20. DEN- neškodný mafián🤣, kouzelný Eagle Creek, zubař a Cascade Locks❤️; míle 2149,5

12. 7. 2023

Dobrá zpráva hned po ránu, mafián to nebyl🤣🙏, ráno se budíme živí, zdraví a se všemi orgány na svém místě 🙈. Jo, jsem plašan, přiznávám, ale opatrnost je důležitá 🙏.

Nakonec jsme oba dva spali velmi dobře, takže budík, který zvoní v 5:15, proklínáme, ale nakonec o čtvrt hoďky dýl se začneme hrabat z postelí…Mexický hiker stále nerozchodil svůj vařič, vypadá to, jakoby odpaloval raketu🙈, takže nakonec slyšíme chroupání brambůrek, protože kaši si uvařit nemůže. Nabízíme mu svůj plyn, ale prý je už plný chipsů, takže s díky odmítá. Ještě spolu probereme dnešní plány a pak se vydáváme každý svým směrem – my na sever, on na jih. On se ale zítra vrátí domů, my si budeme muset ještě chvíli počkat, až dnes dorazíme do Cascade Locks, tak pak už nám bude zbývat JEN Washington a jen 505 mil🤣. Nebudeme ale předbíhat..dnešek nám totiž připravil takovou podívanou, že nás oči přecházely😍.

Po snídani a sbalení všech věcí se vydáváme k jezeru Wahtum Lake, kde odbočíme na alternativu trailu. K tomuto jezeru jsme včera chtěli dojít, ale obávali jsme se sosáků😩. Ráno tam ale potkáváme jednodeňáka, který zrovna snídá a že prý komáři celkem dobrý🙏. Tak snad už jsme se jich nadobro zbavili:

No a proč alternativa? Protože ta nám nabídne takovou podívanou, jakou jsme ještě nikdy neviděli😍, povede nás kolem potoka Eagle Creek, který zde vykouzlil pastvu pro oči ❤️. Ve Faroutu je trošku špatně značená, ale rychle se zorientujeme a vydáváme se do ráje 🥰. Nejdřív ale musíme celkem prudce sestoupit spáleným lesem, který nyní zarůstá křovím, ve kterém se jde dost nešikovně. Občas se z křoví vynoříme a můžeme se nadechnout, když v tom ho uvidíme….!!! Zubař!! To snad není možné 😳😳.

O zubaři jsem se možná jen letmo zmínila, ale nyní je čas před ním smeknout…Tohle je za nás hikerská legenda…Poprvé jsme ho potkali před Fish Lake …Tenkrát si stěžoval na zlomený zub (proto mu říkáme zubař), stalo se mu to, když jedl mandle😥…V plánu měl odjet do Medfordu nechat si jej opravit a vrátit se na trail…Tenkrát jsme si posteskli, že už ho asi nepotkáme 😥. Při sestupu do Mazama Village jsme na sebe znovu narazili, on už měl zuby-TŘI- opravené🙈 a ještě nás dohnal😂😂. Na pohodu, žádný spěch😂, prej dělá běžně 30 mil denně😂, my dali jednou 27,5 a mysleli sme si, že jsou to naše poslední míle v životě😂.

Tenkrát v Mazamě jsme se tedy nadobro rozloučili a že už se fakt asi nepotkáme…a o 200 mil dál, kdy jsme dokonce 146 mil přeskočili, ho najednou svěžího a usměvavého znovu potkáme 🙈🙈. Neskutečné, ten člověk je borec, on sem došel pěšky😳, my se popovezli😂🙈! Je mu asi tak dvakrát tolik než nám a dává nás s prstem v nose👍🙏. Pozdravíme se, prohodíme pár slov, jsme přeci stáří známí, a rozloučíme se, že se uvidíme v Cascade Locks 😂. Jo hochu, až půjdeš zpátky ze severu na jih, tak možná ano😂. Zubař mávne na pozdrav a mizí v houští…Obdivujeme ho ještě hodně dlouho…

Soutěska podél potoka Eagle Creek je úchvatná, nestačíme otáčet hlavou, nestačíme fotit, tohle je jedna z nejhezčích části na trailu❤️:

Dopoledne se jde krásně, je malinko pod mrakem, takže není takové vedro, i když je vlastně příšerný hic🤣🙈, ale jak nesvítí přímé slunce, tak se to dá přežít.

Eagle Creek nám ukazuje celý den neskutečná zákoutí, která jsou tak kouzelná, že se prostě jen mlčky zastavíme a kocháme se tou krásou🥰❤️. Proti nám jde spousta navoněných jednodeňáků, kteří se také přišli nabažit. Občas se někteří zastaví a vyptávají se na trail. Jiné zase zajímá, proč mám tu rolničku, zda jsme tu potkali medvědy🤣, ne, a potkat rozhodně nechceme🤣, ještě to tak, v rolničku hrozně moc věříme, tak se holka koukej snažit a cinkej, co ti síly stačí🤣🙏. Jeden hiker, který nás předbíhá, se dokonce otočí, ukáže na rolničku a řekne: „This is very smart🙏“, tak jsem ráda, že jsme s rolničkou tedy smart🤣🥰.

Kolem poledne dorazíme k nejhezčímu vodopádu celé soutěsky-Tunnel Falls- jsme tu úplně sami, žádní turisté, tak si tu nádheru užíváme sami pro sebe🥰.

K oědu proběhne vyzkoušená klasika a Martin se v jedné z lagun dokonce i vykoupe. Já jsem hroznej zmrzloň, leje ze mě, omdlívám horkem, ale do té ledové vody prostě neskočím🤣, ani mě nehne🤣😛. Dokud ta voda nemá 35 stupňů, tak mě do ní nikdo nedostane🤣🙈🙈.

Po obědě už nám zbývá jen 13 km a v 16:00 jsme po 31 kilometrech v cíli🙏, v městečku Cascade Locks, na hranici Oregonu s Washingtonem😍🥰. Zde se nachází ten slavný Bridge of Gods, Most Bohů, o tomhle místě jsme tak dlouho snili🥰, a my jsme tu… konečně…🙏.

Ano, cítíme trošku smutek, že jsme sem nedošli přes CELÝ Oregon pěšky, ale i tak jsme ušli 460 km a stálo to za to🙏, těšíme se, až ho přejdeme, až budeme ve Washingtonu❤️.

Tento zážitek si ale necháme až na pozítří… Bohužel se mi OPĚT😥😥, potřetí už, vrátila opravdu velká bolest v krku a já už nevím, co dělat víc…ještě dám šanci kloktání vody se solí, to mi dřív hodně pomohlo, a když to nezabere, tak už si musím vzít antibiotika😥. Jsem z toho už úplně vyřízená, sotva polykám, jídlo do sebe sunu s bolestí, takže hubnu víc, než je povoleno😥.

Martin objednává motel v Hood River, asi 20 mil od Cascade Locks, na příští noc, abych se dala trošku do kupy🙏. Navíc si z HR musíme poslat čtyři balíky s jídlem před sebe, takže nás čeká zase spousta úřadování a na to musím být fit🙏.

Večer se ubytováváme ještě ve stanu v kempu u řeky Columbia River, je tu spousta dalších hikerů, a doufáme, že se z té pokoušející se angíny konečně nadobro dostanu🙏.

A na dnešní závěr, a na to moje vyléčení, moje úžasná kamarádka Lucka Křížová, nám složila další básničku, Luci, jsi náš krásný trail angel❤️, děkujeme❤️:

Oregonský Komárov

PCT-íčko naše milé, těžké přinášíš nám chvíle.
Báli jsme se medvědů, že nebude co k obědu,
mnoho potu ve tváři… však dostali nás komáři!
Neuvěřím už té lži, že na velikosti záleží!
Tyhle malé potvory, rády mají hovory.
Druží se a drží krok, snad po celý dlouhý rok.
Neutečeš jim tak snadno a už vůbec není radno,
dát si chvíli oddechu, to hned spustí neplechu,
jsi jejich krevní skupina, chutnáš jim jak malina.
Štípou, koušou, sosají, ani se tím netají.
Štípance mám snad už všude, panika se tady klube …
Statečná však musím býti, i když je mám i na řiti…
To je vážně Komárov, nepomáhá ani Off!
Kéž bych šla pod velkým sítem, polévám se radši Deetem.
100 % to též není, já se snad dám na modlení.
Čelím tomu teroru, jak z Kingova hororu,
zas a znova každý den, plním si tu však svůj sen.
Pár mil zbývá bez mála, jak se měním v komára…