím si ale v umyvadle namydlím hlavu, abych se ve sprše moc nezdržovala. Otočím kohoutkem a.. nic😳, ani kapka😳. Začínám brečet, šampon na hlavě a voda nikde. Zkouším to ještě několik minut až to nakonec vzdávám. S hlavou plnou pěny jdu zpět ke kohoutku, kde jsem ráno prala 45 minut ponožky a zápasím, jak o život. V tom vychází paní z vedlejší sprchy a kouká na mě, jak na zjevení. Vysvětluju jí svůj problém a ona, že druhá sprcha funguje v pohodě. Domývám hlavu pod kohoutkem a v tom přijde jiná dáma a zabírá funkční sprchu. Slyším, jak vhazuje čtyři čtvrťáky a vypočítávám, že bych čekala 8 minut. Vzdávám to. Vracím se zpět, lahvemi s vodou omyjeme zbytek šamponu a jdem se raději najíst.

Cestou mi zlepší náladu tento podivný strom plný pecek, jak se tam ty pecky dostaly??:

Krom nefunkčního webu a blbé sprchy🤣 řešíme ještě Martinův štípanec😳, doma bychom tomu řekli „komár“, tady člověk nikdy neví…snad to nebyla nějaká jedovatá potvora😳 a zítra to bude lepší…

Po večeři uléháme standartně ještě za světla, protože nás zítra čeká něco přes 15 mil. Musíme za to už trošku vzít a dohnat ztrátu, rádi bychom vyšli v 7h00, kdy to ještě nebude tak smažit, tak se snad zadaří🤣😁.