15. DEN- HAMBURGER🤣, 4 lidi a 2 psi, fouňové spí v kempu🤣, celkem 143 mil

Tak jsem to zakřikla🤣. Jo nejdříve se ale chci všem omluvit za hrubku ve slově vyli🙈, asi už se mi z mozku stává kaktus🤣. Omlouvám se i za všechny chyby budoucí, kdyžtak mě prosím upozorněte do soukromých zpráv🤣, ať na to moc veřejně neupozorňujeme🤣.

Tak a jak to dnes probíhalo… V noci opět děsně foukalo, a kolem stanu se nám něco páslo, snad jen srnečka🙏, stejně jsme ale spali dost trhaně🙈. Byli jsme zase připraveni bránit naše půlroční obydlí👍🙏. Ráno jsme nemuseli spěchat, chtěli jsme dojít do Paradise Valley Café na….HAMBURGER (konec je zdravým salátům😪🙏🤣). Ty se ale podávají až v 11h00. Takže jsme vstali do mlhy a neskutečné zimy po 7h30, a rychle uvařili snídani:

Pobalili jsme a nejdříve z kopce si to štrádovali k restauraci😍. Po 6 dnech jídlo- „normální jídlo“😍. Cestou jsme se stihli i kochat a dokonce se i vyjasnilo:

Po cca 5 mílých jsme dorazili k mezi PCT hikery oblíbené restauraci, usedli jsme a zrada…v neděli se hamburgery podávají až ve 12h00😳😳, jakože cože? No tak jo, my si na něj teda moc rádi počkáme🤣.Martin to nevydrží a objednává si snídani🙂, to já teda odolávám a na ten hambáč hladově čekám🤣:

PVC (Paradise Valley Cafe) se využívá jako ressuply stanice (zásobovací), hikeři si sem posílají nesmeky, cepíny a jídlo na další část trailu. My jsme si poslali nesmeky do Idyllwild, kam musíme dnes dostopovat. Cepín nekupujeme, doufáme, že sněžná pole přejdeme jen s nesmeky a hůlkami🙏. Nicméně balíků je tu habakuk:

Jakmile nastane poledne, tak to začne frčet😍😍, stůl se jménem „Martin“ dostává svou hlavní objednávku😍:

Plni energie se asi ve 13h00 vydáváme stopovat do města. Po zkušenosti z Julianu očekáváme zástup aut, která stojí a smraďochy🤣. Ale pozor, tady je jiná situace, celé dvě hodiny nám nikdo nezastaví😪. Usmívám se na všechny strany, pak si uvědomím, že mám mastné vlasy, nasadím tedy čepici a stejně nic😪. Začínáme se obávat, že tu budeme muset postavit stan, což by nám dost narušilo plány. Za cca 5 dní se tu očekává sněhová bouře a to na hoře St. Jacinto rozhodně být nesmíme. Bude tam mínus 13 stupňů. Začínáme obvolávat trail angely (lidi, kteří z dobré vůle pomáhají hikerům, většinou už dlouhý trail šli, a tak vědí, jak je toto důležité🙏). Nakonec jednoho najdeme, ale mezitím nám odvoz nabídne velmi příjemná dáma se dvěma pejsky, kteří mají svá čestná místečka, takže se musíme přizpůsobit🤣:

Asi v 16h00 vystupujeme u kempu v nádherném městečku Idyllwild:

Rychle postavíme stan a jdeme na nákup na dalších 8 dní. Cestou potkáváme kamarády, Ellie aka Quicklady, Torstena a Alison, bylo to úžasné setkání, mysleli jsme, že nám utekli. Probíráme blížící se sněhovou bouři a Ellie s Torstenem po delší úvaze vyjdou raději stejně jako my, zítra, po obstarání praní prádla a pošty. To jsou oni, úžasní lidé😍:

U stanu ještě do tmy probíráme jídlo a zásobovací strategii, dáváme sprchu, tentokrát nám funguje🙏😍, i když jen pět minut, ale nohy vydrbat stačíme👍 a uléháme nezvykle v 21h00😳. Zítra nás čeká naročný den, hlavně doufáme, že chytneme stopa zpět na trail🙏 a ujdeme alespoň 10 mil. Následující část trailu je dost náročná, tak nám držte pěsti, ať nás nesmeky na sněhu udrží🙏.

A kdybyste se divili, kde je dnešní pivečko…tak hlavně nenápadně🤣: