28. DEN: Požár už cítíme dost😪, potkali jsme legendy a taky medvědí bobany🤣🙈; míle 1145.6

8. 8. 2024

Noc na novém kempovišti byla klidná a teplá🥰, akorát, že moje místo bylo trošku z kopce, takže jsem se pořád sunula někam do pryč směrem k lesu🤣🙈. Pak jsem přišla na fígl- dala jsem si pod ruku péřovku a pod nohu pytel s oblečením, tím jsem se trošku vyrovnala, a hned to bylo lepší👍😁. Jó holka šikovná jsem, když někdy chci🤣.
Ještě jsem vám včera zapomněla říct, že když jsme v těch 19h00 přišli na kempoviště, tak musel Martínek 0.2 míle pro vodu a já dostala úkol postavit stan😅🙈. Chtěla jsem se ukázat, ale řeknu vám, že stavět stan v jednom, to je dobrá výzva🤣🙏. Hlavně teda pro takové trdlo, jako jsem já😆😅🙈. Tato výzva nakonec skončila tak, že stan sice nějak stál🙏, ale za kolíčky jsem dostala vysmáno🤣🤣🙈. Nevím jako proč, to, že byly zapíchnuté opačně, přeci na funkci nemá vliv, ne🤣🤣:

Ráno se vyvalím ze stanu v 5h20😳, a to znamená, že je dosti tma na to, abych se sama producírovala po lese🙈😅. Zadek mám staženej, co vám budu…🤣🤣. Zdravím nahlas medvěda, optám se slušně, zda už snídal🤔😝, že pokud ne, tak že jsem támhle dole v údolí viděla, jak se pro něj připravuje snídanička🤣:

Pak se radši nedívám moc ani doprava, ani doleva, vydoluju pytel ze stromu, přinesu naše malé zamykací spižírny🥰, a jde se dělat snídaně🙂.

Před sedmou klasika vyrážíme do menšího stoupání, to abysme se po ránu zahřáli🤣:

Na vrcholu jsme kolem 9h00, takže je čas na svačinku, a protože tu chytáme signál, tak kontrolujeme i stav požáru🙏. Kvalita ovzduší se zhoršuje😰, což od rána sami cítíme🥵. Kouř stále není nijak velký, ale je to prostě kouř😰. Dnes je to, co se týče požáru pro nás asi zatím nejhorší den😰:

Na vrcholu potkáváme i naše nové kamarády M&Msky, kteří nám říkají, že prý měli na stanu ráno i popel😰, a že zvažují, že trail opustí😰. Příroda je prostě mocnější než člověk a my se musíme někdy podřídit🙏. Trail tu bude pořád, i když kvůli požáru v jiné podobě😰😰. Hlavní je, aby se nikdo nezranil, a aby požár rychle dostali pod kontrolu🙏🙏🙏:

Obídek proběhne před náročným stoupáním a teda řeknu vám, že po knedlo vepřo zélu, to se to nahoru souká samo🤣.
Nejsme úplně meteorologové a nevíme, jak se chová ve vedru kouř z požáru, ale připadáme si, jak zavření ve skleníku🥵. Takový hic jsme tu snad ještě neměli a do toho ten kouř dýchat🙏😰:

Nahoru se soukáme celou věčnost🙏, ale nakonec to samozřejmě dáme🙏. Důkazem horkého počasí a náročnosti výstupu je i to, že jsme dnes byli od rána jen jednou čůrat🙈🙏. Pijeme opravdu dost, na toto si letos dáváme velký pozor🙏.Také dost dosoluji jídla, abysme aspoň trošku zadržovali v těle vodu🙏.

Za posledním vrcholem dne se dostáváme ke krásnému zdroji vody, a jak si tak libujeme, že nemusíme mít na zádech bágly, a jak je ta voda krásně studená🥰🥰, tak slyším povědomý hlas…😳🤔🤔.
Otočíme se tím směrem a vidíme na vlastní oči další legendy loňského PCT😍. Jednu už jsme potkali vloni při návratu od monumentu, pamatujete?🥰

Byl to Martin z Plzně a se svou tramily prošli ve sněhu celou hřebenovku👍👍👏🥇. Znovu vám, Martine, tleskáme a smekáme👍🩷.

Druhou jsme osobně navštívili po jejím návratu z PCT- je jí Vláďa Mazura, který jde letos znovu celou hřebenovku a za pár dní by ji měl dokončit👍. Vláďo, šlape ti to skvěle!👏. Moc Ti fandíme a těšíme se na fotečku od monumentu🩷.

Tyto třetí legendy si říkají Cougars a vloni prošli většinu PCT i v těch extrémních podmínkách, které tady vloni panovaly🙏.
Nyní dokončují část, kterou přeskočili a hikujou z Chesteru do Bishop Passu.
Je vidět, že si trail moc užívají🥰, taky aby ne, když jdou oproti loňsku za krásného horkého počasí🙏:

Po doplnění vody a povinné fotečce se vydáváme ještě pár mil ukrojit🙏🏃‍♂️. Vedro je nevídané, ale jít se musí bez odmlouvání🥵🙏.
Kolem 17h00 přicházíme na jedno kempoviště s vodou, sedí tu M&Msky, ale nám se tu moc nelíbí, zase les😳, zase temno🙈, medvědí hovínka🙈 a komáři jako bonus😳.
To ne teda, chci na světlo a nechci komáry a medvědí bobany🤣🙈.
Ještě to tedy dosuneme o asi míli dál, kde teda najdeme taky medvědí bobek🤦‍♀️🤦‍♀️, ale výš už to nedáme🙏🥵.
Máme celkem dost, chceme se už natáhnout a taky najíst🍔.
Rychle stavíme stan, Martínek dojde 0.2 míle pro čerstvou vodu, bobana děláme jako že nevidíme a vrháme se na večeři🤩. Včera jsem uvařila na dva dny, takže to mám dnes bez práce🙏- zase tedy vyndavám chleba, kečupa a sušené maso🤩.
Zahučí v nás tak rychle, až máme pocit, že žádná večeře nebyla🤣😅.
Pak si ošetříme každý svého vlka🙈, ano, jak se potíte od rána do večera, tak vlk postihne na trailu každého🙈, ale dětský pudr a Sudokrém to jistí🙏, a uléháme do hajan🥱🙏:

Dnes jsme uťapali jen 19 mil🙏, ale není kam spěchat. Zítra nás čeká jen 8.6 míle na silnici do Truckee, kde si chceme dát obídek a pak počkat do 16h40 na bus🙏.