9. DEN- stávaj se z nás komáři🤔, první trail magic🥰, MT. Thielsen a nejvyšší bod PCT v Oregonu; míle 1862

1.7. 2023

Přežili jsme další noc🙏, a dokonce bylo takové vedro, že jsem spala jen ve spodním prádle a i tak jsem se ale hrozně potila🤔. Přijde mi, že jsem měla úžeh, včera večer jsem měla zimnici, tak jsem ráda, že je mi ráno lépe, a že budu moct vší silou bojovat s komáří letkou😠🙏.

Ze stanu vylézám před 6:00 a užívám si, že si ještě celkem v klidu mohu dojít na malou🤣, Martin se hrabe o 20 minut déle a ten už musí odrážet nálety těch barbarů 🙏. Nechte nás, prosím, chvilinku být, my se rychle sbalíme a pak si tu dělejte klidně stojku na hlavě 😡.

Vzhledem k tomu, že nemáme dost vody, tak k snídani není kaše, ale pop tart, trošku vody ale ulovím, a tak si vařím kafíčko, bez něj si ráno neumím prostě představit🥰:

Po sbalení všech věcí se zase vydáváme dál…kolem poletují andílci, představuju si totiž, že místo komárů nás na cestě provází pohádkové bytosti🥰. Divný je, že si kvůli nim musíme hrát na včelaře, ale to je zanedbatelný detail🤣 a to, že zase přelézáme sto padesát bilionů stromů, to k té pohádce patří taky🤣:

Ujdeme asi 5 mil, když v tom u silnice, vedoucí k Diamond Lake, najdeme trail magic 🥰, bože, děkujeme hrozně moc 🙏, bereme si colu s sebou a hned se jde s pocitem, že si ji vypijeme k sváče, lépe 😍:

Bohužel ti malí andílci také sosaj krev, jak smyslů zbavení, takže máme pocit, že se z nás také už stali komáři, ještě se naučit tak protivně bzučet, jako to umí oni🤔😆, ale to přijde časem 🤣.

Ujdeme zase pár mil, když v tom narážíme na další trail magic🙏😍, a KONEČNĚ si čistíme zuby🙏, ano, když není voda, tak zuby musí počkat 🙈:

Po svačině, která je vylepšená zmíněnou colou, se pouštíme do stoupání k hoře MT. Thielsen, kde jsme kolem poledne a konečně se nám ukazují zase kouzelné výhledy😍:

Za touto horou se zase koná boj…tentokrát se sněhem, mají ho tu nějak moc se nám zdá 😭🙏, boříme se, propadáme se, boty na žmach, nohy promrzlé, ale nevzdáváme to, čeká nás totiž nejvyšší bod na PCT v Oregonu (cca 2308 m.n.m.) , který dnes musíme zdolat, za ním se totiž nachází jediné suché místo, kde se dá postavit stan🙏:

Poslední míle bolí fakt dost, nohy skoro necítíme, jak jsou zmrzlé 😥, ale ťapeme dál, na sněhu spát opravdu nechceme. Posledních 6 mil jdeme dlouhé 3,5 hodiny, trail se ve sněhu strašně moc ztrácí, používáme oba mobily a jak aplikaci Farout, tak mapy.cz, jen díky nim se dostaneme do dnešního cíle🙏:

V cíli probíhá zatím největší komáří peklo dosud😥, je jich kolem nás asi tisíc, repelent nerepelent😭, je to na budku, ale jsme tu🙏. Rychle ohříváme sníh, který samozřejmě i filtrujem, stavíme stan a za běhu, abysme chytli co nejmíň ďobanců, do sebe hážeme slané tortilly, abysme do sebe dostali trošku soli🙏.

Místo na kempování je to ale překrásné, koukněte 😍:

Zavíráme se do stanu, já dopisuji články za poslední tři dny, nějak nám nešla data, a kolem probíhá komáří svatba😡, hostů na náš vkus přišlo až až 🤣.

PS: bohužel evidujeme první ztráty 😥, ztratila jsem pantofle na přezutí a to mě opravdu dost mrzí 😥, je to velká úleva si večer zout promočené boty a mít trošku volné nohy😥, tak si budu muset někde někdy pořídit nové 🙏, snad to bude brzy🙏🙏.