10. DEN- káva do postele a pak zase hurá bágl na záda😍, kaktusové království, celkem 91 mil

Ráno se nám samozřejmě vůbec nechce vstávat, postel je postel😍, objednávám si kávu do postele, pak druhou a v 8h00 s nesouhlasným bručením tedy vylézám a začneme se připravovat na cestu…Venku je ještě pod mrakem, ale během dne se má počasí začít zlepšovat…Dáváme ještě sprchu, pak druhou, abychom se osprchovali do zásoby😍, jakoby to za půl hodiny nebylo úplně jedno😂, a v půl 11 se vydáváme na stopa do Julianu. Včera jsme šli sice pěšky, ale dnes už nechceme ztrácet čas, abychom se co nejdříve napojili na PCT tam, kde jsme před dvěma dny skončili…Obáváme se, že nám v tuto dobu nikdo nezastaví a ani se nenadějem a už si to pěkně frčíme v autě paní šéfkuchařky směr Julian😀. Paní nám nabízí i odpolední odvoz do Scissors Crossing, ale to doufáme, že už budeme na trailu🙂. Paní řidička tak nadšeně vypráví o své práci, že si začínáme pohrávat s myšlenkou, že bychom si dali druhou snídani😀. Naštěstí jsme rozumní a dohodneme se, že dva hamburgery za dva dny by byly už opravdu moc🙈.
V Julianu ještě dokoupíme drobnosti k jídlu a znovu stopujeme, zase se ani nenadějem a už se vezeme v autě sympatického mladíka od námořní pěchoty😊. Tady je to stopování úplná hračka😀.

Ve 12h00 jdeme na to, rádi bychom dohnali dvoudenní ztrátu, tak šup hůlky do ruky a makáme, makáme😊. Hned u začátku trailu někdo nechal vodu, toto nás nepřestává udivovat❤️… Tak žádný zdržování a hned si to stoupáme pěkně do kopce a nestačíme se divit, kde jsme se to ocitli- v kaktusové zahradě😍:

Najednou ale ucítíme marihuanu a zbystříme… Není to poprvé, ale tady ji cítíme opravdu intenzivně🧐. To je poznávací znamení pro jedovatý keř-poodle bush, který jsme sice viděli na obrázku, ale úplně si nejsme jistí, zda bychom ho poznali. Pro jistotu se tedy vyhýbáme tomuto😅😅:

Jak jsme dnes začali až déle, tak chceme šlapat co nejdéle, ale kolem 17h00 už toho máme plné brýle. Počasí je stále ovlivněno studenou frontou a vítr s námi lomcuje, že se někdy musíme zapírat o skálu😳, tentokrát nám ani naše armary na zádech moc nepomáhají🤣🙈. Ale ty výhledy stojí za tu námahu:

V 19h00 docházíme konečně na místo, kde se nachází voda a rychle stavíme stan.

K večeři nám naservíruji ramen nudle ( už nám tak trošku lezou krkem🤣) a jdeme spát… v nohách dnes od 12h00 máme 25 km. Nadcházející noc si pro nás zase připravila něco výživného…🙈.