22. DEN: Trail Magic😍, Carson Pass, déšť a South Lake Tahoe; míle 1077.8

2. 8. 2024

Krásné dobré ráno😘, dnešní noc byla klidná tolik, až jsme z toho byli nervózní🤣.
Večer ale, když jsme usínali, tak se k jezeru do lesa kolem nás seběhla asi všechna zvířátka na večerní poradu🙈. Probíral se uplynulý den, vyprávěla si, kdo jakého hikera potkal, který víc smrděl, kdo měl plného a kdo prázdného méďuláka a tak podobně🤣.
Zvuky, které u toho zvířátka vydávala, byly některé až strašidelné🙈. Myslíme si, že tu bylo asi deset druhů ptáčků, nějaký ten jelen, sova taky určitě a pak jsem samozřejmě slyšela i pumu s medvědem a čarodějnici na koštěti🙈.
Ne vážně, sluníčko už zapadlo skoro, bylo tak strašidelně něco mezi dnem a nocí, když najednou se nad námi ozvala čarodějnice letící na koštěti🙈🤣.
Uklidňovala jsem sama sebe, že nás jen kontroluje, jak hezky jsme si postavili stan😆, a že nám nic neudělá🙈.

Jen pro vysvětlení, takzvaná hiker bubble, bublina hikerů, kteří ťapou hřebenovku, je už dávno pryč a soboťáci, ti, co jdou na jih, sem ještě nedorazili…Takže si někdy připadáme, že jsme tu sami a občas prostě trošku vyšiluju🤣🙈.
Protože jsem ale večer byla dost unavená a ze sluníčka spečená, tak jsem celkem rychle usnula a čarodějnici nechala být🤣😅.

Po poradě se ale všechna zvířátka odporoučela a v noci byste slyšeli špendlík spadnout na zem…Takové ticho jsme tu ještě „neslyšeli“🙈😳🤣.

Ráno u jezera bylo celkem teplé, ale zamračené☁️, a ve vzduchu byla cítit voda. Z Garminu víme, že nás má dnes opět dohnat déšť, tak uvidíme, jak to celé proběhne🙏:

Dneska nás také čekají tři celkem prudké stoupáčky, takže v nich by déšť zase tolik nevadil🤣🙈. Někdy jsme, co se týče počasí, trošku nevděční🙈😅, my víme🤣:

Na cestu se vydáváme v 6h45, to je ten čas, kdy hikery kontrolují ty pumy🤣, a po prvních krocích už víme, že dneska se budeme koupat ve vlastním potu🥵. Je sice pod mrakem, ale je neskutečně moc dusno, bouřka je cítit ve vzduchu😰, takže z nás leje od rána:

Asi po 3 km přecházíme silnici vedoucí do civilizace😍, je to hrozně lákavé tam chvilku počkat na projíždějící auto😍, ale jdeme dál. Hned u silnice ale někdo nechal pro nás první trail magic🥰. Zase opět moc děkujeme neznámému andělovi, tohle je zase a opět tolik nádherné, až z toho máme slzy v očích🩷. Já sice nic z dárečků nemohu, ale beru Martínkovi alespoň směs oříšků s čokoládkou🤩. Ta se bude nahoře na jednom z dnešních vrcholů hodit😍:

Na prvním z vrcholů si dáváme sváču a s obavami sledujeme zamračenou oblohu😰. Dle předpovědi má pršet celé odpoledne a i v noci😰. Úplně se nám nechce moknout, ale nedá se nic dělat, i déšť k trailu patří🌧:

Na jedné ze značek, které cestou potkáme, se dozvíme, že jsme procházeli oblastí nazvanou Mokelumne Wilderness🥰. Proč vždycky dají ty značky až když oblast opouštíme🤔, já bych si to úplně jinak užívala, kdybych věděla, že jdu přes Mokelumne🤣. Musím si na signálu najít, co to slovo znamená🤔, snad to nebude žádná strašidelná hrůza🤣 a jestli jo, tak ještěže jsme už pryč🤣🤣🙈:

Jak se pomalu blížíme do Carson Passu a před naše dnešní poslední stoupání, tak cítíme, že oblast už je taková „obydlenější“. Je tu už dost dirt roads, to jsou prašné cesty, které místní využívají k přiblížení se k jezerům a tak podobně:

Vždy když ale kolem takovýchto cest jdeme, tak se necítíme úplně dobře😰. Sjíždí se sem divní lidé, v komentářích na faroutu to občas někdo komentuje, že slyšel výstřely a tak podobně🙏😰.
No a my máme to „štěstí“, že je pátek a zrovna si sem skupinka mladíků vyrazila🙈😰.
Vidíme spoustu jeepů, jak se sem sjíždí, všichni vystupují z aut a mají nějakou poradu😰:

No to je zase něco pro mě, už je úplně slyším, jak se radí, jak si nás rozdělí😫🙈. Začínám trošku vyšilovat, zapínám garmina, nehodlám tu umřít v rukách drogových dealerů😫😫.
Rychle prcháme směrem od nich, trail tak naštěstí směřuje, a já doufám, že je podivná omladina dost líná na to, aby se za námi vydala po svých🙈🙏🙏.
No a jak je naše mysl zaměstnaná civilizačním problémem, tak přestane dávat pozor na cestu, a skoro narazí do medvěda😳🤣🙈.
Martínek jde jako první, najednou slyší hluk jak něco utíká křovím😳😳. Je to medvěd velký jak Brno, Martínek vidí napřeskáčku zadek, hlavu, zadek, hlavu, zadek, jak ta ohromná hora masa skáče přes křoví pryč do bezpečí🙈🙏.
Já medvěda nezahlédnu🙏, jsem zaměstnaná tím, že se snažím vyfotit SPZ těch bouráků🤣🤣, aby v našem telefonu byly případné důkazy🤣.
Po sesbírání důkazů a přesvědčení se, že medvěd odskákal dostatečně daleko🙏, se vydáváme do posledního dnešního stoupání- Carson Pass.
Sluníčko dobře smaží a trail je trošku zarostlý, takže se nejde úplně dobře, ale vysoukáme to tam i s bouřkou v zádech🤣🙈:

V Carsonu jsme po 13 mílích ve 13h00 a pro hikery je tu připravený trail magic od dobrovolnic, které mají na starost info centrum🩷. Hrozně moc vám děkujeme, moc si vážíme toho, co pro hikery děláte🩷:

Vezmeme si colu a sprite a vychutnáváme si ji, jak kdyby byla na světě poslední🙏😍:

Zapíšeme se i zde do registru a pak se rozhodneme…I když já byla rozhodnutá už včera večer🙈🙏- do města zastopujeme už odsud🙏. Přijdeme o cca 15 mil, ale za trest si je nachodíme ve městě🤣🙈, to si společně slibujeme😆🤣.
Ne, já mám trošku krizičku, tak se chci co nejdřív vydrbat a najíst něčeho normálnějšího, než je nudlová polévka🤣🙏🙈.
Druhý důvod, proč chceme z trailu už dnes je ten, že má od 14h00 začít pršet a pršet má až do soboty do odpoledne😰. Takže od dobrovolnic dostáváme značku s nápisem South Lake Tahoe a zkoušíme štěstí🙏🍀:

Bohužel se parkoviště nachází u silnice, kde to auta metou snad 150kou, takže šance, že někdo zastaví, je minimální🙈.
Jediná šance je prosit jednodeňáky, kteří se budou vracet z výletu k Frog Lake.
Stopovat zkoušíme cca 50 minut a nic, během toho se snažíme turistům vecpat do aut, ale nikdo nás nechce🤣🤣. Nedivím se ani, taky bych tenhle hnůj do auta nechtěla🤣🙈.
Dobrovolnice v čele s úžasnou Margie se nám taky snaží sehnat odvoz:

Margie nám dokonce říká, že nás v 16h00, až jí skončí směna, odveze, pokud do té doby nikoho neseženeme😍. Opět neskutečná ochota🙏🙏, tolik si ji vážíme🥰. Tohle je jedna z věcí, která trail dělá trailem, andělé k trailu neodmyslitelně patří🩷🩷🩷😍.
Asi ve 14h00 na parkoviště přijdou dva turisti, jsou to bratři, jak nakonec zjistíme, na které se Martin vrhne s prosbou, zda by nás nevzali do Lake Tahoe.
Jeden z nich tam bydlí a ochotně nás bere😍. Objímáme se s Margie, máváme všem, kteří s námi naše stopování prožívali a vezeme se do civilizace🥰.
Pan řidič je velmi ochotný a odveze nás až do kempu, kde nás jako PCT hikery ubytují zdarma😍😍, zdarma jsou i sprchy, takže se do nich hned vrhneme😍. Jsou sice takové špinavé a teče studená voda, ale to je nám úplně šumák🤣. Ze sprch vychází úplně noví hikeři🤣😍.
Po sprše postavíme stan a jdeme se najíst do meka😍🙏🙏:

V mekáči se jim ale asi rozbila klimoška 🙈, mají tady asi tak dva stupně❄️, takže si nakonec oblečeme péřovky a sedíme tak vedle Amíků, kteří jsou v kraťasech🤣.
Po obědovečeři se spustí opět déšť, takže zalezeme do stanu a ve 20h00 usneme jak mimina🙏🤣.
Spíme klidně až do 22h00, kdy se do kempu začnou stahovat medvědi…🤣🤣🙈🙈: