15. DEN: první medvěd😳😳🙈, dobrý skutek🥰, Benson Pass a zase dvacka🙏; míle 969.5

26. 7. 2024

Noc na kempovišti se spoustou hikerů byla celkem klidná🙏. Stan, který jsme přesunuli od zachodů, se sice ocitl na místě vedle rodinky s malým miminkem😳, nechápeme, že sem jdou s tak malým děťátkem, ale ok, snad nebude v noci moc brečet🙈. Brečelo🤦‍♀️. Taky aby ne, taky bych tady brečela, kdyby mi bylo půl roku🤦‍♀️🤦‍♀️🙏. Někdy tu brečím i ve skoro 40ti🤣🙈.
Ráno se ven vyhrabeme až v půl šestý, únava je znát🤔. Ostatní proběhne dle již zajetého scénáře s jediným rozdílem- můžeme si tady dojít kulturně na záchod😅🙏.
Je to takovej ten šlapací, tak jsme zvědaví, jak ty naše poklady zpracuje🤣. Trávení tu máme vzhledem k podivné stravě také podivné🤣. Navíc nápis na wc zní jasně- na malou ano, na velkou jen malé množství🙈🤦‍♀️. Jak se tohle odměřuje, nevíte?🤣
V 7h00 vyrážíme vstříc novému dni😍 a těšíme, co nám nadělí😍.
Kemp ještě spí, tak máme krásné vodopády a východ sluníčka jen pro sebe🩷:

Stupáme nad kemp a vidíme spoustu stanů, které byly postaveny ještě nad námi, ani jsme nevěděli, že je ten kemp tak velký😳.
Na prvním vrcholu dne si sundaváme Montane trika, ty nosíme po ránu, když je ještě chladno a máme je moc rádi, protože nikdy nesmrdí🙏🙏🤣. Také si oblékáme kraťasy a tušíme zase teplý den😍:

Za chvíli ale vycházíme do lesa, který je ve Faroutu nazvaný Cold Valley, chladné údolí, tak trošku litujeme, že jsme se svlékli🙈, je tu zima jak v mrazáku🤣🤦‍♀️. Kdybychom věděli, co nás za chvíli zahřeje🙈🙈.
Les je nejen chladný, ale i temný, ranní sluníčko se sem ještě nemělo šanci dostat, tak mi Martínek řekne, ať raději vyndám rolničku🙏.
Chvilku rolničkuju, když v tom se Martínek, který jde přede mnou, zastaví, já do něho skoro nabourám, když v tom to vidím taky😳😳😳😳😳, NO DO HÁJE!!!!

MEDVĚD, OHROMNEJ, HNĚDEJ A SNÍDÁ😳😳. Je asi metr od nás, doluje starý pařez a vůbec se nás nebojí😫😳. Jak se ale zastavím a přestanu rolničkovat, asi, si nás medvěd všimne a podívá se na nás😫😫😫:

Pak následuje: okamžitě se na místě po….🙈 a pak zařazujeme zpátečku. Snažíme se být neviditelní, my tady medvěde totiž vůbec nejsme 🙏🙏🙈🙈🙈, a jdeme pomalu zpět…Když jsme dostatečně daleko, tak začnu totálně vyšilovat😫😫.

JÁ CHCI DOMU!! Teď hned mi zavolej helikoptéru na Kyje🙏🙏🙏.
V totální histerii se ptám Martínka, co budeme dělat😫🙈🙈. Ten mi odpoví, že netuší, na jak dlouho to tam ten medvěd s tím pařezem má v plánu🙏🤷‍♀️🤣.
No tak jo, budeme čekat, až se medvěd nasnídá, doufám, že nám dá znamení, abysme tu nevyseděli ďůlek🤣.
Chvíli koumáme, co teda dělat🤔, kdyby šel jen tak kolem, tak asi nic neřešíme, ale když papinká snídani🤔, to ho nechceme moc rozlobit🙈.
Takže se rozhodneme začít dělat hluk, aby si pařez s červíčkama odnesl někam stranou🙏🙈.

Martínek sepne na karabinu naše hrnečky a začne s nima cinkat o sebe🙏. Já začnu medvědovi hodně nahlas domlouvat, aby šel o kousek dál, že jen v klidu projdeme a pak zas může pokračovat v hodování🍔🍟.
Divadlo takhle hrajeme asi 20 minut a pak se rozhodneme to risknout a jít se podívat, jak je s tím pařezem na tom🙈😳.
Pomaloučku se blížíme k místu, kde jsme ho viděli, nejsme si úplně jistí, kde to teda bylo🙏, Martínek pořád klepe hrnečkana o sebe, až nakonec projdeme asi kilometr a medvěda už nevidíme🙏.
No srdce mám až v kalhotách, takový strach jsem dlouho neměla😫. Byl to pořádný macek🙏.
Pak se trošku zklidníme, Martínek se mnou musí pořádně zatřást, aby mi znovu naskočilo srdce🙏, a pak se vydáváme dál a doufáme, že tenhle medvěd byl letos první a poslední🙏🙏.

Když se propleteme tím hrůzostrašným lesem plným medvědů, tak se dostáváme do hezkého údolí, které je krásně zelené a plné sluníčka☀️. Uklidňuju se úplně🙏 a začínám si užívat další krásný den🤩:

A jak si tak pochodujeme, tak najednou vidím na zemi zelený nepromokavý pytel a v něm stan😳😳. No to je teda nadělení, ten musel někomu vypadnout🤷‍♀️.
Zahrajeme si na detektivy a dáváme poradu, komu asi tak vypadl, a zda ho vzít s sebou🤷‍♀️. Kdyby vypadl někomu, kdo šel proti nám, tak ho od majitele odneseme🤔, pokud ale vypadl někomu před námi, tak mu ho můžeme předat🙏.
Není to jednoduché rozhodnutí, ale máme dvě, dle našeho názoru, jednoznačné indicie🙏:

• pytel je suchý, takže tu neleží dlouho, to znamená, že musel někomu vypadnout dnes, tráva kolem je takto ráno úplně mokrá
• proti nám šli dnes 4 hikeři, a byli to páry, toto je stan pro jednoho

Takže doufáme, že naše detektivní uvažování je správné🙏, stan bereme s sebou a doufáme, že najdeme majitele🙏🙏:

Jdeme asi 2.5 míle, tzn. 4 km, když v tom proti nám peláší postarší chlapík, bez batohu, jen s hůlkami a doklady, oči navrh hlavy😰. Zastavujeme ho a ptáme se, zda něco nehledá🙂, STAN!! Nechceme ho déle trápit, Martin se otáčí stranou batohu, kde nese jeho stan, a pán má v očích slzy🥰. Děkuje nám milionkrát a my jsme šťastní, že jsme mu pomohli stan najít🥰.

Náš dnešní cíl je 20 mil, Benson Pass a jezero Smedberg Lake, kde chceme spát🥱.
Tak tedy hurá do toho🏃‍♂️.
Průsmyk nám dnes vychází až na odpoledne, takže je to masakr to tam vysoukat🙈. Máme co dělat, aby nám neodpadly nohy🤣.
Bohužel do průsmyku stoupáme kaňonem, který předvčerejší bouřka totálně spláchla😰.
To je neskutečná spoušť😰, vidíme i mrtvá zvířátka, která nestačila utéct😰.
Vůbec si nedokážeme představit tu během bouřky být🙏, trail úplně zmizel😰😪, voda sahala v některých místech do dvou metrů až😰🙏. Jestli tu byli hikeři, což je jisté, že byli😪, tak museli vylézt hodně vysoko na kameny, aby je to nespláchlo😪🙏:

V průsmyku jsme v 18h00, úplně vysílení🙈. Dáváme si tortily a preclíky, abysme k jezeru vůbec došli🙏:

Máme to asi ještě 4 km, takže po sváče ještě pokračujeme🏃‍♂️:

U jezera jsme v 19h00, všude spousta stanů, ale místečko najdeme🙏.
Rychle si vaříme nudle, samotné, na víc nemáme chuť 😪, a v půl 9 zalézáme do tepla🙏 a doufáme, že už se nikdy žádný medvěd konat nebude🙏🙏🙈.
Dneska dvacka padla, tak jsme moc rádi, že to ještě dokážeme😄🩷😍.