12. DEN: Zpátky na trailu, musíme si zase zvyknout🙏🤣, Red’s Meadow; míle 916.1

23. 7. 2024

Zero day je hrozně super, ale na to nicnedělání si hodně rychle zvyknete🤣. Batohy totiž odhodíte do nejvzdálenějšího rohu a nechcete je už nikdy vidět😆.
No ale pak přijde den, kdy je zase musíte napakovat, takže se dnes budíme v půl 8 s tím, že je z těch rohů musíme chtě nechtě vyhrabat😫😫, oprášit z nich prach a pustit se zase do práce🙏.
Nejdříve si v posteli dáme snídani- jogurt a ovoce, pak si uvaříme kafíčko, dáme první sprchu a začneme se připravovat na další úsek🥰.
Jako první projíždím peněženku, abych vyhodila účtenky a víte, co se stane?? Já najdu STO DOLARŮ😍😍. Mám tak ohromnou radost, až to nejde popsat😍. To je pět burgerů😍. Bankovka byla asi z loňska zastrčená v tajné kapsičce🤩🤩:

Příprava na další úsek začla perfektně, že ano?😍. Bylo by fajn to takhle mít pokaždé🤣.
V tomto úseku bychom měli už vstoupit do Yosemit, tak se na něj moc těšíme🤩.
Bágly jsou zase nařachané k prasknutí, nejvíce místa mi v něm nově zabírá půl kilový kečup🙈, co bych ale neudělala pro to, abych konečně mohla něco pozřít bez toho, aniž by se mi zvedal žaludek🤢. Na kečup teď vsázím všechny své dolary, co mám v hotovosti u sebe🙏🤣. A jestli prohraju, tak budu hodně smutná😰.

V 10h00 se z pokoje č.224 vyvalí stěhováci😅🙈. Děláme jakože stěhujeme celý hotel přes ulici, lidi se za námi otáčejí, nabízejí odvoz, ale to my nepotřebujeme🙏, jsme přeci namakanci, těch 150 kilo na zádech je pro nás úplná pohoda🤣:

Došoupeme naše trakaře s hotelovým nábytkem na zastávku busu, odkud se popovezeme o stanici dál🤣. Jo to bude dobrá hra, můžeme jezdit po městě busem😁😁, vždyť nikam chodit nemusíme😅.
Bus nás vyhodí o pár set metrů dál a my čekáme na druhý, který nás doveze k Horseshoe Lake, odkud se už vydáme po svých😍.
Cestu busem si užíváme, je to na dlouho naposled, co si povozíme zadničky🙏:

U Horseshoe Lake jsme v 11h00 a vydáváme se do Mammoth Pass a pak do Red’s Meadow.
No řeknu vám, to je masakr s tímhle matrošem na zádech🙈. To nejde, nohy se nechtějí hýbat, přemlouváme je, slibujeme jim nové ponožky,  boty, pedikúru, ale ony nám nevěří😫😅.
Nedá se nic dělat holky, to dáte, i my to musíme dát🤣🙏:

U Red‘ s Meadow jsme po půl 1, cesta k tomuto rezortu nebyla moc pěkná, šli jsme spáleništěm, ďobali nás komáři a bylo nepředstavitelné vedro😁🙈. Na konci nás ale čekalo pivko a to v tom vedru fakt bodlo🙏🥰:

Dojíme tu i jídlo z města, malinko ten náš vozový park odlehčíme a vydáváme se napojit na PCT🤩:

A jak si tak pochodujeme, tak…no…kdo to uhádne?😅 BOUŘKA! A ne jedna, ani dvě, ale zase celý zástup🙈.
Tak jo, pojďte holky do nás, jak hodně dneska zmokneme?🙏:

Chvilku jim unikáme, ale stejně nás doženou🙈:

Poslední 3 míle na vyhlídnuté kempoviště tedy jdeme v dešti, ale zvládáme to statečně👍👏:

Musíme se taky pochválit, ať nás to trošku namotivuje😍, že jo🤣.
Na kempovišti, kde stojí auta jednodeňáků, jsme v půl 6 a protože tu jsou i záchody a popelnice, tak se rozhodneme tu zůstat a ráno vysypeme odpadky aspoň🙏. Jak málo stačí ke spokojenosti, když nemusíte tahat o papírek z kaše navíc🙏👏.
K večeři dojíme bagetku a šunku z města, já si na to leju kečup a moc si pochutnám😍, konečně🙏.
Uléháme do peřinek v 19h00 a doufáme, že ty koně, vedle kterých dnes spíme, nebudou v noci vydávat moc zvuků🙏🙈. Kdybysme jen tušili🤣🙈.