29. DEN: Truckee🩷, burger🍔 a přesun do Sacramenta; míle 1154.5
9. 8. 2024
Noc vedle medvědího bobana jsme přežili😅 a dalšího si sem jeho tvůrce odložit nepřišel🤣🙈🙏.
Budík v 5h15 zase posouváme o pár desítek minut, protože je venku opět tma a já bych v té tmě taky mohla za prvé našlápnout to hovínko😅, a za druhé bych nemusela najít pytel😆.
V půl 6 je to lepší, takže se během převlékání ze spícího do hikovacího oblečení ohlásím všem místním zvířátkům🐥, beru čelovku a jdu zápasit s lanem, na kterém je pytel přivázaný🥱.
Zase se musím pochválit🥰, stejně jako pokaždé chválím Martínka🩷, jak pytel na noc pěkně zabezpečil😍🙏, a my nepřišli o náš skromný vařič a nádobí🙏.
Tento úsek není tak dlouhý, takže nám jídlo nepřebývá a všechno se vejde do méďuláků🙏.
V pytli ještě na noc visí léky a kosmetika.
K snídani mi méďuláci podají poslední pytlíčky kaše🥰, kterou si sníme na tajňačku ve stanu🙈.
Já vím, ve stanu by se jíst nemělo🙈, ale ráno to nedodržujeme, protože z místa činu co nejrychleji zmizíme🤣:
No a po snídani ve vzduchu krom našich zatuchlých nožek🙈 zavětříme burger a vydáváme se do Truckee😍:
Protože jsme spali cca 1.3 míle pod vrcholem, tak kouř necítíme a ani nevidíme, jakmile ale za cca hoďku vystoupáme do skoro kolmého kopce, tak se nám ukážou jednak nádherné výhledy🩷😍, které jsou ale zahalené v hnědavém kouři😰.
Opět je to smutný pohled😪:
Po dnešním jediném vrcholu, po kterém pak ještě jdeme cca míli po hřebeni, nás doženou i Emenemsky, pozdravíme se a frčíme každý svým tempem dál🙂.
Ještě se potkáme v jednom stoupáčku, na který jsme dneska už jako nebyli moc naladění🤣🥵🤔.
Postěžujeme si, jak ten stoupáček byl náročný a více se seznámíme🥰.
Je to manželský pár a letos chtějí dojít to, co vloni kvůli sněhu a pozdějším požárům dojít nemohli🙏.
Letošní požáry jim ale cestu znovu komplikují😰.
Ptají se nás na traily v Evropě, doporučujeme ty, co jsme prošli, vyměníme si kontakty, společně vyfotíme a popřejeme si happy trails🩷🍀. Třeba se ještě někdy potkáme😍.
Víte, co se říká- trail provides🩷, v nečekaný okamžik vám do cesty postaví to, co třeba nečekáte🥰:
Pak se ale chtě nechtě do toho stoupáčku musíme opřít a…. Tak jako dáme ho, když nám jinak ten burger nepřihrajete🍔😡😝🤣.
Sestup k silnici, odkud musíme stopovat do města, hodně bolí🥵.
Bohužel a nechápu, jak je to vůbec možné🤔😳😳, se mi opět zvětšila noha😳, takže mi jsou malé boty🙈.
Do toho mám ponožky, které se vytáhly, takže mi jsou velké a patu mám vytaženou až nad kotník🤣🙈, takže mám díky tomu puchýře všade😅🤦♀️.
K té větší noze ještě- PCT jsem začínala s velikostí 38. Nyní si kupuju boty vel. 39.5 a vypadá to, že po návratu už půjdu do pánských velikostí😆.
No takže sestup bolí, pálí a je nějaký dlouhý🤣.
Na silnici HWY40 jsme v 11h00 a že Martínek zavolá uber. Domluvím mu, že za tu cenu by třeba měl dvě točená😅😍, tak natáhne stopovací ruku, blíží se první auto a zastavuje🤣🤣😳👍.
V něm pohledná slečna, takže se hned ohlásím, že jsem tady taky🤣, a už se vezeme do města😍.
Městečko, je vzdálené asi 10 minut jízdy a je zase krásně americky kouzelné🥰.
Slečna nás vyhodí u nej burgerů ve městě, moc jí poděkujeme za neskutečnou ochotu🥰 a jdeme si napucnout naše vlastní méďuláky🍔:
V burgrárně vydržíme u nekonečné coly hodinku a půl a pak se rozhodneme prohlédnout si město😍.
Truckee si nás okamžitě získává🩷, i když je celkem přelidněné, ale to bude tím začínajícím víkendem🙂:
Po kratší procházce se uklidíme do pivovaru, kde je i milá obsluha🥰. Ta nám nejdřív nechce dát pivko ven, asi se to tady zase nesmí🤣, tak se nakýblujeme dovnitř a když nám podává každému jedno čepované, tak že si ho můžeme jít ven vypít🤣🤦♀️:
Tak zase všechno na záda a jde se ven😅. Venku je velké vedro, ale když zavane větřík, tak pochopíme, proč nás uvnitř nechtěli🤣🙈🙈.
Čas nám na terásce příjemně uteče a v 16h00 se zvedáme na autobus🚅.
Já zase před odjezdem několikrát navštívím veřejné toalety🤣🤣, které naštěstí nejsou na kód😅🙈. Nechce se mi úplně prosit pana řidiče, aby do jízdního řádu zařadil další bezpečnostní přestávky navíc🤣🙈. Po sedmé se vrátím z toalet těsně před odjezdem autobusu, vyčůraná na tři dny dopředu🤣 a v 16h40 vyjíždíme směr Sacramento:
Na americkou veřejnou dopravu už jsme celkem zvyklí, takže jsme si do busu zbalili vše teplé oblečení, abysme v té přehnané klimošce nezmrzli🙈🤣, a taky jsem nám přibalila něco na zub😆🤩:
Hned jak vyjedeme, tak se ale zepředu ozve hluk😳…Nějaká paní tam začne vykřikovat nesmysly a je velmi hlučná🤔, až se teda i bojím, aby nevytáhla ve svém rauši nějakou zbraň😫.
Najednou řidič zastavuje autobus uprostřed dálnice😳🙈, celý rozlobený nastoupí na zfetovanou paní a prý jestli nepřestane, tak zavolá policajty🙈 . Paní se asi trošku lekne, ale vykřikovat nepřestane😆🙈.
Takže v další zastávce ve městě Colfax na nás už čekají policajti🤣 a paní si v klepetech odvedou😆🙈.
Od té doby je v buse hrobové ticho🤣😁, všichni se pána řidiče bojí🤣, takže v poklidu dojedeme v 19h00 do Sacramenta, kde si vezmeme z nádraží uber a necháme se odvézt do Motelu 6🙏.
Uf, první část přesunu je za námi…Zítra držte pěsti🙏🍀, v 9h00 pokračujeme dalším busem směr Redding…