13. DEN- úplný Jurský park, už plníme mílové plány a jakým to mluvíme jazykem🤣, celkem 132 mil

Ráno nás z naprostého kómatu budí skoroprávnička Hana, která startuje v 6h30😳. To je teprve náš budíček🙈, spíme tu kolem 11 hodin🤣. Ale co, jsme přeci na dovolené, ne?🤣 Už večer, když se šlo naposledy čůrat před spaním, v noci raději nechodíme, potuluje se tu prý puma😳🙏 ( mamko neboj se hlavně🙂), jsme viděli, že padá mlha, ráno jsme tudíž měli mokré úplně vše. Ale ta mlha se ráno proměnila v naprosto pohádkovou podívanou, pod námi byl takový Jurský park😍:

Vyrážíme, skoro stejně jako Hana🤣, v 8h00🤣 a dnes nás čeká naprostý záhul, celý den do kopce, a navíc cca 10 mil bez vody. Naštěstí příjemně fouká, takže to není tak hrozné. A s nedostatkem vody jsme počítali, takže snad vydržíme🙏. Cestou si plánujeme, že si koupíme ve městě nutelu, ale nechce se nám tahat ve skle, tak to skladování budeme muset ještě pokoumat🤔. V ziplocku asi nevydrží🤣. Vlastně se poslední dny o jídle bavíme celkem často, už i cítíme, že máme větší hlad, přidáváme během dne jídla. A stávající jídla vylepšujeme, čím se namane🤩. Do tortily s tuňákem přidáváme teď například ještě hořčici, to ne úplně kvůli kaloriím, ale kvůli jiné chuti.

Kolem 12h00 přicházíme ke zdroji vody, kde chtě nechtě musíme nějak vodu nabrat🤣. Je to taková díra v zemi vyskládaná kameny a je plná listí. Nechceme si zanést filtr, tak hledáme, čím bychom ji předfiltrovali. A!!🤔, ty máš ale hezky zpocenou kšiltovku, ta voda přes ní bude mít určitě lepší chuť🤣🙈:

Rovnou si tu s tou zpocenou vodou dáme i oběd, ať se pak nemusíme zdržovat a posilněni se vydáváme skrze písečné duny dál, to je zase podívaná😍:

To už to peče zase fest, a tak jsme rádi, že přicházíme k známemu místu PCT hikerů- Mike’s place. Dle FarOutu bychom se tu ale neměli zdržovat přes noc, prý to už není, co to bývalo, schází se tu divní lidé…No, toto tvrzení druhý den vyvrací jeden hiker, který tam noc strávil a vše bylo v pohodě. Takže asi nevěř všemu, co slyšíš🙂. My si tu nafiltrovali dost vody, abychom s ní vydrželi až do rána. Potkali jsme našeho známého-Ludu, který nás udivuje tím, že se válí pokaždé, co to jde, na zemi. Jako my si taky sedneme na zem, ale tohle je fakt moc🤣, a jak se tak převalí na druhý bok, tak se nás optá: Jakým to mluvíte jazykem gyus? Máte jako svůj? No tak trochu máme, říkáme mu čeština🤣, ale chápeme, že pro Američana je naše malá zemička opravdu maličká…

Po krátké pauze, i když to filtrování vody zabere vždy aspoň půl hodiny, pokračujeme ve šlapání. A jak si tak vesele vetřík pofukuje, tak si taky už dost smrdíme, merino nemerino🤣🙈, koupali jsme se naposledy v pondělí ráno, myslíme🤣, my ani mnohdy nevíme, co je za den🤣. Už by to ale sprchu chtělo, vlhčené ubrousky jsou sice moc fajn, ale zbaví vás jen špíny🙈.

Dneska svůj denní limit splníme, po cca 24km přicházíme na perfektní místo a již sehraně stavíme stan a vaříme večeři. Dnes jsme vyzkoušeli nový druh a to vám byl…..fujtajbl🤣. Nastavili jsme tu rajčatovou směs ještě ramen nudlema, ale ani to nepomohlo🤣:

Klasika, půl osmá, my zývneme, zuby, čepice na hlavu a už se vrtáme do spacáku😍: