11. DEN- noví domácí mazlíčci, Summit Lake a Diamond Peak Wilderness; míle 1899

3. 7. 2023

Budíček, který máme nastavený na 5:15, okamžitě po zazvonění přeřizuju o další půl hoďku a během té doby se snažím zprovoznit své bolavé nohy. Prsty na nohou mi někdo v noci musel vyměnit, ty nemohou být moje🙈. Ani po půl hodině bolest nepřestává, tak se radši pouštím do další operace. Teď je na řadě druhá noha🙈, tentokrát ale nacházím jehlu🙏, tak je propíchnutí puchýře, zase na patě 🤔, rychlé a bezbolestné🙏.

Po operaci omyju řezací nástroje a jdu kuchtit snídani. Spíme u vody, takže je kaše jasná 😍 a s kávičkou😍. Venku se zase ale shromažďuje náš početný osobní doprovod, který mi jich pár na uvítanou nandá 🙈, takže rychle zalézám i se snídaní k spícímu vrchnímu včelaři 🤣:

Ten ze mě moc nadšený není🤣🙈, tak mu kaši doslova vnucuji, to sníš, ti říkám 🤣🤣, nacpe ji do sebe pod tlakem a začínáme se balit🥳🥳.

Už jsem vám říkala, že jsem úchyl na úklid?🤣 Takže balení báglů hrozně miluju, každá věc má své přesně dané místečko, to samé platí i večer, když se zase zabydlujeme, ani o kapsičku vedle🤣. Blbý je, že jak ujídáme z méďuláků, tak se v nich uvolňuje místo, a my tam tudíž dáváme jiné věci, abychom si i zmenšovali bágly. A to je něco na mě, když nevím, kde se pak co nachází 🤣. Toť k mé úchylce🤣 a jde se hikovat.

Ještě těsně před tím, než se vydáme na cestu, u nás zastavuje hikerka, obsypaná komárama, zda nemáme Deet (sprej proti komárům), jasně že máme, děkuje nám tisíckrát a začíná ho na sebe rozprašovat v takovém množství, až už se chystám po něm skočit a zachránit aspoň malinko pro nás 🙏🙏, teda jako rádi pomůžeme, ale zas všeho s mírou 🤔. Vrací nám té zázračné tekutiny po dně a prý že jsme ji zachránili život, no holka, sem zvědavá, kdy ho ty zachráníš nám, když si na sebe vylila naši dvoudenní zásobu 😥. No nic, nedá se svítit, máme s sebou ještě jeden přírodní, ten nikomu nedáme ale ani za milion🤣🙏.

Za každým z nás se okamžitě zařazuje okřídlený doprovod a mě napadne spásná myšlenka – když si nás tolik oblíbili, tak si je ochočíme a v takovém počtu dokážou určitě nést i naše bágly🙏, jo to budu celé dopoledne dělat, ochočovat si své nové domácí mazlíčky 😍.

Ráno si pěkně střihneme 8 km stoupání, až z nás leje, trika už máme plná map ze soli, ale to k takovému trailu patří 😉. Mazlíčci ale naše tempo nestíhají, tak se z původní sestavy postupně stává sestava nová 🙈, to bych mohla ochočovat do aleluja, kašlu na to, stejně mi nepřišlo, že by spolupracovali, zajímá je jen jedno😡😡.

Po úprku do kopce se dočkáme prvních dnešních výhledů a zase se kocháme 😍:

Ve 12:00 máme v nohách 19km a přicházíme ke krásnému jezeru Summit Lake- přejmenovávám ho ale hned na Největší komáří jezero na světě🙈, to se prostě nedá, odkud se pořád ten protivnej hmyz bere🤔😡. Martin je ale statečný, rychle se svléká a skáče mezi komáry 🤣🙈, já si jen ladně smočím prstíčky, aby se neřeklo 🤣.

Když ale popojdeme kousek dál, tak nacházíme místo, kde jich tolik není🙏a vaříme náš již klasický oběd. Ten v nás jen zahučí a jdeme ukrajovat dál🏃.

Opět nás čeká asi 10 km stoupání skrze Diamond Peak Wilderness a jdeme kolem krásných (a komářích 😭🙈) jezírek, tak fotím, jak divá:

Když vystoupáme na vrchol dne, tak se zase nestačíme kochat😍, Oregone, ty překvapuješ😍. Vidíme i to, co jsme už přešli, dělá to bez pár kilometrů rovných 300😳😳, ty jo, to to odsejpá🥰🙏:

Posledních pár mil už jdeme hodně vysoko, podcházíme nádhernou horu Diamond Peak😍, a tak přichází na řadu sníh 🤣🙏, to jsme ještě dnes neměli, sem s ním 🤣. Pěkně si před spaním umýt nohy, to jsme moc chtěli 🤣: