18. DEN- Přejezd k Timberline Lodge, Mt. Hood, a první brod; míle 2109,4

10. 7. 2023

Dnes jsem toho moc nenaspala, i když mám teda naspáno za poslední dny dost, takže bych to tu ani neměla psát 🤣, ale jsem jak vyvoranej čipman🐭.
Budík máme na 4:50😳, příšerný čas, já vím, ale máme toho dnes ještě hodně v plánu😆, včera jsem šla spát chytře až v půlnoci.
Ihned po probuzení hodím další tlamu🙈, nejsem zvyklá na postel, moje postel nyní měří asi půl centimetru😂, takže si včas neuvědomím, že to na zem nějaký kousek je, a už se valím 😂. Martin mi hned vyskakuje poskytnout první pomoc, ale zjišťuje, že jsem jen naprostý nezraněný debil, který zapomněl na to, jak se vstává z postele😆🙈.

Po tak ladném probuzení se pouštím do přípravy snídaně, pěkně tajně v koupelně si bublám s jetboilem a za chvíli servíruju kafíčko, kaši a bagetu. V pokoji je příšerný hic, tak otevíráme dveře a zůstanu, jak opařená. Za dveřmi je mega balík z mekáče😳:

Nechápu, volám Martina, ten taky nechápe, rozhlížíme se kolem, nikde nikdo…tak buď se donášková služba spletla, nebo nám někdo prostě objednal snídani 😂😳. My si tady asi ty hlavy vykroutíme, my to prostě pořád vůbec nechápeme. No ale nechceme udělat nějaké trapné faux pas, tak tam balík necháváme, ale děkujeme, pokud to bylo pro nás, ty někdo jsi opravdu milý a pozorný ❤️.

V půl 7 se vydáváme na autobusovou zastávku, odkud nám jede kouzelný autobus🥰, ten nás má odvézt z komářího pekla🙏.
Řidiče máme dva a svou práci berou velmi vážně, jeden- Béďa- je asi v zácviku a druhý je velký kápo😆, neustále Béďovi říká, co má dělat a kdy má co říct😂, hlavně aby nezapomněl ohlásit čůrací pauzy, ty mě zajímají nejvíc, je mi fuk, v jakém městě budou😂, cesta má trvat dlouhé dvě hodiny a půl🙏.
Usazujeme se v přední části busu, když v tom pro nás přijde kápo a že ať si z báglů, které jsme dali do kufru, vezmeme ty flašky s vodou😳. Nechápeme jaké, jednu s vodou máme u sebe, zbytek jsou prázdné. Prý všechny dovnitř, aby se mu tam nevylily😂, no tak jo, hlavně abysme tu těmi prázdnými flaškami neuďáli potopu teda😂. Bereme všech pět a máme se na sedačky co vejít 😂, ale nechceme si kápa rozhádat, ještě by nás vykázal ven z vozidla🙏.
Kápo je spokojený, tak se může jet🙏. Jede spousta hikerů, kteří mají stejný plán jako my, utéct od komárů.
Z okna pozorujeme hory, které jsme měli přejít- Sestry, MT. Washington, MT. Jefferson a Tříprsťáka Jacka.
Najednou slyšíme kápa, jak napomíná Béďu, že neohlásil čůrání 😂, Béďovi vyskočí krůpěje potu na čele, uvědomí si, že možná bude bez prémií. Je mi ho líto, tak dělám, že já čůrat nechci a na zastávce vyběhnu tajně, prémie jsou prémie😉.
Vyčůraný autobus může jet dál, Béďa se uklidnil, kápo si dělá poznámky….a my dostáváme hlad🤔, no to je pěkný, co když kápo zahlédne drobečky 😭. Dávám tedy Martinovi pod bagetu časopis, který jsem vzala u záchodů, a po očku sleduju kápa, jestli si u našich jmen nedělá černý puntík😂:

Cesta uteče opravdu rychle a v půl 10 už jsme v Government Campu, odkud vezmeme druhý bus, který nás dopraví až k Timberline Lodge:

Martin jde vyzkoušet toalety a já prý ať hlídám🙏. No ok, hemží se to tu dobrými výjevy 🤣, stojím vedle nějakého minibusu a větřím travku, no nedivím se, tu tady hulí koukám, krom těch dětí támhle, úplně všichni. Najednou se otevřou dveře toho minibusu, vyvalí se dým a nejdřív vyjdou ASI🙏 ořechové tyčky a pak zhulený týpek, který mi tyčky podává, že to je dárek 😂. Slušně poděkuju, trávovo-ořechové tyčinky nepotřebuju 🤣, týpek se naštěstí neurazí a do jedné se s chutí zakousne😃. Je to od něj milé, o tom žádná, poděkuju ještě jednou a odtáhnu oba dva bágly na větrné místo, abysme vyčichli🤣🙏.
Bus k TL je tu během chvilky a vyváží nás k trailu:

Timberline nás doslova uchvátí😍, tohle místo je opravdu kouzelné 🥰. Natáčel se tu i slavný horor The Shining s Jackem Nicholsnem. Procházíme si přízemí i první patro budovy a mlčky obdivujeme tu krásu…

Toto místo je pro hikery velmi oblíbené, podává se tu totiž snídaně all you can eat, my si ji ale dnes nezasloužíme, tři dny flákání, žádný all you can eat🤣. Sedáme si aspoň na terasu a kocháme se velikánem…horou MT. Hood❤️:

Ve 13:00 se ale musíme konečně dát do práce, musíme se zase rozpohybovat, angína je snad zažehnána🙏, tak se jde na věc… Čekáme taky, kdy to přijde, kdy se na nás slítnou….ale zatím to vypadá, že se drží zpátky🤣, varuji vás, vy prťavé okřídlené potvory, ani to nezkoušejte!!😡.
Ujdeme ale asi jen dvě míle a dostáváme hlad🤣. Bože, tak zase bágly dolů a vše vyndat🙈. Dnes se podává kaše s hořčicí🤣, a s tuňákem samozřejmě 🥰:

Posilněni se vydáváme ujít alespoň 10 mil, cesta odsejpá, jde se krásně, nohy doslova letí😍 a my se kocháme Paradise Parkem:

Těsně před kempovištěm si střihneme první opravdový brod, proud je celkem silný, tak jdu raději v botách a jsem ráda, že mám hůlky, díky kterým nezahučím do vody🙏. Martin boty sundavá, ale uznává, že to moc bezpečné nebylo:

Místo pro stan nacházíme v půl 6, k véče se podává klobáska se zbytkem chleba a hořčicí a my se těšíme do postele. Moc jsme toho s pozdním startem neušli, ale za nás je každá míle dobrá 🥰🙏: