18. DEN: Sonora Pass, větříme burger😍, Kennedy Meadows North; míle 1018.1

29. 7. 2024

Dnešní noc si za obrázek nedám teda😅. Člověk sám sebe dokáže dobře vyschízovat🤣🙈.
Při večeři nám ukápla omáčka ze špaget na zem🙈, jen kapinka, člověk ani medvěd by si toho asi ani nevšiml🙈, ale já, to je jiná🤣. Okamžitě beru lopatku a kutám díru hlubokou, jak pro ten největší dáreček na světě🙈. Poctivě vybírám okraje, aby tam nezbylo ani malilinkato omáčky🤣🙈.
Vykutanou hlínu pak kolečkem převezu k potoku a tam ji vyhodim, ať odplave🤦‍♀️.
Bohužel má půlhodinová akce mi nepomůže mít noc klidnou🙏.
Celou noc totiž poslouchám, zda nepřijde méďa prozkoumat mé večerní dílo😅🙈.
Nespím skoro vůbec, ale aspoň držím hlídku, to se taky počítá🙏😅🙈.
Ráno tedy budík nepotřebuju🙏, mám svůj vlastní, krom toho medvědového teda🤣😅🙈. Vystřelím ze stanu, přerazím se o kolíček od stanu a ten ohnu🙈. Špagety se totiž derou ven🤣😆😆, holky, vydržte ještě než vykopu díru😅😅🙏.
Teda vám se u mě nelíbí, nechápu proč jako🙈🤣. Vzala jsem si na vás pro jistotu prášek, abych vás lépe zpracovala🙈🤣. Nezpracovala🤣. To mám za to, že jsem se o ně nechtěla dělit s méďou🙈. No stihla sem to, ale bylo to o fous🙏🙏.

Na trail se vydáváme v 7h00, máme trošku zpoždění, ale zkusíme to dohnat🙏.:

Dnes nás totiž čeká resort Kennedy Meadows a my se hrozně těšíme na tu sprchu😍. A taky na jídlo a taky až si vypereme zatuchlé oblečení🙏. To bude paráda, to bude módní přehlídka😍. Obleču si to nejlepší oblečení, co mám, a budu se procházet v šatičkách po molu🤣.
Ranní stoupáček do Sonora Pass je pozvolný, žádný velký krpál se nekoná🙏, ale i přesto, že jsme namotivovaní na civilizaci, tak funíme pomalu🤣.
Výhledy jsou ale překrásné, ráz krajiny se úplně změnil a my si tu „strohost“ moc užíváme😍:

Stupání je dlouhé asi 4- 5 mil a jak se blížíme k vrcholu, tak začíná dost fučet❄️. Musíme se přiobléknout, abysme nenastydli🙏. Martínek si od rána stěžuje na pálení v krku, tak doufáme, že to nic nebude🙏🍀:

Na vrcholu jsme kolem oběda, ale dneska se se svým kulinářským uměním neukážu, škoda, tvoje chyba🤣, mohl sis vážně moc pochutnat😝.
Děláme si místo na burgříka😍, Martínek si prý dá dva dnes a jednoho zítra před odjezdem🙈😅. Jo zase velký voči🤣🙈.

Nahoře na mě přijde čůrání a to vám je zapeklitá situace, vám řeknu🙈. Ukočírovat proud, abych nebyla mokrá, a aby nebyli mokří všichni kolem🤣🙈, je v tom větru dobrá výzva🤣😅. Chvilku balancuju, pouštím to po troškách dle intenzity větru🤣, otáčím se dle jeho směru, prevít moc nechce spolupracovat🥵, ale nakonec se zadaří a my můžeme jít dál🙏:

Na parkovišti v Sonora Passu jsme před 13h00 a hned zkoušíme stopovat🙏. Já se teda moc neangažuju, těch 11.5 míle mi dalo docela zabrat, kor po noci, kdy jsem nespala, tak sedím odevzdaně na kameni a odpočívám😫.
Projede 8 aut a nic😰:

Dostaneme my se na toho burgera🤔🙏😅? V 15h00 má naštěstí přijet shuttle, tak při nejhorším počkáme🤷‍♀️ .
Pak se zvednu a zkusím to teď já🙏. První auto zastavuje🙏🤣. Ty jo, tak nejsem zas tak špinavá a hnusná a smradlavá😅🙈.
Pán je hiker, udělal si 10 denní výšlap všude tady kolem a jeho taky prý dnes někdo svezl k autu, tak dobrý skutek vrací😍. Děkujeme hrozně moc🙏🤩.
Za asi 8 mil nás vysazuje na odbočce ke Kennedy, tak nasazujeme bágly a ještě míli pošlapeme🏃‍♂️.
Ujdeme asi 300 metrů, když v tom u nás zastavuje auto, vyskakuje sympatický pár a dává nám vychlazenou colu😍:

Bože, vy všichni tady jste prostě neskuteční🩷🩷. Děkujeme vám, ani nevíte, co to pro nás znamená😍. Tito andělé nám i nabízejí zaplacený kemp před Kennedy🙏, zaplatili si ho na tři noci, ale dnes se rozhodli odjet a vystoupat na Mt. Whitney😍.
Děkujeme jim, ale my se chceme „ubytovat“ v Kennedy. Jsou tam sprchy, vypereme si prádlo a je tam otevřený obchod i restaurace od 6h00 do 21h00😳😳.

Podáváme andělům ruce, ještě jednou moc děkujeme, přejeme si happy trails🍀 a každý pokračujeme do svého cíle🥰.
Kennedy má krásného ducha, okamžitě si nás získá🩷. Je to malá osada, kde je spousta chatek na ubytování:

PCT hikeři mohou buď spát za 50$ ve společné noclehárně, nebo za 45$ v jurtě, nebo za 40$ ve svém stanu:

Cena pak zahrnuje i wifi, sprchu, praní a ráno odvoz na trail.
Volíme spaní ve stanu, máme rádi svůj prostor, i když se někdy do stanu vejít nemůžeme🤣🙈:

Ale nechce se nám čuchat cizí smradlavé nohy😅, stačí nám ty naše😍.
Nejdříve tedy postavíme stan a pak se vrhneme na burgera😍😍. Martínek si dává PCT tripla🤣 a samozřejmě ho do sebe nenasouká🙈 .

Já stojím nohama při zemi, dávám si normálního a sním to vše do poslední hranolky😍. Bože, děkujeme za toto jídlo, to nás postavilo na nohy🙏🙏.
Po vydatném obědě se konečně po 7 dnech vydáváme do sprchy🥰.
Tentokrát na 7mi minutovou sprchu ale vyzraju😆👍, mám to totiž promyšlené🤔🤣🤣.
Vedle ní je i umyvadlo, takže si v něm oholím nohy🙏🙏 a postarám se i o zbytek🤣🙈, abych se pak ve sprše nezdržovala🙏😆. Ano, tato položka na holení, o které by Amíci řekli „luxury item“, neboli prostě zbytečná blbost😅🤣, v mém batohu nesmí chybět🙏🙈. Možná je to blbost, ale já mít metr chlupaté nohy prostě mít nechci🙈🙏.

Pak už se vrhnu na sprchu a celých sedm minut pod ní stojím a směju se štěstím😍. To je taková úžasná paráda umýt se mýdlem a teplou vodou😍😍🥰. A taky je paráda mít ty oholené nohy🙏🙏.
Po sprše si koupíme pivečko a nahráváme na wifi články a Martínek vytváří videa, abyste viděli vše autenticky a nejen z mého vyprávění🙂.
Uléháme ve 21h30 a zítra se vracíme zpět na trail🩷.