
10. DEN: Duck Pass a konečně postel, sprcha, burger a pivo
; míle stejná

21. 7. 2024
Zvyk je železná košile, vstáváme zase v 5h00, ještě je tedy tma, ale člověk si nesmí nic moc připouštět, to nic je myšleno jako medvědy a jiné brontosaury.
Dneska je ale speciální den🩷, moje maminka slaví krásné kulaté narozeniny🩷. Po prvních slunečních paprscích jí posílám obejmutí a pohlazení🩷.
Vše nejlepší k narozeninám, maminko moje, těším se, až tě obejmu a popřeju osobně🩷. Trošku si u tohoto přáníčka pobrečím, ale vím, že brzy se se svou milovanou rodinkou zase shledám
🩷.
No a pak se jako obvykle nahlas ohlásím, že jdu ven čůrat, ať se méďa odporoučí. Cestou zpět přináším naše děti a společně ukuchtíme snídani
.
Martínek mezitím pobalí karimatky a spacáky, abysme to po snídani jen naházeli do báglů a vyrazili.
Vyrážíme zase před půl sedmou a dneska s jinými pocity, my totiž dnes dorazíme po 8 a půl dni do města. My se vykoupeme
a najíme pořádně
:

S touto vidinou to jde úplně samo, volíme alternativu trailu, kterou nám doporučili hikeři, kteří spali dnes vedle nás.
Jezero Duck Lake, které se nachází nad námi je prý úchvatné a na to my slyšíme
.
Ranní stoupání není tak prudké a když nepeče sluníčko, tak se šlape krásně.
Za půl hodinky jsme u zmíněného jezera a jsme svědky vycházejícího sluníčka zpoza hor, ticha a naprosté svobody. Pro tohle tu jsme, pro tuhle nádheru
:







Nahoře v průsmyku chytáme po dlouhé době signál a objednáváme si v Mammoth Lakes hotel na dva dny, cena teda připomíná drahotu
, ale co, jsme tu přeci na dovolené
.
Také o sobě dáváme vědět rodinám a za chvíli frčíme z kopce, nožky nás předbíhají, jak ty se těší na tu vanu, až je musíme napomínat, aby se trošku zklidnily, jinak si ještě způsobí nějaké zranění
.
U jezera, které je doslova obsypáno jednodeňáky, karavany i stany, jsme v 10h30 a vydáváme se najít zastávku autobusu, který nás odveze do civilizce:



V buse se s námi dává do řeči Američan, který se jednak vyptává na PCT🩷, a druhak nám doporučuje na jídlo a pivo místní pivovar, tak to moc děkujeme, moc se tam těšíme
.
Ani ne za dvacet minutek jsme ve městě a hned zabíráme v pivovárku místa, bože, děkujeme za ty vychlazené dary
:


Jedno v nás zasyčí a my ji na tom sluníčku máme hned jak z praku, tak se rozhodneme tu opičku trošku zajíst
:

Posilněni na těle i duši se rozhodneme jít prosit do hotelu, aby nás ubytovali o dvě hodiny dřív, jako proč to nezkusit, za zeptání nic nedáme:

Před hotelem se upravuju, nahodím zmožený výraz a….ono to zabere, paní nám dává první uklizený pokoj a my se popereme ještě ve dveřích o sprchu
.
Hádejte, kdo vyhrál, mydlím se jak splašená
, vypínám a zapínám vodu jen pro to, že můžu
, teče, neteče, teď teče, teď neteče
, to je super hra
.
Najednou slyším klepání, že Martínek musí fakt nutně, no tak jo, pokračovat ve hře budu za chvíli teda.
Po sprše střídá hra s vodou hru, kdo stihne doběhnout dřív na wc, burger a pivko po týdnu udělalo své a my máme co dělat, abychom se na záchodě stihli vystřídat
.
Myslím že by pokoje pro hikery měli vybavit dvěma záchody, to by bylo velmi praktické , asi jim to při odchodu poradím
.
Vykoupaní a třicetkrát vyprázdnění se vydáváme projít město.
Bereme si batohy, že cestou koupíme něco k večeři a něco na zobání:


Dojdeme až k obchodu Vons, kde něco z jídla pobereme a do hotelu se necháme zase dovézt stylovým autobusem:

Na pokoji pak nahráváme články a videa a libujeme si, že jsme v posteli a blízko záchodu.
No a co jsme na prvním úseku trailu zjistili?
- powerbanky nám vydrží s trochou šetření 9 dní
, taky aby ne, jsou celkem těžké
- jídlo na 7 dní by nám vydrželo i na 11, ale to jen proto, že nám nebylo úplně hej, věříme, že další úseky budeme více jíst, za první týden jsem dost zhubla
- s toaleťákem opatrně, ještěže jsme měli jeden celý a zbytek z hotelu v LA
- na Sieře opalovací krém s faktorem 30 nestačí
- když nemůžeš, tak ten druhý může, a to ti vždycky pomůže jít dál
- když nemáš motivaci a vnitřní sílu, tak ten druhý ji vždy má🩷
- když se bojíš, ten druhý tě uklidní🩷
- když ti není dobře, ten druhý tě obejme, aby ti bylo líp🩷
- když tě něco bolí, ten druhý ti to pofouká, aby to tolik nebolelo🩷
- když zmoknete, tak zase uschnete a sluníčko vás zase zahřeje
- a jedna na závěr- Hike your own hike- je to jen tvůj trail a ty ho jdeš tak, jak ti to vyhovuje🩷, a na to nikdy, milí čtenáři, nezapomeňte
🩷


2 komentáře
Lucie Křížová
Ahojky Ando i Martine!
Tak to vypadá, že letos bude největším nepřítelem počasí – bouřky. I když komáři tedy také jsou.
Ať vám to dobře šlape, neduhy ať zmizí a máte pevný krok! Příroda je překrásná.
Andrea Hakenova
Dekujeme moc Luci🩷🩷