21. DEN: Jak nám krávy daly za vyučenou🙈, další totální výheň a koupačka v jezeře😍; míle 1064.2

1.8.2024

Dnešní noc byla relativně klidná🙏. Spala jsem celkem dobře na to, že jsem věděla, že tu může být ta velká kočička🙈. Taky abych nespala, když jsem minulou noc vřískala jak na lesy🤣🙈.
Vstáváme ale až v půl 6, nějak jsme v 5h00, kdy zvoní budík, neschopní pohybu🙏.
Když vylezeme ze stanu, tak vidíme takový bílý opar…a je to tu zas😪🙏, požár.. Kouř není nijak velký, takže požár není blízko, ale je to nepříjemné zjištění😪. Kouř i cítíme, tak jsme zvědaví, odkud to sem vítr žene🙏.
Víme od soboťáků, hikeři, kteří jdou na jih, že hoří hodně v Severní Kalifornii i Oregonu😪. Tam míříme🙏. Oni to celé přeskakují, situace je tam velmi špatná😪. Oheň na trailu většinou není, ale kouř trail zasahuje dost a v tom se chodit nedá😰.
My čekáme, až budeme na signálu, abysme zjistili, jaká je situace a dle toho naplánujeme, jak půjdeme my…Požáry jsou tu rok od roku horší😪.
Po snídani tedy jako obvykle vše sbalíme a v 6h45 se vydáváme na trail:

Hiker, který viděl na trailu tu velkou kočičku, taky vycházel v 6h45😅🙈, tak mám oči na šťopkách a otáčím se za každým zvukem a preventivně pořád i za sebe, abych měla přehled🤔🙏. Kdo ví, třeba se tu puma objevuje právě v tuto denní dobu😳🤔. Kočičky mám moc ráda, ale takové ty menší🙏, tuhle v životě potkat nechci🙈.
I když je dnes ten opar, tak je i teplo a to velké, bylo i v noci, a vypadá to, že bude i přes den🥵.
Snažíme se proto ráno jít i rychleji, dokud to počasí dovoluje, odpoledne už to tolik nešlape🙈.
No a při snídani jsme slyšeli cinkat zvonečky😍…Usoudili jsme, že se pod námi pasou kravičky, tak jsme se je ráno vydali pozdravit🤣.
Ani zvířátka jsem nestudovala, stejně jako ne ty horniny, ale vím z Alp, že kravičky jsou zvyklé na lidi a že jim nic neudělají😄🙏:

Takže si k nim zvesela šlapeme, z výšky je vidíme pod sebou, máváme jim😍, jsou černé a roztomilé s těmi velkými zvonci😍:

Usoudíme, že je mají proti pumám a medvědům, taky takový zvoneček přeci mám😅.
Najednou se stádo rozdělí, jakmile nás vidí, půlka se vydá doprava a prchá, co jim kopýtka stačí🏃‍♂️🙈.
Druhá půlka, asi šest kraviček, v čele s mámou krávou, se vydává po cestě, po které jdeme. Chvilku je ženeme před sebou, když v tom se zastaví, utvoří stěnu ze svých mohutných těl, stojí a zlověstně na nás koukají😳😫😳:

Začínám trošku vyšilovat, máma kráva taky, protože začíná frkat a od čumáku jí jde pára😫🙈. No tak to je super😫😫, co teď budeme dělat jako🙈. Martínek se ještě pořád směje, mě už smích přešel😫. To nejsou jako ty krávy u nás doma😳😳, ty naše se ani nehnou, žvýkají si svojí trávu, nechají vás projít a vše proběhne v pohodě🙏.
Tyhle kravičky v útočné pozici nám naznačují něco jiného😳😳. No, bojovat s hůlkama a skládacím nožíkem s nima asi nebudeme, na to se po ránu úplně necítíme😅, ale co máme dělat, když nám zatarasili cestu😳😫.
Vyšiluju jak na lesy, od probuzení se bojím, že nám za krk skočí puma🙈, a teď, že nás na kopyta naberou krávy😅🙈.
Hřebenovko, co takhle si s těma zvířátkama dát už pokoj🤣🙈.
No nedá se svítit, kraví mamina už začíná hrabat kopytem😫😳😳, je na čase zmizet🙏🙏🙏.
Rychle se dáváme na ústup, volíme cestu doleva mimo trail, obejdeme to po louce🙏.
Kravičky stále drží čestnou stráž na trailu😅, ale velmi pozorně nás sledují, abysme si to náhodou nerozmysleli🙏🤣.
Nebojte kravičky, nerozmyslíme, my se vás celkem dost bojíme🤣🙈.
Uf, to by bylo, další nebezpečí překonáno🙏. Raději nám ale ještě několik mil kontroluju záda🙏, aby nám na ně neskočila ani kočička, ani kráva🤣.

Zbytek ranního hikování se nese v poklidné atmosféře🙏 a my se zase můžeme kochat krásnými výhledy😍:

Postupně se ale opět dostáváme do míst, kde do nás sluníčko pere tak, až se nám z toho vedra točí hlava🥵. Snažíme se pít hodně vody, ale vedro je opravdu úmorné🙏:

Ve 12h00 nacházíme u potoka velký kámen, pod který se vejdeme oba dva, tak se rozhodneme si udělat oběd🥰. Vedro sice je pořádné, ale hlad nezastaví🤣.
Na čtvrt metru čtverečním rozbaluju svou obsáhlou kuchyňku a pochvaluju si, asi poprvé v životě, že mám tak krátké nohy😍🙏, krásně se sem díky tomu vejdeme všichni a všechno🙏😍:

Po obědě, který obvykle se vším všudy trvá cca 25 minut🙈, se vydáváme dál. Trail nám teď připravil krásné výhledy na hory, které se nacházejí před naší další metou, před South Lake Tahoe, kam bysme měli dorazit pozítří😍:

Kocháme se tou krásou a říkáme si, že nikde jinde bysme právě teď být nechtěli😍, i když je tu ten příšerný pařák🤣🥵.
Do SLT nám zbývalo ráno něco přes 30 mil. Takže jsme si to rozdělili tak, abysme poslední noc spali cca 10 mil před Lake Tahoe.
Toto město je známé svou velkou aktivitou medvědů, takže je úplně nepotřebujeme v noci hostit🙏. Jídlo máme přesně vypočítané, takže žádné dělení nebude😝.

V 16h00 přicházíme k jezeru, které je teda ve Faroutu nazvané rybník😄, ale nám se zdá být krásné, tak se v něm vykoupeme😍🙏. To je taková paráda odmočit prosolená těla🙏:

Po koupeli si dáme kafíčko, přikusujeme sušenky a užíváme si relaxu😍.
No ale, budu upřímná, mám toho celkem plný brejle🥵. Jsem opravdu unavená a vyčerpaná, vše, co jsem měla navíc, nenávratně v Sieře zmizelo🙈🙏.
Takže dost vyměknu a když se u jezero rybníka objeví jednodeňáci, tak se rozhodnu konat…Chci do města teď hned, chci se hlavně vykoupat🙏, nechutně smrdím a mám opravdu nechutný hlad😫😫.
Zrovna se celí svlékli, zrovna lezou do vody, kašlu na to, zavřu jako oči🤣. Promiňte, haló, já se nedívám, vzpomenu si na hikera, co ztratil svůj batoh, protože byl slepý🙈. Nepojedete náhodou po koupačce do Lake Tahoe?
Bohužel ne, ale pojedeme ráno🙏. Můžeme vás vzít, pokud vám nevadí sedět na korbě🙏.
Na korbě? No jasně že ne, tam se vozíme moc rádi😍.
Poděkuji jim za nabídku a rozloučím se s tím, že se ještě rozmyslíme a případně se k nim ráno vtírneme🤣🙏.

Jenže víte, co se na trailu říká?
Never quit on a bad day…= Nikdy z trailu neodcházej, když máš špatný den🙏.
Takže ráno, když jste vyspalí a odpočatí, tak vše vypadá úplně jinak a vy máte zase motivaci jít dál…
Taky aby ne, když zítra máme potkat druhého medvěda🤣🙏: