7. DEN- počasí nám nepřeje🙈, ale my šlapeme, co se do nás vejde🤣jo a krávy, kam se podíváš😳; celkem km 181,9 km

8. 7. 2022

Ráno zase vstávám první, abych stihla dlouhou sprchu, doufám totiž, že se dnes nespotím hned za první zatáčkou🙈🙏. Z okna to vypadá na polojasno, takže se ve finále spotím hned při chůzi ze schodů🤣🤣. Že já si s těma sprchama nedám pokoj🙈. A na just nedám, je to totiž užasný pocit vonět asi tak tři minutky🤣.

Snídani připravuji klasicky na zemi🙃, sice je tu stolek a židle, ale proč se vzdávat zvyku, když už jako paničky spíme v pokoji🙈.

Po snídani sbalíme své obydlí a vydáváme se našlapat nějaké ty kiláčky🤩. Po ránu nám to fakt jde, kontroluju naší rychlost, 5 km/h, to je paráda, tak se mi to líbí🤣. V kopci ale trochu ztrácíme, kopec do Vyškovce se teda ukazuje🥵, i když je pod mrakem, tak jsme mokrý durch🛀, ale ty výhledy jsou zase parádní😍:

Najednou z dálky slyšíme nějakou nespokojenou krávu😳, začínám být trošku nesvá, nespokojené krávy totiž úplně nemusím🙈. Po chvili se ukáže, že je jich celé stádo i s malými telátky a zrovna je ženou honci z pastvy domů, asi na snídani😍.

Krávy se ženou úprkem naším směrem😳😳, až si říkám, zda je ten na oko nastražený provázek zabrzdí🙈. Najednou se těsně u nás zastaví a začnou bučet snad všechny najednou a divně na nás čučet🥺. Začínám vyšilovat, že nás určitě sežerou🙈, schovávám se za Martina a vyhlížím strom, na který vyšplháme v případě útoku🤔. Strom je to statný, unese i naše skříně🥳, plán B bychom tedy měli🙏.

Kravičky ale jen čekají na povel, až bude připravená snídaně, my je očividně vůbec nezajímáme🙏, uf, jakmile jim chlapi uvolní cestu, tak se rozeběhnou do údolí rozebrat si švédské stoly🤩:

My pokračujeme dál, čeká nás zase kopec a krásné výhledy😍:

V 9h30 jsme na Mikulčině vrchu a v půl 12 U Křížku, kde si daváme pod rozhlednou oběd😍, Martínka dohnal hiker hunger, tak spořádává vše, co se do něj vejde🤣🙈, mé výpočty s jídlem zase nesedí🤣:

Kontrolujeme radar a zase se na nás něco žene🥺, ach jo, kde je to sluníčko🙏. Ženeme to, až nás bolej nohy, ale dešti utečeme🙏, jen dosedneme do přístřešku, tak začne hodinový chcavec🙏, přisednou si k nám Romana s Martinem, a hodinka díky nim uteče jakoby nic😍, úžasní lidé😍, budou spát na Velké Javořině, kde je Holubyho chata a teplo a jídlo😍. Ne, přeci se nenecháme zlákat, předpověď je sice nevlídná, ale my musíme pokračovat přeci…Jo, vlk taky sliboval🤣🙈.

Jakmile přestane pršet, tak se vydáváme zdolat posledních 5 km k pivku🤣, fouká, je mlha, ale cíl je jasný😆🙈:

Na Velké Javořině fučí, tak se ukrýváme na chatě a protože nás zláká teplo a přívětivá cena ubytování, tak hádejte🙈, zlatý Čechy😍, tady je to prostě pecka😍, tady na ubytko nemusíte čekat týden🙏🙏:

V restauraci si Martínek dává smažák a na pokoji se dojídá hiker foodem😆🤣, prostě ho ten neukojitelný hlad také dohnal🙏:

Venku se žení všichni slovenčtí čerti,🦨, tak jsme rádi, že jsme v teple🙏🙏, ale ty deštivé výhledy nemají chybu😍:

Usínáme po dnešních cca 32 km téměř okamžitě po ulehnutí do peřinek😍 a prosíme🙏, ať je zítra konečně lépe🙏🙏…Zítra ukončíme dvanáctou etapu- Bílé Karpaty😍.