24. DEN: Poznávání South Lake Tahoe, na skok do Nevady a jak jsem se ztratila😅🙈; stále stejně mil

4. 8. 2024

Cože jsem to zaslechla? Zero? Komplet zero day?😍 To se hned jinak ráno vstává, když víte, že nic nemusíte řešit a můžete se jen flákat🤩.
Hned po probuzení si vzpomenu, že jsem si včera koupila bezlaktózovou zmrzlinu, tak se na ní hned v posteli vrhnu🤣. Ani zuby si na ní nevyčistím, ty počkají, zmrzlina ne🤣. Sice není úplně zmrzlá, mrazák moc nefunguje🤦‍♀️, ale aspoň tolik nestudí, na snídani je tato forma naprosto ideální😄:

Po zmrzlince si dáme normální snídani i s kafíčkem, které se dostává zdarma na recepci, a pak se vydáme poznat trošku město.
Zatím se nám zdá dosti roztahané, ale naštěstí tu jezdí zdarma autobusy, tak se člověk občas může přiblížit🙏.
My se dnes vydáváme na druhou stranu než jsme včera přijeli, a tady je to úplně něco jinačího, tady to žije🤩, tady je asi to hlavní centrum:

Pomalu dojdeme až na hranici se státem Nevada a rozhodneme se jí překročit🤩. Ty jo další stát na seznamu✅️, to jsem si nikdy nemyslela, že půjdu do kasina vyhrávat miliony🤩🤩:

No tak proč ne, připraveným štěstí přeje, jde se na věc🤣.
Chvilku před kasinem stojíme a pozorujeme, kdo chodí dovnitř 🤣🤔. Když vidíme, že tam chodí i lidi v šortkách, tak usoudíme, že můžeme taky🤣.
Snad nás nevyvedou ven gorily🙈😅:

Ty jo, to je kasino, nikdy jsem v žádném nebyla, tak jsem trošku nervózní a nevím, jak se chovat🤣🙈. Tak kde máte ty miliony, dejte mi je rovnou všechny, ať nemusím koumat, jak se na těch všech barevných bedničkách hraje🤣:

Je 11h30 a kasino čítá dost účastníků, každý si sedí u své blikací krabičky a doufá, že z ní něco kápne🤣. Chci pořídit pár obrázků, ale nejsem si jistá, zda mohu fotit🙈. Osmělím se a pár fotek pořídím🙏.
Když už se konečně  rozhodneme utratit tady tu nehoráznou sumu peněz😝, tak najednou vidíme, jak se sbíhá ostraha, něco si tajně šušňají do sluchátek, tak se lekneme, že mě viděli, jak fotím, a vezmeme radši roha🤣🙈. Utíkáme bočním vchodem, ten je nejblíž a rychle mizíme zpátky do Kalifornie🤣🤣. Tady budeme určitě v bezpečí, tady pro ten stát máme permit😅🙏.
Nasadíme brýle a rychle se schováme v pivovaru🤣:

Po jednom oroseném bez pěny🙈 se přesuneme zpět do Motelu, kde si dáme obídek, podávají se závitky s mletým hovězím a fazolemi a s rajčátkem🍔:

No a po obídku dostanu super nápad a doufám, že za něj dostanu pochvalu😅🙈. Martínek nemá moc rád nákupy, tak mu navrhnu, že dojdu do super levného obchodu sama, a že on může dělat zatím videa🙏. Nápad je posvěcen👍, takže se poprvé sama v Americe vydávám něco zařídit🙏🙈. To zas bude akce🤣, počkejte si🤣.
Zastávku busu najdu v pohodě✅️, bus za cca 20 minut dorazí, ale radši průběžně o sobě dávám vědět Martínkovi, jak jsem na tom:

Nakonec do Grocery Outletu v pořádku dorazím🤩. Šikovná jsem jako fakt moc👍🙏:

V obchodě jsem ve svém živlu😍, tohle jsou ceny, které se mi dost líbí😍🙏, na tohle já slyším🤣.
Sušené maso tu vyjde na třetinu😳🙏, dobře, není to to „značkové“, ale deset dolarů nebo tři😅😝, to je snad víc než jasné🙏:

Další super položkou je Clif bar, proteinová tyčka, kterou jíme ke svačině🍔. Normálně vyjde na 1.5$, když je to ve větším obchodě ve městě. Když je to ve sportu nebo v menším městě na trailu, tak se cena dokáže vyšplhat i na 3$😳. Tady kupuju kus za 0.5$🤩🤩, mám stejný pocit, jako kdybych vyhrála ten milion🥰🥰.
Dále levně nakoupím i tuňáka, kuře neměli, ale zase máme velký kečup, tak ten tu chuť tuňáka nějak přerazí😄🙏.
Do košíku přihazuju 2 avokáda a oříšky, kaši a džus na snídani a vydávám se „domů“🤩.
Já jsem tak šťastná, jak dobře jsem nakoupila, až skoro poskakuju do kroku🏃‍♂️😁.
Dojdu na zastávku busu a píšu Martínkovi, ať mi zjistí, v kolik mi to jede. Jízdní řády tu neexistují, ale existuje aplikace, která vám HODNĚ ZHRUBA NAZNAČÍ, kdy by bus měl jet🤣🙈. Jo to je Amerika😅.
Martínek mi odepisuje, že „teď někdy“👏, tak na to „teď někdy“ čekám na totálně rozpáleném chodníku🥵. Hicák to je pořádný, tak se rozhodnu jedno z překvapení, které vezu Martínkovi, otevřít🙈.  Nevzala sem si totiž trubka žádnou vodu🥵.
Martínkovi jsem koupila ještě nutelu, čokoládku na chladné večery a jedno Modelo, které má rád😄🥰.
Chvilku váhám, ale pak Modelo otevřu, jinak pojdu vedrem😅🤣. Martínek to jistě pochopí😆🤣.
Nejsem si tady jistá s pitím piva na veřejnosti🤔, tak ho raději po dvou lokách schovám na stranu batohu🙈:

Za chvilku přijíždí bus, tak do něj nastoupím a jsem na sebe pyšná, jak jsem to holka šikovná vše zvládla🤩 a ještě domu přivezu překvapení v podobě sladkostí a tři čtvrtě pivečka🤣.
Najednou bus přibrzdí a zatočí doprava do míst, které neznám😳. Ne že bych se v Tahoe nějak zvlášť vyznala, ale už jsme párkrát sem a tam šli, ale do postranních uliček jsme nezacházeli, protože se tam vyskytují medvědi🙈.
Začínám být trošku nervózní, kam mě to bus veze😳. Píšu Martínkovi, že mě asi řidič unáší někam do háje😫.
Martínek mě uklidňuje, že se jistě za chvíli vrátí na hlavní silnici🙏. No nevrací se ani po dalším a dalším a dalším zabočení různými směry😳😳😫😪.
Co teď? Jedeme někam směrem do hor😳😳😫, běžím za řidičem a říkám mu, ať to otočí, že potřebuju jet k jezeru🤣.
Ten na mě kouká a odpovídá španělsky🙏🙈.
Tak mu ukazuju rukama plavání a šnorchlování🤣, pán kroutí hlavou a ukazuje mi jména zastávek, kam jede🙈. Já vím houby, jak se jmenuje ta moje jménem domov, chci tam ale teď hned😫😫🙏. Koukej mě vrátit k jezeru jako😡😡.
Píšu Martínkovi, že bude muset trail dojít beze mě, že jsem úplně ztracená😫.
Toho napadne, abych mu nasdílela polohu na whatsapu, aby viděl, kam mě to unesli🙈:

Píše mi, že jsem nastoupila do jiného busu🙈, no to vím taky, tak něco udělej proboha🙏🙏. Rychle se dívá na zastávky a bus by mě měl dovézt k obchodu, kde jsme viděli žlutého VW🙏🙏. Rychle se podívám z okna a najednou ho vidím🤩🤩. Nečekám na nic, pověsím se na provaz, kterým se žádá o zastavení, pán řidič pochopí, že tady je asi to místo, kde chci šnorchlovat, zastaví a já vystřelím z busu ven🤣🤣. Jenže v tom spěchu a úlevě zapomenu na to rozdělané pivo v batohu a jak je vedro a já vezmu za batoh, tak vybuchne na celý autobus a všude prská pěnu🤣🤣🙈🙈.
Ty kráso, co teď jako🤣, já mokrá, bus mokrej, ale já tady musím vystoupit, je tu přeci to žluté auto a odtud vím, jak se dostat domů🤣🙏🙏.
Dělám jakože se nic nestalo jakože mi z batohu neteče pěna, to se vám jen zdá, asi jste víc pohulili🤣, a běžím pryč🤣.
Pak už se zorientuju a najdu cestu zpátky domů🙏.
Doma dostanu pochvalu, jak jsem to hezky zvládla, a dobře nakoupila, ale už se nikdy sama nikam nevydám🤣. Nejsem na to stavěná😅🤣🙏.

Doma se trošku zklidním a vydáme se k jezeru, že bysme si třeba zaplavali🤩.
K jezeru sice dojdeme, ale zastaví nás plot a cena za vstup 30$😳😳. Jste spadli z višně na znak ne😅😅, co to je za cenu😳, chtěli jsme si jen smočit nohy🤣
No nic, tohle vám za to nedáme, spolkneme slinu, vyfotíme si jezero přes plot a jdeme si projít centrum a trošku se pokochat civilizací🙂:

Domu dorazíme až v 19h00, najíme se a pak plánujeme cestu na další dny🙏. Cesta nebude jednoduchá, požár, který před námi zuří, trail opravdu hodně zasáhl😪, takže musíme cca 250 mil přeskočit😪.

Tam bysme snad mohli ujít 300 mil, ale pak narazíme na požár další, který se také musí objet…Ale to je ještě za dlouho….