25. DEN- zpátky na trailu aneb jak se nám vůbec nechce a zároveň hrozně moc chce😍🤣; celkem 276,6 mil

13. 4. 2022

Na dnešní den jsme se moc těšili, ale také trošku netěšili🤣. Člověk si rychle zvykne na teplíčko, postel, sprchu, volná záda, dost jídla- i když tu pizzu jsme jedli na 3x🤣🤣. Ale i tak nás to stejně táhne tam ven, do přírody, za mravenci a hady a do zimy🤣.

Ráno proto dáváme budíka na půl 7, abychom ten den D náhodou nezaspali. Topíme si celou noc, abychom nabrali dost tepla s sebou a ráno se sprchujeme do zásoby🤣, co na tom, že to za chvíli nebude vůbec znát, i když není takové teplo, zpotíme se aspoň preventivně🤣🙈.

Připravuju také slavnostní snídani à la- „nacpi do sebe vše, co můžeš“- a slibuju Martinovi zase tu dobrou paštiku, co byla minule u řeky🤣. Otevírám ji a mám pocit, že si ze mě Amíci dělají srandičky, hledám skrytou kameru a směju se na všechny strany jakože se bavím s nimi👍, dobře vy. V paštice jsou tentokrát párky a já začínám silně pochybovat o své znalosti angličtiny🙈🤣. No nezlobíme se, ohříváme je a i když je to taková rozbředlá hmota, tak nám snídaně moc chutná😍:

Po vítečně snídani se pouštíme do balení a přípravy balíků na rozposlání. Jídlo máme na 6-7 dní, tak je to sakra znát. A máme ho ještě o trochu víc, protože už nemůžeme dopustit, abychom dál hubnuli, no snad to zabere🙏. Před zrcadlem si ještě zkoušíme naše nové úbory, abychom věděli, jakou parádu to budeme v poušti dělat🙈, ještěže nás nikdo nezná🙈, pro jistotu si tam ještě nasadíme brýle a kšiltovky, ať je to jistota🤣:

Po dalších dvou sprchách a kávě se vydáváme vstříc dalším zážitkům😍. Stylovým autobusem se dopravíme k poště, tam už nám pan pošťák otevírá dveře a vítá nás- Hello family Haken🤣🤣, no hello pán poštmistr👍, pomůže nám balíky s jídlem zabalit, dokonce nám půjčí lepenku, děkujeme moc, a pak už jdeme stopovat zpět na trail😍. S sebou si ještě neseme igelitku se zbytky jídla, přeci to nevyhodíme, že?🤣. Aspoň nám igelitka zlepšuje image🥳👍.

Ani nestihneme dát znamení, že jsme zoufalí stopaři a už nám zastavuje pan pokrývač, který sice jede na jinou stranu, ale na trail nás hodí😍🙏. Opět nechápeme, ale neskutečně moc děkujeme. Jste prostě skvělí🙏. Cestou se tak bavíme, když v tom pán za jízdy začne hrabat všude možně a pod fousy si brumlat, kdepak já ji jenom mám?? Jsme trošku nesví, že nedává pozor na cestu, ale zvládá to celkem dobře. Na parkovišti, kde jsme předevčírem z trailu sešli, se s námi loučí a omlouvá se, že by nám dal bibli, ale že ji nemůže najít. S úlevou si oddychujeme, nic proti věřícím, ale bible by se nám do batohů vážně už nevešla a další igelitku už nepotřebujeme🙏🤣, už takhle vypadáme podezřele🙈.

Na trailu jsme v 11h00 a chceme dnes ukrojit alespoň 10 mil, aby se neřeklo. Je ještě celkem zima a paralen se v noci moc nepochlapil, takže je mi stále na houby s octem😪. No když to nevypotí paralen, tak musím já pohybem- sportem ku zdraví🏃‍♀️, hurá do toho tedy🥳.

Obcházíme město a jezero a kocháme se krásnými výhledy, tohle nám prostě chybělo, příroda a volnost❤.

Kolem 17h00 nacházíme kryté místo pro stan a zůstáváme tu. Nechceme to přepálit, navíc přituhuje. Ve městě jsme si koupili mátový čaj, tak jsme za něj nyní rádi🙏, ještě by to chtělo rumíček na vypálení červa, ale nemůžeme si vyskakovat🤣. Snad v noci nezmrzneme, má být nula. Spíme v 2.350 m.n.m.

Vedle nás si staví stany další hikeři a jedna paní, její jméno je U-turn, haleká jak na sídlišti🙈. Buď je totálně nahluchlá, nebo blbá🤣, snad jí to přestane brzy bavit, nás už teda přestalo🤣🙈. Holka zalez, tady se chystá spaní😴. A počkej si, až Martin spustí koncert🤣🙈.

Usínáme za pofukování větru kolem 20h30 a těšíme se na zítřejší snídani- v igelitce si totiž neseme i dva banány😍.

Jo a pro ty, co nás sledují na mapě, naše další meta je Wrightwood😍. Četli jsme na FB upozornění, že se kolem motá puma, tak musíme být obezřetní🙏, tohle zvířátko totiž potkat nechceme🙈.