Podzimní Jizerskohorské bučiny😍, Hejnice až Hejnice, celkem 22.2 km

29. 10. 2022

Prodloužený víkend, který má atakovat teplotní rekordy, nás od rána zve na procházku do milovaných Jizerek😍, tak teda jo, je potřeba oprášit baťůžky a botičky a zase trošku potrápit záda😅.

Vzhledem k tomu, že se musí trénovat, tak do báglů balíme zátěž, aby si záda zase zvykla…Stan, spacáky, každý tři litry vody, no co koukáš, trénink je potřeba🙈, a v 10 hodin se jede směr parkoviště Smědava, kde chceme nechat naše auto a trošku se projít🏃.

No jo, kdo mohl vědět, že takový nápad bude mít polovina republiky🙈, frajeři z Kyjí si to přijíždí před dvanáctou a očekávají, že všude je na parkovištích budou přemlouvat, aby zaparkovali za stovku na den zrovna u nich🤣.

Pěkný prdlačky, nikdo nás nepřemlouvá a naopak nás z plných parkovišť vyhánějí🤔🤨, no tak jo, nechcete stovečku, nechtějte, my si nějak poradíme, jsme v tom už zběhlí👍.

Nařachané smědavské parkoviště se slzou v oku tedy míjíme a jedeme dál až do Hejnic, tady jsme ještě nebyli🙂. Tak se těšíme, co uvidíme😍:

Parkoviště jsou prázdná🥳 a Martínek okamžitě reaguje na změnu plánu a hledá trasu🥰, ještěže to máme stále tak pěkně rozdělené- Martínek trasa a voda, já jídlo a jídlo🤣. Hadi se tu naštěstí nekonají👍.

Netrvá to dlouho a plán by byl, projdeme si krásné Jizerskohorské bučiny, v tuto roční dobu to jistě bude pastva pro oči😍. Házíme batůžky na záda, zjišťujeme, že záda neprotestují, alespoň zatím🙈 a vydáváme se do stoupání směr Šámalova chata na Nové louce. Projdeme Ferdinandov a asi uprostřed stoupání narazíme i na vodopád Malý Štolpich:

Jdeme překrásným lesem a leje z nás až hrůza, měli jsme si vzít šortky🤣, jo skoro v listopadu, takový je hic😅.

Kolem 15h00 jsme na Nové louce, kde trošku podcenili přípravu na krásný slunečný prodloužený víkend a zapomněli svolat obsluhu hospody, kde to teda opravdu vázne, fronta má asi tak 10 km, to je tolik, kolik jsme doteď ušli🤣, čekání vypadá na dobré dvě hodiny a to by nám to pivo zhořklo🤣, vybalujeme tedy Jetboilka a připravujeme kávičku, ostatní koukají a závidí🙂, kdybysme toho kafe měli víc, mohli jsme si tu otevřít občerstvení u Hakenů🤣, tak příště tedy🤣, s myšlenkou na náš podnikatelský plán si kávu vychutnáváme a plánujeme další trasu. V půl 4 se zvedáme a vydáváme se směr Kristiánov a Sedlo pod Holubníkem:

Pod Holubníkem jsme asi kolem 17h00 a poté začínáme klesat. Zanedlouho máme dvě možnosti, kudy jít zpět do Hejnic- po žluté ale po cestě, nebo uhnout u Velkého Štolpichu doprava a jít po červené lesem- to je naše volba, to bude ve tmě mít své kouzlo🙂:

Kolem půl 6 se začíná stmívat a my jsme celkem překvapeni🤣, to jsme nečekali🤣:

Jde se poněkud hůře, cesta je plná listí, občas blbě šlápneme na schovaný kámen, tak nasazujeme čelovky:

Najednou začnou kolem praskat větve, začínám vyšilovat, že je to vlk, načež mě Martínek uklidní, že by mě vlk samotný nenapadnul🙈, uf, uklidňuju se…😅, prý by mě zkusili ulovit ve smečce🤣. Joooo, to je paráda vědět, takhle ve tmě😅🙈.

V Hejnicích jsme po cca 22 km po 18h30 a ještě se kocháme místním barokním františkánským klášterem😍:

Hejnice žijí, ze všech stran se ze tmy vynořují turisté, kteří si také užívali hor do poslední chvíle😍.

Sedáme do auta a frčíme domu, dnešní den neměl chybu, trasu doporučujeme, je opravdu na co koukat🙂.