17. DEN- pulci a komáři k snídani, stoupání 1.200 m a Palm Springs❤; celkem 169,2 mil

Ráno mě budí kručení v žaludku, představuju si, že vyjdu ze stanu, tam bude prostřený stůl a na něm míchaná vajíčka na cibulce a čerstvý český chleba😍❤. Ještě za tmy ze vyhrabu ze spacáku a jdu hledat…🤣. Samozřejmě, že venku najdu jen křoví a pár kamenů a pak si taky vzpomenu, že jsme se večer dohodli, že raději tu pulcovatou vodu nebudeme pít a vyrazíme bez snídaně…Změna plánu, za mě i pulec dobrej, já kaši a kafe potřebuju jako. Martin odmítá, že mu stačí tortila. Beru hrnek a jdu si zatím vyčistit zuby…Naberu vodu, vyberu mrtvé komáry a dělám, že jsem úplně v pohodě🤣🙈. Pak jdu vzbudit Martina, aby šel nabrat a vyfiltrovat vodu, dokud ještě pulci spí🤣🤣. Za chvíli přichází s hnědým bahnem, já zavřu oči a říkám si, že když ji převařím, že to je vlastně ok🤣. Kafe hotové, kaše hotová, naberu první sousto a čekám, co se bude dít…bojím se, aby mi nezačala v žaludku plavat malá žába🙈. Za chvíli si dodám odvahy a snim všechno a kupodivu je mi dobře i celý den🙏. A po 7h00 vyrážíme vstříc drsnému stoupání s minimem vody:

Cestou jsou sice 2 zdroje vody, ale úplně mimo trail a protože má vodu na starost Martin, tak kvůli tomu bohužel chudák nachodí o cca 6km víc😪. Voda je ale oproti té ranní znamenitá🙏:

U jednoho zdroje dáváme i oběd, tuňák už nám leze i ušima, takže máme hovězí šunčičku😍😍, hořčice tomu dodá grády a my máme energii na další stoupání:

A bohužel i na přechod spáleniště😪. Před pár lety tu překrásnou krajinu zničil požár, jehož známky jsou doteď viditelné a pohyb na trailu značně ztěžují😪:

Kolem 16h00 už toho máme plné brýle, dnes je neskutečný pařák, nyní nás čeká vlna veder, a my jsme opravdu rádi, že se nyní budeme zdržovat nad 2.000 m.n.m. Odpoledne se nám naskytnou překrásné výhledy na městečko Palm Springs:

Protože nemáme žádnou vodu, tak musíme na noc sestoupat ke zdroji, takže jsem značně nafrněná a na truc nemluvím🤣. Poslední hodinu jsme si nastoupali cca 400m a teď je jednodušše vyhodíme z okna🥵🥵. Ale nedá se nic dělat, vodu potřebujeme jako sůl. Odměnou je nám to nejhezčí místo na spaní na trailu dosud😍. Omlouvám se tedy, že jsem byla tak protivná🤔🤣🙈. Dokonce zde potkáváme i naše kamarády, Ellie a Torstena:

Vzhledem k tomu, že je už půl sedmé, tak rychle stavíme stan a vaříme nový druh večeře, která na trailu tedy zatím obsazuje první příčku😍, tohle byla fakt paráda😍, je v tom kuře, rýže, kukuřice, chilli a sušená rajčata, my ji opět vylepšujene ramen nudlemi:

S obavami studujeme zítřejší přechod přes Apache Peak, který nás děsí už pár dní. Před pár lety se na něm zabil mladý hiker, takže máme respekt😪. Kvůli němu s sebou neseme i nesmeky, uvidíme zítra, jak to na něm bude vypadat🙏. Před spaním ještě plánujeme vodu na zítřek a pak nás pohltí západ slunce a město pod námi😍. Jen my, hory a pár zvířátek🙈🤣: